Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 39 883 Kč spolu se zákonným úrokem ve výši 12 % ročně z částky 1 172 Kč od 7. 1. 2025 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 38 711 Kč od 26. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně, [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 39 883 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba]., uzavřel s žalovanou dne 27. 4. 2024 nájemní smlouvu v programu „[anonymizováno] “, na jejímž základě bylo žalované poskytnuto k užívání zboží – [Anonymizováno]. Za toto zboží byla žalovaná povinna hradit pravidelné měsíční nájemné, vždy na základě vystavené faktury. K dnešnímu dni činí dlužné nájemné částku 1 172 Kč, splatnou dne 6. 1. 2025 na základě faktury č. [hodnota]. Po skončení nájemního vztahu byla žalovaná povinna předmět nájmu vrátit zpět právnímu předchůdci žalobkyně a v případě nevrácení byla povinna uhradit jeho zůstatkovou hodnotu. Zůstatková hodnota byla vypočtena dle podmínek programu „[anonymizováno] “ dle hodnoty přístroje uvedené v předávacím protokolu, ponížené o 1,5 % z celkové hodnoty přístroje za každý měsíc, kdy žalovaná hradila členské poplatky. Předmět nájmu vrácen nebyl a na zůstatkovou hodnotu ve výši 38 711 Kč byla žalované vystavena faktura č. [hodnota] se splatností 25. 1. 2025. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 28. 3. 2025 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]., jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, byly obě výše uvedené pohledávky za žalovanou včetně příslušenství postoupeny na žalobkyni. Ačkoliv byla žalovaná k úhradě vyzvána, dlužnou částku dosud nezaplatila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.
4. Soud provedl k důkazu listiny předložené žalobkyní a zjistil tento skutkový stav: na základě žádosti žalované na webových stránkách e-shopu alza.cz o členství v [anonymizováno] společnost [anonymizováno] poskytla dne 6. 5. 2024 žalované předmět nájmu, žalovaná při převzetí předmětu nájmu (dále také jako „zařízení“) potvrdila, že se seznámila s podmínkami programu NEO (screenshot potvrzení objednávky č. [hodnota], předávací protokol přístroje z 6. 5. 2025). Žalovaná se zavázala za poskytnuté zařízení [Anonymizováno] v hodnotě 43 990 Kč hradit měsíčně nájemné (členské poplatky) ve výši 1 172 Kč, přičemž první nájemné (poplatek) žalovaná uhradila při převzetí předmětu nájmu, a další platby nájemného byla povinna hradit na základě faktury vystavené [anonymizováno]. Současně bylo sjednáno, že nebude-li platba provedena ani po výzvě, má [anonymizováno] právo členství zrušit. V případě, že zákazník přístroj nevrátí, je [anonymizováno] oprávněna požadovat jeho zůstatkovou hodnotu. Zůstatková hodnota je v takovém případě vypočtena dle podmínek programu dle hodnoty přístroje uvedené v předávacím protokolu, ponížené o 1,5 % z celkové hodnoty přístroje za každý měsíc, kdy zákazník hradil členské poplatky (Podmínky programu [anonymizováno], faktura č. [hodnota]). Fakturou č. [hodnota] ze dne 27. 12. 2024 se splatností k 6. 1. 2025 žalobkyně žalované vyúčtovala nájemné za období od 27. 12. 2024 do 26. 1. 2025 v částce 1 172 Kč (faktura č. [hodnota]). Fakturou č. [hodnota] ze dne 15. 1. 2025 se splatností 25. 1. 2025 žalobkyně žalované vyúčtovala zůstatkovou hodnotu zařízení ve výši 38 711,20 Kč (faktura č. [hodnota]). Přípisem ze dne 22. 12. 2025 žalobkyně oznámila žalované, že nabyla pohledávku z nájemní smlouvy za žalovanou a vyzvala ji k úhradě dluhu (předžalobní výzva).
5. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1723 odst. 1 ve spojení s § 1746 odst. 2, a dále podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Nárok na zákonný úrok z prodlení svědčí žalobkyni podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
6. Žaloba je důvodná. Na základě k důkazu provedených listin, kterým nikdo neodporoval, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu. Bylo zjištěno, že po akceptaci objednávky žalované žalobkyní předáním předmětu nájmu mezi nimi existoval smluvní vztah, na základě kterého žalobkyně poskytla žalované k užívání zařízení a žalovaná se oproti tomu zavázala za poskytnuté zařízení hradit měsíční nájemné. Žalovaná porušila smluvní ujednání, neboť nájemné neuhradila, nadto poskytnuté zařízení nevrátila, proto je povinna uhradit jak dlužné nájemné, tak zůstatkovou cenu zařízení. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl v celém rozsahu.
7. O nákladech řízení rozhodoval soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v částce 4 500 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 596 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby (výzva k plnění, převzetí věci a žaloba) po 700 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), když se jedná o žalobu formulářovou. Advokátovi žalobkyně dále náleží náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle 14b odst. 6 odst. 4 a. t.; a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částek odměn a náhrad ve výši 504 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu, neboť advokát osvědčil, že je plátcem DPH.
8. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.