Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 12 031,68 Kč, úroku ve výši 7 % ročně z částky 12 031,68 Kč od 30. 12. 2015 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 031,68 Kč od 30. 12. 2015 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 12 031,68 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla žalovanou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba]. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována. Mezi žalobkyní a žalovanou (pozn. soudu: správně se společností [právnická osoba]) byla dne 30. 11. 2015 uzavřena Splátková dohoda, v níž žalovaná dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. [hodnota] v celkové výši 13 654,02 Kč uznala co do důvodu i výše a zavázala se jej zaplatit; součástí dohody byla výhoda splátek, kdy první splátka byla splatná dne 27. 11. 2015 ve výši 300 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. Dle čl. 8 dohody platí, že ocitne-li se klient v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, může společnost učinit svým oznámením celý dluh klienta okamžitě splatným. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 12 031,68 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok ve výši 7 % ročně z jistiny 12 031,68 Kč od 30. 12. 2015 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny 12 031,68 Kč od 30. 12. 2015 do zaplacení. Ačkoliv byla žalovaná vyzvána k úhradě, dlužnou částku neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 22. 4. 2026, žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků.
4. Soud provedl důkaz splátkovou dohodou ze dne 30. 11. 2015, z níž zjistil, že žalovaná a společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa] zapsaná v [Anonymizováno] obchodním rejstříku, reg. č. B [hodnota], zastoupená spol. [právnická osoba] (dále jen „společnost“), uzavřely dohodu o splátkách, v rámci které žalovaná uznala svůj dluh vůči společnosti ze smlouvy č. [hodnota] ze dne 31. 10. 2007 (původní věřitelem byla spol. [právnická osoba]) ve výši 12 031,68 Kč co do důvodu i výše a souhlasila s tím, že dluh bude navýšen o smluvní úroky ve výši 1 622,34 Kč. Smluvní strany se dohodly, že žalovaná splatí dluh v měsíčních splátkách po 300 Kč. V případě, že se žalovaná ocitne v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, může společnost učinit svým oznámením celý dluh okamžitě splatným. Z oznámení o postoupení pohledávky z 23. 10. 2024 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], zapsaná v obchodním rejstříku na [stát], oddíl c, vložka [hodnota], oznámila žalované, že postoupila pohledávku ze smlouvy č. [hodnota] za žalovanou na spol. [právnická osoba] a.s. a z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 3. 2025 bylo zjištěno, že spol. [právnická osoba] a.s. oznámila žalované, že postoupila pohledávku ze smlouvy č. [hodnota] za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně pak dne 4. 8. 2025 žalovanou vyzvala k úhradě. Další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl.
5. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.
6. Žaloba není důvodná. V řízení nebylo prokázáno, že původní věřitel, tj. společnost [právnická osoba] svou pohledávku za žalovanou vyplývající ze smlouvy č. [hodnota] ze dne 31. 10. 2007 ve výši 12 031,68 Kč, případně pohledávku ze Splátkové dohody z 30. 11. 2015, vůbec postoupil na společnost [právnická osoba], která měla následně pohledávku dále postoupit na [právnická osoba] a tato společnost na žalobkyni. Soud byl na jednání připraven poučit žalobkyni podle § 118a odst. 3 o. s. ř., že je povinna prokázat svou aktivní legitimaci, jakož i o tom, že pokud žalobkyně nesplní svou povinnost dle této výzvy, neunese důkazní břemeno a bude ve věci neúspěšná. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, podle které je povinností účastníků řízení tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (povinnost tvrzení), a dále nabídnout k prokázání těchto skutkových tvrzení důkazy (povinnost důkazní). Žalobkyně se k jednání nedostavila, čímž se dobrovolně zbavila práva být soudem poučena ve shora uvedeném smyslu, neboť soud má poučovací povinnost podle § 118a o. s. ř. pouze při ústním jednání, a nikoliv mimo něj. Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že žalovanou pohledávku postoupením skutečně nabyla, tedy že je nositelkou subjektivního práva v hmotněprávní rovině, a z tohoto důvodu soud žalobu zamítl.
7. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen doplatek soudního poplatku za žalobu (viz pol. 2 bod 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „sazebník“)). Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1. písmena a) sazebníku 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 800 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 200 Kč.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že žalované, která by na ni měla právo, protože byla v řízení úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly.