Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 189 928,86 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 189 928,86 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 56 886,94 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalovaného.
Odůvodnění
1. V řízení se žalobce jako objednatel díla domáhal po žalovaném zhotoviteli díla vrácení toho, co dosud dle ústní smlouvy o dílo uzavřené v září 2022 (dále jen „SoD“) zaplatil. Předmětem SoD bylo dodání a montáž fotovoltaické elektrárny na rodinný dům žalobce na adrese označené v záhlaví shora jako bydliště žalobce (dále jen jako „FVE“) v termínu do poloviny dubna 2022 včetně „dodání a montáže panelů, rozvodů, zapojení, nastavení atd.“. Šlo o tzv. jednofázovou FVE s úložným bateriovým systémem bez možnosti dodávek vyrobené elektřiny do vnější veřejné sítě. O ceně díla nebylo vůbec řeči (pozn. soudu: uvedené bylo zopakováno též u jednání dne [datum]). Žalovaný dodal v září 2022 pouze materiál, a to baterii BMZ za 106 493,31 Kč a měnič EasySolar II za 83 435,55 Kč. Cenu materiálu 189 928,86 Kč vyúčtoval dne [datum] zálohovou fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] s doplatkem 143 000 Kč po odečtení předchozích záloh. Součástí dodávky byla též cena dopravy a kabelu, která však není předmětem žaloby. Žalobce vše zaplatil dne [datum] v hotovosti 37 000 Kč, bezhotovostně dne [datum] 143 000 Kč a dne [datum] včetně ceny dopravy a kabelu 11 646,87 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani do dne [datum] dílo nedokončil, nereagoval na návrh žalobce na ukončení SoD dohodou pod pohrůžkou odstoupení a dodaný materiál bez dalšího nemá pro žalobce žádný ekonomický smysl, žalobce od SoD odstoupil dopisem ze dne [datum] doručeným žalovanému dne [datum], když žalovaný porušil SoD podstatným způsobem, neboť nezhotovil dílo řádně a včas a přitom musel vědět, že pro takový případ by žalobce SoD nikdy neuzavřel. Odstoupeno přitom bylo nejen od nesplněného zbytku plnění, ale od celé SoD, když pro žalobce předchozí částečné plnění nemá význam. Přesto, že byl žalovaný vyzván k vrácení plnění ve výši 189 928,86 Kč, dosud tak neučinil.
2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že nikdy s nikým neuzavíral SoD na dodávku FVE, proto ani na předchozí výzvy žalobce nereagoval. Žalobci pouze dodal jím objednané zboží, jehož kupní cenu žalobce zaplatil. Tvrzený předmět Díla vyžaduje předchozí projektovou dokumentaci, která je podkladem pro případné stavební povolení, pokud instalace FVE zasahuje do nosných konstrukcí či mění způsob užívání, a pro případné získání dotace. SoD ani uzavřít nemohl, neboť nedisponuje příslušnými osvědčeními a certifikacemi, jež jsou pro tvrzený předmět SoD zákonem vyžadovány. Žalovaný má zřízenu živnost „Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“ a předmětem jeho činnosti je výroba, opravy, instalace, oživování, zapojování a zkoušení nevyhrazených elektrických strojů, přístrojů a elektrické výzbroje, zejména elektromotorů, transformátorů, regulátorů, vypínačů, usměrňovačů, elektrických zdrojů světla, akumulátorů a baterií, výroba a opravy elektrických spotřebičů pro domácnost, provádění revizí a kontrol elektrických spotřebičů. Toliko z procesní opatrnosti žalovaný namítal, že od SoD bylo navíc odstoupeno po uplynutí zákonné lhůty „bez zbytečného odkladu“, tedy nikoliv ve velmi krátké lhůtě, bezodkladným, neprodleným a bezprostředním či okamžitým právním jednáním k odstoupení směřujícím, jak dovozuje judikatura Nejvyššího soudu, podle které má jít zpravidla o lhůtu v řádu dnů, maximálně nižších jednotek týdnů, tedy v co nejkratším časovém úseku.
3. Mezi účastníky bylo od počátku sporným již samotné uzavření SoD, kdy břemeno důkazní tížilo žalobce o to více, neboť dle jeho tvrzení měla být SoD uzavřena ústně, nadto bez přítomnosti třetích osob v místě bydliště, které je současně i místem podnikání žalovaného u počítače v pracovně žalovaného. Neexistoval-li tzv. přímý důkaz samotné existence SoD, když navrhovaný a soudem provedený účastnický výslech žalobce byl proveden, avšak zůstal zcela osamocen v pemzu důkazů především co do samotného žalobcem tvrzeného obsahu SoD, se všemi jejími obligatorními náležitostmi (zejm. konkrétní předmět díla, termín splnění), byla tvrzení a „nepřímé“ důkazy především zaměřeny na okolnosti a vnější projevy takového závazkového vztahu, které by případné uzavření SoD logicky doprovázely a v souvislosti se závazky z ní plynoucí na ni následně navazovaly. Proto se žalobce snažil dovodit z internetových stránek e-shopu žalovaného, podnikajícího jako fyzická osoba s obchodním dodatkem „ELZOS“, že aktuálně (tedy nikoliv ke dni údajného uzavření SoD) nabízí jako svou činnost mj. „fotovoltaiku“ (viz. printscreen ELZOS 3 vlevo dole „Naše další činnosti: Fotovoltaika, kamerové systémy, [právnická osoba] a další…“, printscreen ELZOS 2 poslední odstavec dole „Provádíme práce ve výškách pomocí montážních plošin v exteriéru do 27 metrů v interiéru do 12 m. Mezi naše další činnosti patří ozvučovací technika, osvětlovací technika, údržba TZB, jednoduchý čas a měření, topné podlahy, fotovoltaické elektrárny.“, a dále viz ELZOS 1 printscreen lustrace firmy žalovaného na www.google.com, se objevuje po najetí kurzoru na odkaz www.elzos.cz „ELZOS [adresa] – tepelná čerpadla, kamerové systémy, fotovoltaika, EZS“), z čehož žalobce dovozoval, že tak žalovaný sám deklaruje na svých webových stránkách i na vyhledávači Google montáže FVE. Z uvedených printscreenů má však soud dále za prokázáno, že na tomto e-shopu žalovaný nabízí k prodeji nejen FVE, ale i jednotlivé komponenty, tedy včetně baterií a měničů za konkrétní kupní ceny, (viz ELZOS 1 návěští: „Nakupovat fotovoltaika elzos: …“), že prezentuje svou firmu tím, že se zabývá „především veškerými elektropracemi od návrhů až k realizaci“, „instalací, servisem, opravami – naší doménou jsou tepelná čerpadla…“ (viz ELZOS 2), „Tepelnými čerpadly [adresa] – zajistíme vám kompletní dodávku, montáž a následný servis“ (viz ELZOS 3). Žalobcem shora označené prezentace je třeba vnímat nikoliv izolovaně, ale v kontextu koncipování celé prezentace firmy žalovaného na těchto internetových stránkách, z nichž se především podává, že jde o internetový obchod nabízející jednotlivé elektro přístroje, součástky a celky, jakož i FVE, přičemž instalace, servis a opravy se týkají především tepelných čerpadel. Je třeba dát za pravdu protistraně, že z textace webové prezentace nelze dovodit, že by žalobce takto nabízel projektování, vyřizování dotací, dodání a kompletní montáž, zapojení, nastavení FVE, natož jakoukoliv realizaci na klíč formou smlouvy o dílo; odkazy na fotovoltaiku jsou marginální a neurčité. Nadto se jakékoliv jednání o konkrétním obsahu blížícím se náležitostem smlouvy o dílo v podobě kompletního „dodání a montáže fotovoltaické elektrárny na rodinný dům žalobce“ „v termínu do poloviny dubna 2022“ včetně „dodání a montáže panelů, rozvodů, zapojení, nastavení atd.“ nepodařilo dovodit ani ze žádného jiného důkazu navrženého žalobcem, včetně až následně po návrhu svého subsidiárního účastnického výslechu, výslechů svědků, kteří však nebyli osobně přítomni konkrétnímu právnímu jednání u PC v pracovně žalovaného a jejich výpovědi tak byly způsobilé prokazovat nanejvýš to, co jim žalobce následně interpretoval, a to ani v jejich souhrnu, který by tvořil logický uzavřený řetězec zjištění, která by o uzavření SoD svědčila. Názor žalovaného, že „polemika nad stylizací reklamy žalovaného“ „není důkazem o sjednání a obsahu smlouvy o dílo“, je tedy správný. Naopak ze samotné výpovědi žalobce, oproti jeho dosavadním a rovněž i následným (viz ex post návrh výslechu manželky žalobce) tvrzením bylo zjištěno, že k uzavření smlouvy mělo dojít u PC v pracovně v místě podnikání žalovaného, při jednání, kterému nebyl nikdo další přítomen, kdy žalovaný měl právě na internetových stránkách shora zadat podle momentální finanční situace žalobce a k jeho pokynu (viz tvrzení žalobce u jednání dne [datum] o „objednání“ jednotlivých komponent) koupi baterie a měniče, kteréžto mu také byly následně dodány a žalobcem zaplaceny (viz nesporná tvrzení a výpověď manželky žalobce coby svědkyně), a to včetně ceny dopravy a kabelu, které však žalobce neučinil předmětem tohoto řízení. Žalobce v podání ze dne [datum], byť od počátku do té doby tvrdil, že o ceně nebylo vůbec řeči, upřesnil, že se žalovaným sice nebyli dohodnuti na konečné ceně Díla, ale že „bylo dohodnuto, že žalovaný bude účtovat zálohově materiál vždy po jeho dodání a montážní práce pak po dodělání určitého úseku“. Uvedená tvrzení se však jím k tomu označenými důkazy zejména pak svědeckou výpovědí vnuka [jméno FO] ani následnou výpovědí manželky žalobce nepodařilo prokázat. Takto doplněná tvrzení nadto svědčící o prolamování vlastního do té doby striktního tvrzení, že o ceně Díla nebylo „vůbec řeči“. O tendenčnosti takového tvrzení pak svědčí i to, že se žalobce ke svému původnímu „striktnímu“ tvrzení o absenci jakékoliv ujednané ceny následně u jednání dne [datum] vrátil, když tvrdil, že „ohledně ceny díla nebylo řeči, nebyla sjednána její výše, splatnost a podobně, o té se vůbec nejednalo“ a současně odkázal na konkrétní judikaturu Nejvyššího soudu. Nesporným bylo a soud tak vzal za prokázáno, že žalobce cenu baterie BMZ 106 493,31 Kč a měniče EasySolar II 83 435,55 Kč žalovanému zaplatil, a to 37 000 Kč v hotovosti dne [datum] a zbytek převodem z účtů vedených na jméno žalobce u [právnická osoba]., a to ze spořícího dne [datum] 143 000 Kč se zprávou pro příjemce „zálohová faktura Elzos“ a dne [datum] z běžného 11 646,87 Kč „doplatek výše uvedeného účtu + kabel a dopravné“(tj. doplatek včetně ceny za dopravu a ceny kabelu, které však nejsou předmětem řízení – viz též tvrzení žalobce v žalobě). Dle Výzvy ze dne [datum] žalobce navrhl žalovanému ukončení SoD dohodou tak, že mu vrátí baterii BMZ a měnič EasySolar II a žalovaný vrátí žalobci zaplacenou částku 189 928,86 Kč. Výzva byla do DS žalovaného doručena dle Doručenky k ní dne [datum]. Ve výzvě byl žalovaný rovněž žalobcem upozorněn na možnost odstoupení od SoD. Následně žalobce adresoval žalovanému listinu označenou jako „Odstoupení od SOD + Předžalobní výzva k vrácení plnění“ ze dne [datum] s tím, že od SoD odstupuje v celém rozsahu, neboť došlo k podstatnému porušení SoD nezhotovením díla řádně a včas, pročež by žalobce s touto vědomostí SoD nikdy neuzavřel a dodaný materiál nemá pro žalobce žádný ekonomický smysl. Odstoupení bylo žalovanému doručeno dle Doručenky k němu dne [datum]. Že žalovaný na uvedené listiny nijak nereagoval, vzal soud za prokázáno z nesporných tvrzení účastníků.
4. Další z nepřímých indicií, z nichž by dle žalobce bylo možno dovodit uzavření SoD, měla být skutečnost, kdy dle „vzájemné“ (žalobce však k důkazu předložil pouze jediný původní e-mail ze dne [datum], nikoliv vzájemný, ale adresovaný žalobci žalovaným s předmětem: „Podklady“) „emailové korespondence“ žalobce, konkrétně emailem ze dne [datum] (tedy po téměř 6 měsících od údajného uzavření SoD a faktickém dodání baterie a měniče), poslal žalovanému produktový list výrobce a schéma zapojení FVE (viz přílohy e-mailu čtené k důkazu produktový list výrobce „BMZ Energy Storage System a Schema zapojení jednotlivých komponent „EasySolar-II 3kVA MPPT 250/70 GX“) k baterii a měniči, jež byly již dříve žalobci dodány. Uvedené dle názoru soudu a v souladu s argumentem žalovaného naopak svědčí o splnění povinnosti žalovaného coby prodejce dodat spolu se zakoupenými komponenty též katalogové listy zpracované přímo výrobcem nebo výrobci příslušných komponent a ve spojení s předmětem e-mailu „Podklady“ má soud za to, že stěží by za situace, kdy by byla již v září 2022 uzavřena perfektní smlouva o dílo, teprve následně v odstupu šesti měsíců byly zaslány „podklady“ a tedy přípravné dokumenty - listiny vztahující se toliko ke dvěma již dodaným dílčím komponentám FVE, aniž například stejně byly již dodány i ty zbývající (zejm. samotné fotovoltaické a solární panely jako jedna ze základních součástí FVE, nadto svou vahou a způsobem kotvení zasahujících do střešní konstrukce) a aniž by předtím cokoliv svědčilo o jakémkoliv, byť předběžném projektu či činnostech logicky takové SoD předcházejících tak, aby bylo lze vysledovat jakýkoliv vážně a odpovědně míněný záměr takové Dílo objednat. Uvedené tedy paradoxně spíše svědčí v neprospěch žalobcova tvrzení, že již v září předchozího roku byla uzavřena SoD s konkrétním obsahem. K tomu lze souhlasit i s argumentem žalovaného, že z logiky věci přichází v úvahu zaslání schématu zapojení právě tehdy, pokud si má zapojení zajistit žalobce sám; pokud by měl montáž provádět žalovaný, pak není jediného důvodu, proč by tak činil, když za odborné zhotovení díla nese plnou odpovědnost zhotovitel.
