17 C 120/2025

Odůvodnění

1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka s účinností ke dni 25. 10. 2024 postoupena [právnická osoba].[IČO] IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o úvěru (dále „Smlouva“) po úspěšném posouzení jeho úvěruschopnosti vyplaceno dne 5. 7. 2023 v hotovosti [částka], plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měly být kromě jistiny zaplaceny „Poplatky“ složené z kapitalizovaného úroku a částek za poskytnutí úvěru, za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště žalované, a to ve 14 měsíčních splátkách po [částka] se splatností poslední splátky 5. 9. 2024. Celkem bylo uhrazeno [částka] a poslední splátka byla uhrazena dne 15. 10. 2023. K zaplacení zbývá dlužná jistina [částka], Poplatky v celkové výši [částka], úrok [částka], smluvní pokuty [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] do 5. 9. 2024, úrok ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny od 6. 9. 2024 do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně jednak z dlužné jistiny a jednak z úroku [částka] od 6. 9. 2024 do zaplacení. Z celkové částky [částka] s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil.

2. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když tento postup byl zvolen poté, co žalobkyně byla s odkazy na konkrétní rozhodovací praxi předvídatelně poučena a vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne 31. 3. 2025, č. j. [spisová značka], k doplnění tvrzení a důkazů především k procesu posuzování úvěruschopnosti žalované, jehož výsledkem bylo uzavření smlouvy o úvěru a žalobkyně svá tvrzení a důkazy doplňujícím podáním ze dne 7. 5. 2025 zcela vyčerpala.

3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 5. 7. 2023 právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka] v hotovosti při uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal celkem kromě [částka] zaplatit úrok [částka], Poplatky za služby v celkové výši [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka] se splatností poslední splátky 5. 9. 2024. Dle Transakční historie bylo na Smlouvu zaplaceno celkem [částka], naposledy dne 15. 10. 2023. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2024 ve spojní se Seznamem postoupených pohledávek a Potvrzením o úplatě za postoupené pohledávky právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností ke dni 25. 10. 2024 pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11. 11. 2024 vyhotoveným právní předchůdcem žalobkyně byl žalovaný vyzvána k zaplacení dluhu. Žalovaný dosud, přes písemnou Předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 24. 1. 2025, odeslanou dle Podacího lístku k ní dne 24. 1. 2025, kterou byl žalovaný dále vyzván k zaplacení „nejpozději“ „do 8. 2. 2025“, ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatil.

4. Dle Žádosti o úvěr ze dne 5. 7. 2023 nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne 31. 3. 2025, č. j. [spisová značka], že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, zejména nijak dále neověřoval v Žádosti o úvěr toliko tvrzené tzv. „měsíční výdaje“ na „bydlení a energie“ [částka], „dopravu, jídlo, osobní náklady“ [částka] a blíže se nezabýval „srážkami ze mzdy, výživné“ [částka], ačkoliv ten tvrdil „Měsíční splátky stávajících půjček“ [částka] (z Potvrzení o výši příjmu přitom vyplývaly srážky na základě výkonu rozhodnutí [částka] měsíčně), neověřoval případné exekuce vedené na žalovaného (např. v Centrální evidenci exekucí), neposuzoval nájemní smlouvu (rodiny) žalovaného a míru její účasti na společných nákladech na bydlení, ačkoliv ten uvedl v Žádosti „bydlení u rodičů“, a spolehl se toliko na odhad výše takových výdajů na základě tvrzení žalovaného, nadto nebyly ověřovány výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce). K dalším podrobnostem viz citované usnesení shora. Na shora uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani skutečnost soudu předložené „Potvrzení o výši příjmu“, když tato listina se týká toliko ověřování příjmů a nikoliv výdajů, jak již uvedeno shora.

5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno v části 37 %, počítaje v to i příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování (viz níže), ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouva o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), žalovanému poskytnutá plnění považují za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. [spisová značka], z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. [spisová značka]). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovaným v Žádosti o úvěr toliko tvrzené skutečnosti, jak již bylo uvedeno v odstavci 4. tohoto odůvodnění, na které se pro zjednodušení odkazuje, jakož i na poučení a výzvu soudu v usnesení ze dne 31. 3. 2025, č. j. [spisová značka]. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.

6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno tato dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustil právní předchůdce žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudil pečlivě úvěruschopnost žalované (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v [adresa], č. j. [spisová značka]). Zaplatil-li tedy žalovaný z neplatné Smlouvy částku [částka], je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná u nároku ze Smlouvy, a to ve výši [částka] (rozdíl mezi [částka] vyplacenými a [částka] již zaplacenými). Splatnost soudem přiznané jistiny nastala dne 8. 2. 2025, tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. označený ve Výzvě ze dne 24. 1. 2025) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětná Výzva byla žalovanému doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke dni, kdy právní předchůdce žalobkyně mohl poprvé nárok k zaplacení vůči žalovanému uplatnit, tedy ke dni, kdy měl za to, že nastalo prodlení dne 5. 9. 2024; tedy ve výši 12,75 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem.

7. Ve zbývající části 63 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v ní.

8. Pro účely výpočtu procesního úspěchu ve sporu bylo postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny zahrnuto též příslušenství, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí [částka] ([částka] jistina a [částka] příslušenství), žalobkyni bylo přiznáno [částka] ([částka] jistina a [částka] příslušenství) a úspěch žalobkyně tak činí 37 %.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy převážně procesně úspěšnému žalovanému dle dosavadního obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

10. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.