Výrok
I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] prostřednictvím online komunikace tzv. na dálku smlouvu o zápůjčce č. [hodnota]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s obchodním úrokem [částka], administrativním poplatkem [částka], celkem [částka] v 59. měsíčních splátkách po [částka] a jedné závěrečné splátce [částka]. Žalovaný svou povinnost porušil, když na svůj dluh uhradil do zesplatnění zápůjčky k datu [datum] na jistině [částka], po zesplatnění [částka], na obchodních úrocích [částka] a na poplatcích [částka]. V důsledku neplacení se stala celá dlužná částka splatná dne [datum]. Celková pohledávka ve výši [částka] se skládá z nesplacené jistiny ve výši [částka], nesplacených úroků ke dni [datum] výši [částka], neuhrazených poplatků za správu ve výši [částka], neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění ve výši [částka] a po zesplatnění do [datum] ve výši [částka], jakož i z nákladů spojených s uplatněním pohledávky [částka]. Jelikož žalovaný nesplnil svoji povinnost uhradit dluh ani ke dni [datum], požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení od [datum] z částky [částka] do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], na kterou nebylo žalovaným reagováno.
2. Žalovanému byla doručena žaloba včetně předvolání k jednání soudu dne [datum] do jeho datové schránky, žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na svoji obranu neuvedl žádné relevantní skutečnosti.
3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaná následující skutková zjištění: Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] prostřednictvím online komunikace tzv. na dálku smlouvu o zápůjčce č. [hodnota]. Na základě těchto smluv poskytla žalobkyně žalovanému finanční částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s obchodním úrokem [částka], administrativním poplatkem [částka], celkem [částka] v 59. měsíčních splátkách po [částka] a jedné závěrečné splátce [částka]. Žalovaný svou povinnost porušil, když na svůj dluh uhradil do zesplatnění zápůjčky k datu [datum] na jistině [částka], po zesplatnění [částka], na obchodních úrocích [částka] a na poplatcích [částka]. V důsledku neplacení se stala celá dlužná částka splatná dne [datum]. Celková pohledávka ve výši [částka] se skládá z nesplacené jistiny ve výši [částka], nesplacených úroků ke dni [datum] výši [částka], neuhrazených poplatků za správu ve výši [částka], neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění ve výši [částka] a po zesplatnění do [datum] ve výši [částka], jakož i z nákladů spojených s uplatněním pohledávky [částka]. Jelikož žalovaný nesplnil svoji povinnost uhradit dluh ani ke dni [datum], požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení od [datum] z částky [částka] do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. (Zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] včetně smluvních podmínek). Strany si pro případ prodlení žalované se splácení ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky za každý den prodlení. Dále si strany ujednaly, že žalovaný v případě prodlení uhradí náklady spojené s upomínáním. (Zjištěno ze sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut). Žalovanému částka [částka] byla na jeho účet připsána dne [datum], ale na svůj dluh neuplatil řádně a včas dohodnuté splátky, zaplatil toliko na dluh uhradil do zesplatnění zápůjčky k datu [datum] na jistině [částka], po zesplatnění [částka], na obchodních úrocích [částka] a na poplatcích [částka], proto došlo k zesplatnění zápůjčky k datu [datum]. Celková pohledávka ve výši [částka] se skládá z nesplacené jistiny ve výši [částka], nesplacených úroků ke dni [datum] výši [částka], neuhrazených poplatků za správu ve výši [částka], neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění ve výši [částka] a po zesplatnění do [datum] ve výši [částka], jakož i z nákladů spojených s uplatněním pohledávky [částka]. (Zjištěno z informace o zesplatnění zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], z vyčíslení pohledávky ke dni [datum]). Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky a smluvní pokuty za prodlení. (Zjištěno z upozornění ze dne [datum] a z předžalobní upomínky ze dne [datum]). Bonitu žadatele o úvěr prověřila žalobkyně formulářem příjmů a výdajů žadatele ze dne [datum] se zjištěními, že žadatel má příjem [částka] měsíčně, platí půjčky [částka] měsíčně, pravidelné měsíční výdaje kromě bydlení činí [částka], bydlení má vlastní, je rozvedený. Zároveň u jednání soudu předložil zástupce žalobkyně výplatnici žalovaného za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno], ze které byl zjištěn příjem žalovaného ve výši [částka]. Z informačního systému soudu bylo zjištěno, že žalovaný před uzavření smlouvy o zápůjčce dne [datum], která se týká tohoto řízení, měl již uzavřeny jiné závazky ve vztahu k [právnická osoba]. ze dne [datum] dle sp. zn. [spisová značka], ve vztahu k [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. ze dne [datum] dle sp. zn. [spisová značka], ve vztahu ke [právnická osoba]. ze dne [datum] dle sp. zn. [spisová značka]. Dále bylo zjištěno z informačního systému soudu, že žalovaný byl pravomocně odsouzen [podezřelý výraz] příkazem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], pro [podezřelý výraz] úvěrových podvodů celkem pro 29 skutků.
5. Při hodnocení důkazů soud vyšel zejména z toho, že veškeré provedené důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska časového i obsahového. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.
6. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Kromě toho žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil a ani žádné důkazy nenavrhoval.
7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaný sice tzv. na dálku uzavřeli smlouvu o zápůjčce, ale soud ji shledává za neplatnou. V daném případě žalobkyně k otázce posouzení úvěruschopnosti obvykle tvrdí, že ke svojí zákonné povinnosti prověřování bonity spotřebitele přistupuje důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, kdy tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných, jako například věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení a podobně, kdy pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobkyně kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky, v rámci něhož je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobkyně kontrolou klienta v externích registrech, kdy jsou k tomu využívány úvěrové registry SOLUS a NRKI. V této věci brala žalobkyně v úvahu, že měsíční příjem žalovaného [částka], žalovaný je svobodný, bezdětný, neuvádí výdaje vyjma splátky [částka] jiným společnostem, tedy žalobkyně dovozuje, že bylo ve finančních možnostech žalovaného tento úvěr splácet, že řádně posoudila úvěru schopnosti žalovaného. Ovšem zjištěná historie žalovaného je jiná než žalobkyní tvrzené údaje, když žalovaný před uzavření smlouvy o zápůjčce dne [datum], která se týká tohoto řízení, měl již uzavřeny jiné závazky ve vztahu k [právnická osoba]. ze dne [datum] dle sp. zn. [spisová značka], ve vztahu k [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. ze dne [datum] dle sp. zn. [spisová značka], ve vztahu k [právnická osoba]. ze dne [datum] dle sp. zn. [spisová značka]. Dále bylo zjištěno z informačního systému soudu, že žalovaný byl pravomocně odsouzen [podezřelý výraz] příkazem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], pro [podezřelý výraz] úvěrových podvodů celkem pro 29 skutků.
8. Totiž podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, totiž poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Na tomto místě soud zdůrazňuje, že zákonným požadavkem je tedy právě také to, aby poskytovatel úvěru vycházel ze spolehlivých informací získaných od spotřebitele. Nemůže se tak spokojit pouze s prohlášením spotřebitele, ale spotřebitel k objektivnímu posouzení poskytovateli úvěru musí tyto údaje doložit neboli prokázat s tím, že bez toho poskytovatel úvěru nesplní svou zákonnou povinnost, čehož následkem je neplatnost takové smlouvy. Za této situace žalobkyně nevyhověla zákonnému požadavku uvedenému v ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a tudíž uzavřená smlouva je neplatná. K této neplatnosti přitom soud přihlédne vždy z úřední povinnosti, byť jazykové vyjádření obsažené ve větě druhé tohoto ustanovení by mohlo svádět k domněnce, že se jedná o neplatnost relativní. Evropský soudní dvůr však již mnohokráte ve svých rozhodnutích konstatoval, že (evropské) směrnice nesmí být v různých členských státech vykládány a aplikovány různě. Proto přesto, že naše úprava zavádí nově relativní neplatnost, k této neplatnosti se přihlédne vždy v jakékoliv fázi řízení a je to poskytovatel úvěru, který má povinnost posoudit a jediný nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka - jiný výklad by totiž znamenal materiální obsolentnost této právní normy, kterou zákonodárce v žádném případě nemohl sledovat. Byl by tím totiž popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele.
10. Soud uzavřel, že smlouva uzavřená se žalovaným jako platná neobstojí, k této neplatnosti soud přihlédne z úřední povinnosti. Plnění poskytnutá na základě této smlouvy je tedy nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální této skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o spotřebitelském úvěru, tj. žalovaný je povinen vrátit žalobkyni jen to, co z neplatné smlouvy inkasoval. Žalovaný načerpal od žalobkyně [částka], podle tvrzení žalobkyně jí zaplatil [částka].
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 cit. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. S ohledem na vše výše uvedené je pak také zřejmé, že žalovaný defacto přeplatil jiřinu zápůjčky a další nároky žalobkyní uplatněné z neplatně uzavřené smlouvy jí být přiznány nemohly, a proto je soud žalobu zcela zamítnul.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěšnosti ve sporu. Úspěšný žalovaný nepožadoval přiznání nákladů řízení, které mu ani prokazatelně s tímto řízením nevznikly, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.