5. Pokud se dále střetly argumenty stran sporu ohledně samotné volby formy Faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum] žalovaným, kdy žalobce dovozoval ze skutečnosti, že jde o fakturu „zálohovou“ a nikoliv „konečnou“, a že tak nešlo o „pouhou“ kupní smlouvu, jejímž předmětem by bylo dodání toliko „holého“ zboží, neboť v takovém případě by byla vystavena faktura „konečná“, když zboží bylo dodáno a závazek z kupní smlouvy tak splněn; uvedené dle žalobce naopak mělo svědčit o tom, že „mezi stranami bylo sjednáno dílo ve formě dodávky FVE, tak byla žalovaným vystavena pouze zálohová faktura na dodané zboží, kdy konečná faktura by byla vystavena až po dodání díla – celé FVE“. Uvedená zálohová faktura byla žalobci doručena e-mailem, jak potvrdil žalobce a vyplývá i z jejího opatření digitálním podpisem žalovaného a stejně tak byla vystavena žalovaným i konečná faktura poté, co bylo zboží na ní žalobci dodáno dne [datum] pod chronologicky následujícím číslem [hodnota] (poslední dvojčíslí tak za dobu 1,5 měsíce od objednání a vystavení faktury zálohové po faktické dodání zaplaceného zboží vzrostlo o 20, což lze logicky u provozovatele e-shopu akceptovat a nadto byla takto zařazena do účetnictví žalovaného s příslušnými daňovými dopady). V souladu s tvrzením žalovaného je třeba zdůraznit, že vystavením faktury jako „konečné“ již dne [datum] by žalovaný musel odvést DPH a daň z příjmů, a to i když by ještě neměl postaveno najisto, zda zbývající část celkové fakturované částky bude skutečně uhrazena. „Zálohová“ faktura přitom účetní ani daňové dopady nemá a toliko presumuje budoucí platby. Námitka žalobce, že mu tato končená faktura nebyla doručena a že ji tak poprvé viděl až za řízení, je vzhledem k tomu, že plnění podle ní žalovanému již poskytl (viz nesporné dílčí platby shora), irelevantní. Pokud se účastníci řízení dále přeli o to, proč je na obou formách faktury žalobce označen IČO a DIČ, kdy žalovaný na rozdíl od žalobce tak dovozoval, že smlouva, jejímž vyjádřením je faktura, tak byla uzavřena mezi podnikateli, když se navíc žalobce proti takovému označení neohradil ani vůči zálohové faktuře, je třeba uvést, že prodej a koupi baterie a měniče považuje soud za kupní smlouvu uzavřenou žalovaným coby prodávajícím podnikatelem a žalobcem coby kupujícím spotřebitelem, když žalobce v té době již nepodnikal, respektive měl od [datum] přerušeno provozování živností a nejpozději ke dni [datum] pak živnostenská oprávnění provozovaná žalobce pod IČO [IČO] zanikla, jak bylo též prokázáno z Údajů veřejné části živnostenského rejstříku ze dne [datum] pořízené žalobcem a z ARES pořízeného dne [datum] soudem. Nadto byl předmět plnění určen pro rodinný dům, ve kterém žalobce a jeho manželka vedou společnou domácnost (viz též výslech manželky žalobce) a účet, ze kterého byla částka 143 000 Kč dne [datum] převáděna, byl dle Výpisu z účtu žalobce u [právnická osoba]. č. ú. [č. účtu] účtem spořícím (sporožirovým), nikoliv účtem podnikatelským. V předchozí době, kdy žalobce ještě podnikal, používal jiný účet, a to účet vedený u [právnická osoba]., organizační složka, č. ú. [č. účtu], jak bylo prokázáno výpisem i z tohoto účtu ve spojení s fakturou vystavenou žalobcem dne [datum], tedy v období, kdy ještě podnikal.
6. V závěru jednání dne [datum] poté, co byly provedeny listinné důkazy shora a výslech svědka [jméno FO], vnuka žalobce, kterými se však žalobci nepodařilo prokázat uzavření SoD, byl žalobce vyzván a poučen dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., nechť označí důkazy a jsou-li listinné, tak nechť tyto předloží, k prokázání tvrzení, že bylo ujednáno, že celá fotovoltaická elektrárna bude žalovaným nejen dodána, ale také namontována do února 2023, dále že následně bylo dohodnuto, že se tak stane v březnu, resp. do poloviny dubna 2023, když jinak se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve sporu. Žalobce setrval na dosavadních označených důkazech, tzn. svém účastnickém výslechu a výslechu svého vnuka [jméno FO] (k prokázání tvrzení o společném obědě a prohlížení domu vč. sklepa, následujícím však měsíc po údajném uzavření SoD), a listinných důkazech, které byly již ve spise založeny s tím, že jiné důkazy k dispozici žalobce nemá. Po svém výslechu byl žalobce opětovně soudem pod pohrůžkou neúspěchu ve sporu poučen a vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 ve spojení s § 118b odst. 1 větou druhou o. s. ř., nechť i nadále tvrdí a označí důkazy k tomu, že byla uzavřena SoD v ústní formě v září 2022 na kompletní dodávku (tj. zejména vč. solárních panelů), zhotovení a montáž tzv. „na klíč“ FVE pro rodinný dům žalobce, a to nejpozději do února, resp. března 2023, vysvětlil, z jakého důvodu „o ceně nebylo vůbec řeči“, když ze svědecké výpovědi vnuka žalovaného vyplynulo, že cenu obdobných fotovoltaik kolem 140-150 tisíc Kč žalobce s vnukem probíral a že k odstoupení od SoD přistoupil bezprostředně po nedodržení termínu, resp. po zjištění, že žalovaný nejeví o dokončení díla zájem (k podrobnostem viz příslušné poučení v protokolu o jednání). Podáním z [datum] žalobce rozsáhle argumentoval důvody, pro které žalobce jednal se žalovaným nikoliv z pozice podnikatele, nýbrž spotřebitele, mj. i s odkazem na přerušené živnosti žalobce a skutečnost, že FVE mělo být dodáno do společné domácnosti žalobce s jeho manželkou a jež byly soudem akceptovány (viz odstavec 5. tohoto odůvodnění), k samotnému obsahu a uzavření toliko tvrzené SoD ničeho dalšího neoznačil a odkázal na svá předchozí podání.
7. Výslechem svědka [jméno FO], vnuka žalobce, se nepodařilo prokázat, že by byla uzavřena SoD, natož její obsah žalobcem toliko tvrzený, když nejen svědek, ale ani nikdo jiný nebyl přítomen jednání v pracovně žalovaného v 9/2022, kdy měl být dohodnut předmět, rozsah, místo a termín dodání a montáže FVE, tedy podstatné náležitosti SoD. Svědek měl veškeré skutečnosti se SoD toliko zprostředkovány od žalobce a sama přítomnost žalovaného u oběda v domě žalobce a jeho ženy v 10/2022 za situace, kdy v minulosti žalovaný občas vypomohl žalobci s drobnými pracemi (montáž automatického otevírání vrat u garáže, montáží požárního žebříku na střechu apod.; viz výpověď svědka pana [jméno FO] a manželky žalobce) a namontoval tepelné čerpadlo poté, co se na něj ze známosti (znají se dvě desítky let, kdy žalobce podnikal jako revizní technik a žalovaný si u žalobce objednával zpracování revizních zpráv pro své podnikání) žalobce obrátil, když nebyl spokojen s firmou, která je měla u žalobce instalovat (srovnej účastnickou výpověď žalobce a svědeckou manželky žalobce paní [jméno FO]). O uzavření SoD nesvědčí ani následné vyklízení sklepa (nikoliv žalovaným, ale žalobcem), ve kterém se žalobce v den oběda, kterého se účastnil žalovaný u žalobce v 10/2022, byl podívat spolu se žalovaným (manželka žalobce přítomna nebyla, jak je prokázáno z její výpovědi) a kde měly být umístěny baterie a měnič (viz výpovědi svědků ve spojení s fakturami shora). Že se žalobce naopak k baterii a měniči choval, jako k věcem v jeho vlastnictví bylo prokázáno výpovědí svědkyně paní [jméno FO], která vypověděla, že je cca půl roku poté nabízel k prodeji (doslova uvedla, že se žalobce „snažil“ komponenty „prodat“, obrátil se na „mnoho míst“). Svědkyně rovněž uvedla, že baterie a měnič jsou dosud uskladněny v garáži žalobce, což potvrdil svou výpovědí též svědek pan [jméno FO]. Naopak svědeckými výpověďmi nebyla prokázána žalobcem toliko tvrzená existence závazku žalovaného dodat mu jakékoliv další komponenty pro FVE, kromě baterie, měniče, zejména tedy samotné solární panely. Dále svědkyně paní [jméno FO] jednoznačně na otázku, zda slyšela, že by se žalovaný (nikoliv žalobce) jakkoliv zmiňoval o předchozí (již uzavřené) SoD, či že by uvedl cokoliv v její přítomnosti, z čeho by dovodila, že má dodat, namontovat a zprovoznit FVE v jejich domě, vypověděla, že nikoliv, uvedené pouze dovozovala z chování svého manžela a že manžel na žalovaného naléhal; uvedené tedy znovu potvrzuje, že pokud žalobce ještě i v říjnu 2022 „musel naléhat“ na žalovaného, aby mu zhotovil FVE za situace, kdy SoD již měla být perfektní v září 2022, pak SoD se všemi obligatorními obsahovými náležitostmi jako perfektní smlouva o dílo nemohla být již před objednáním baterie a měniče v září 2022 uzavřena. Z provedeného dokazování lze naopak dovozovat, že se žalobce, zřejmě obdobně jako u tepelného čerpadla nadchl pro realizaci fotovoltaiky, s pomocí žalovaného objednal část komponent a zřejmě spoléhal, že následně, jako tomu bylo u tepelného čerpadla, přiměje žalovaného k následné montáži nashromážděných komponent a tedy, že teprve v budoucnu, takovou smlouvu navrhne a se žalovaným uzavře. Tento závěr potvrzuje též výpověď svědkyně paní [jméno FO], když slyšela u předmětného oběda v říjnu 2022, jak žalovaný na naléhání žalobce (poté, co již SoD měla být uzavřena a první z komponent FVE objednány a zálohově zaplaceny) řekl „ano, že se domluví“ (poznámka soudu: tedy teprve někdy v budoucnu). Ostatně pokud žalovaný tvrdil, že u všech jednání se žalobcem byl přítomen zaměstnanec žalovaného pan [jméno FO], který také montoval tepelné čerpadlo u žalobce, a žalobce ani po opakovaných poučeních zejména dle § 118a odst. 3 o. s. ř. výslech tohoto svědka nenavrhoval, musel si tak být vědom, že by jeho případná výpověď byla z hlediska procesní taktiky pro něj nevýhodná; svědecký výslech tohoto svědka pak nebyl soudem proveden ani dle § 120 odst. 2 o. s. ř.
8. Soud přes námitku žalovaného o jejich nevěrohodnosti ke svědeckým výpovědím vnuka žalobce pana [jméno FO] a manželky žalobce paní [jméno FO] přihlížel, když svědky nelze považovat za nevěrohodné toliko pro jejich příbuzenský vztah k žalobci, když vypovídali přes poučení o trestních následcích křivé výpovědi, o tom, co sami slyšeli, co osobně v říjnu 2022 při obědě vnímali a z jejich projevu při výpovědi nelze dovodit, že by o předmětu výslechu vypovídali nevěrohodně; samozřejmě bylo lze vysledovat určitá zkreslení, která však leze přičítat značnému časovému odstupu od října 2022 a vystavování se následné interpretaci nedořešeného vztahu se žalovaným „z pohledu žalobce“, s nímž jsou svědci v častém (manželka dennodenním) kontaktu, a která nepřekročila mez nevěrohodnosti jejich výpovědí.
9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Listinami, svědeckými výpověďmi a účastnickým výslechem žalobce shora nemá soud za prokázáno, že by v září 2022 účastníci ústně uzavřeli SoD s předmětem dodání a montáž FVE s termínem dokončení prolongovaném do poloviny dubna 2022. Prokázáno naopak bylo, že žalovaný jako podnikatel dodal dne [datum] dle objednávky žalobce ze září 2022 baterii BMZ za 106 493,31 Kč a měnič EasySolar II za 83 435,55 Kč, (tj. 189 928,86 Kč), dále kabel a cenu dopravy. Cenu 189 928,86 Kč žalobce vyúčtoval při objednání dne [datum] zálohovou fakturou č. [hodnota] splatnou [datum] s doplatkem 143 000 Kč po odečtení předchozích záloh a po dodání objednaného zboží dne 9. 11 2022 vystavil žalovaný konečnou fakturu. Žalobce zaplatil žalovanému dne [datum] v hotovosti 37 000 Kč, [datum] převodem 143 000 Kč s tím, že jde o „zálohovou fakturu Elzos“ a dne [datum] převodem 11 646,87 Kč jako „doplatek výše uvedeného účtu + kabel a dopravné“ (tj. 191 646,87 Kč celkem včetně ceny za dopravu a za kabel, které však nejsou předmětem řízení). V říjnu 2022 se žalovaný účastnil v domě u žalobce rodinného oběda v přítomnosti též vnuka žalobce a hovor se týkal též fotovoltaiky a žalovaný v doprovodu žalobce zhlédnul i sklep, který následně začal žalobce s pomocí vnuka vyklízet s tím, že jde o vhodné místo pro umístění baterie dodané žalovaným. O obsahu jakékoliv již v 9/2022 uzavřené SoD nebylo blíže v přítomnosti svědků u oběda v říjnu 2022 hovořeno. Mezi stranami následně neproběhla jakákoliv komunikace až do sepisu Výzvy žalobce dne [datum], kterou žalovanému avizoval odstoupení od SoD, pokud nedojde k jejímu ukončení dohodou tak, že žalovanému bude vrácena baterie a měnič a žalobci jím zaplacená částka 189 928,86 Kč. Následně žalobce adresoval žalovanému listinu ze dne [datum], kterou odstupuje od SoD pro podstatné porušení nezhotovením díla řádně a včas, pročež by žalobce SoD nikdy neuzavřel a dodaný materiál pro něj nemá žádný ekonomický smysl. Žalobce následně neúspěšně nabízel baterii a měnič k prodeji jiným osobám, k čemuž nedošlo a dosud je má uskladněny v garáži.
10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. Žalobce přes opakované poučení soudu neunesl především své břemeno důkazní, když se mu nepodařilo prokázat, že by účastníci uzavřeli smlouvu o dílo s obsahovými náležitostmi danými ustanovením § 2586 a násl. o. z., od které by mohl následně účinně odstoupit z důvodů jím tvrzených, zejména se nepodařilo prokázat, že by žalovaný v září 2022 vzal na sebe závazek na svůj náklad a své nebezpečí pro žalobce coby objednatele provést dílo spočívající v dodání a montáži FVE vč. „dodání a montáže panelů, rozvodů, zapojení, nastavení atd.“ Prokázáno nebylo ničeho ani o lhůtě k provedení Díla, tedy že by mělo být zhotoveno postupnou prolongací až do poloviny dubna 2023. Žalobce svůj nárok na vrácení dosud jím zaplacených částek v celkové výši 189 928,86 Kč, z toho 106 493,31 Kč za baterii a 83 435,55 Kč za měnič, odvíjí z odstoupení od SoD z důvodu porušení smlouvy podstatným způsobem dle § 2002 resp. § 2593 o. z., a v celém rozsahu ve smyslu § 2004 odst. 2 o. z. Předmětnou celkovou částku 189 928,86 Kč považuje toliko za zálohy na cenu nedokončeného Díla; sám však již při platbě ze dne [datum] ve výši 11 646,87 Kč, tedy po předchozích dvou zálohách, připojil zprávu pro žalovaného, že jde o „doplatek“, tedy o konečnou platbu završující celkovou předtím dohodnutou cenu a tedy nikoliv cenu nedokončeného Díla, nýbrž cenu, kterou se předtím zavázal od žalovaného jako prodávajícího převzít a zaplatit mu ji za dodání dříve objednaného zboží u žalovaného a tedy cenu kupní dle § 2079 a násl. o. z. Dodáním zboží a doplacením jeho ceny včetně dopravy dne [datum] totiž došlo k nabytí vlastnictví mj. k baterii a měniči žalobcem, tedy k věcem, které mu byly prodávajícím odevzdány a jež jako kupující od žalovaného řádně dne [datum] převzal. Ostatně se žalobce následně k těmto věcem choval jako k věcem vlastním ve smyslu § 1012 o. z., když je nabízel k prodeji (svědkyně paní [jméno FO] uvedla, že se žalobce „snažil“ komponenty „prodat“, obrátil se na „mnoho míst“), což by v případě skutečně uzavřené a existující SoD zajisté neučinil. Nadto nebylo ničeho tvrzeno o tom, že by takto zakoupené věci měly jakékoliv vady ve smyslu § 2099, které by případně umožnily žalobci uplatnění jakéhokoliv z nároků dle § 2106 a násl. o. z. Žalobce tak nemá nárok dle § 2993 o. z. na vrácení toho, co plnil údajně na smlouvu o dílo, neboť k jejímu uzavření nedošlo. Naopak šlo o plnění kupní ceny za zboží bez vad, jak bylo již shora uvedeno. Z dosavadního dokazování navíc vyplynulo, že žalobce hodlal až následně, jako tomu bylo dříve u tepelného čerpadla, přimět žalovaného k následné (budoucí) montáži do té doby žalobcem nashromážděných komponent; tedy, že teprve v budoucnu, takovou smlouvu na montáž a zprovoznění navrhne a se žalovaným uzavře (viz shora uvedené svědkyní, „že se domluví“).
11. Pouze pro úplnost je třeba dodat, že pokud se žalovaný mj. bránil nedostatkem potřebné zákonné kvalifikace k instalaci FVE na své straně a dovozoval tak nemožnost uzavření SoD, je takový argument irelevantní. Ostatně i předpokladem počáteční nemožnosti plnění je objektivní a trvalá nesplnitelnost a samotná skutečnost, že zhotovitel by nebyl při uzavření SoD oprávněn k takovým činnostem, jež by měly být předmětem plnění, sama o sobě nevyvolává ani neplatnost smlouvy dle § 1760 o. z. Bylo by pak na takovém zhotoviteli, že by byl případně nucen plnit nikoliv se zvýšeným úsilím, zvýšenými náklady a případně i pomocí jiné specializované společnosti s příslušnými oprávněními. Rovněž pak je třeba k námitce žalovaného, že od SoD nebylo odstoupeno „bez zbytečného odkladu“ (srov. § 2002 o. z.), tedy ihned poté, co marně uplynula nejzazší – dle žalobce „prodloužená“ k žádosti žalovaného (viz podání ze dne [datum]), poté pro nedostatek financí žalobce (viz změna skutkových tvrzení u jednání dne [datum]) a následně při účastnickém výslechu žalobce „pro špatné počasí“ – lhůta „do poloviny dubna 2024“, nutno uvést, že docházelo-li by k oddalováním termínu dokončení díla ze strany žalovaného zhotovitele, bylo by lze takové jednání klasifikovat za opakované podstatné porušování SoD, při kterém může oprávněná strana od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu pokaždé poté, co druhá strana shodné podstatné porušení smlouvy opakuje. Pokud by žalobce v takovém případě právo odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti (rozuměj při prvním oddálení termínu zhotovení díla) bez zbytečného odkladu nevyužil, mohl od smlouvy odstoupit „bezodkladně“ kdykoliv při každém následném opětovném odložení dalšího z termínů, do té doby žalobcem akceptovaných (konkludentně tím, že práva ona odstoupení nevyužil).
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu zastupující advokátkou vyúčtované odměny za pět úkonů právní služby po 8 700 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění, (dále jen „AT“), a to za přípravu a převzetí zastoupení, sepis odporu, písemného vyjádření k věci samé a dvojí účast u jednání před soudem, na paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč toliko za čtyři z úkonů shora dle § 13 odst. 4 AT. Dále na náhradu za cestovné vozidlem značky Škoda Karoq RZ [SPZ] ke dvěma jednáním dne [datum] a [datum] na trase [adresa] a zpět, v obou směrech 100 km, při kombinované spotřebě benzínu nafty 5,1 litrů na 100 km, při ceně 38,70 Kč za 1 l paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., spolu s náklady za amortizaci vozidla po 5,60 Kč na 1 km jízdy; celkem na cestovném 2x 757 Kč, z toho na náhradě za ujeté kilometry 2x 560 Kč a za pohonné hmoty 2x 197,37 Kč. Dále na náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 4 AT po 100 Kč za každou jen započatou půlhodinu strávenou na cestě k jednání dne [datum] a [datum], přičemž zástupkyně žalovaného takto účtovala 8 půlhodin. Dále 21 % DPH z částek shora, když zástupkyně žalovaného je plátkyní DPH dle osvědčení ze dne [datum]. Náhrada nákladů řízení se dle § 149 odst. 1 o. s. ř. platí k rukám advokátky žalovaného.
13. Lhůty k plnění jsou dány ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.