Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 153 927,96 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 153 927,96 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 76 762,98 Kč, kapitalizovaný úrok 16 366,61 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 640,74 Kč, úrok ve výši 12,99 % ročně z částky 227 875,94 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 73 947,98 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 116,05 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena [právnická osoba]. IČO [IČO] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“ nebo „Banka“), domáhala po žalovaném, splnění dluhu ze Smlouvy o [právnická osoba] č. [hodnota], uzavřené dne [datum] (dále „Smlouva“), kterému byl po úspěšném posouzení jeho úvěruschopnosti poskytnut úvěr 270 000 Kč. Dle Smlouvy měl být úvěr splácen měsíční splátkou složenou z části čerpané jistiny, úroku z ní, pravidelných poplatků, a to v 96 měsíčních splátkách po 4 923 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil tím smluvní povinnosti a Banka tak dne [datum] úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Celkem bylo uhrazeno 116 072,04 Kč a poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. K zaplacení zbývá dlužná jistina 227 875,94 Kč, poplatky 6x 386 Kč za pojištění a za výzvu k úhradě ve výši 499 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16 366,61 Kč (12,99 % z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 640,74 Kč (12,75 % z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), úrok ve výši 12,99 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Z celkové částky 230 690,94 Kč s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes poslední výzvu Banky, písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemnou výzvu advokáta, nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu danou usnesením nevyjádřil.
3. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když tento postup byl zvolen poté, co žalobkyně byla s odkazy na konkrétní rozhodovací praxi předvídatelně poučena a vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], k doplnění tvrzení a důkazů především k procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jehož výsledkem bylo uzavření Smlouvy a žalobkyně svá tvrzení a důkazy doplňujícím podáním ze dne [datum] zcela vyčerpala.
4. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o [právnická osoba] č. [hodnota] ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 270 000 Kč bezhotovostně s připsáním na účet žalovaného dne [datum], jak vyplývá z Mimořádného výpisu z účtu žalovaného. Žalovaný se zavázal celkem kromě 270 000 Kč zaplatit úrok a poplatky v 96 měsíčních splátkách po 4 923 Kč. Dle Transakční historie bylo na Smlouvu zaplaceno celkem 116 072,04 Kč, naposledy dne [datum]. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení se Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Seznamem postoupených pohledávek a Potvrzením o úplatě za postoupené pohledávky, právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností ke dni [datum] pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni. Prohlášením o okamžité splatnosti datovaným dnem [datum], odeslaným však dle podacího archu k němu dne [datum], byl žalovaný vyzván „k okamžité úhradě“, stejně tak následně Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyhotoveným právní předchůdcem žalobkyně. Žalovaný dosud, přes písemnou Předžalobní výzvou zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], odeslanou dle Podacího archu k ní dne [datum], ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatil.
5. Návrhem na uzavření Smlouvy ze dne [datum], Žádostí o poskytnutí informací o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], Údaji klienta (fyzická osoba) ze dne [datum], Protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne neuvedeného, listinou označenou jako „Věc: CBL“ ze dne [datum] (tedy vyhotovenou ex post), ani Mimořádným výpisem z účtu žalovaného za měsíce 3/2021 až 8/2024, zejména pak do dne uzavření Smlouvy, nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vyzvána, že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, zejména nijak dále neověřoval v listinách shora toliko žalovaným tvrzené výdaje a spolehl se toliko na výpočet jejich výše na základě tvrzení žalovaného (z Mimořádného výpisu z účtu žalovaného měl poskytovatel přitom k dispozici strukturu výdajů a z Prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti vyplývá 10x 1 825 Kč „[právnická osoba].“, 3x 11 628 Kč „[právnická osoba] S.R.O.“ – z veřejných informací na internetu jde o zprostředkovatele brigád), neověřoval toliko žalovaným tvrzené vlastnické právo k „vlastnímu domu/bytu“ (ex post žalobkyně zjistila z KN, že dům vlastní „pravděpodobně osoba žalovanému blízká“), nezabýval se důvodem, pro který žalovaný fakticky (po dobu pěti let „od 11/2017“) nebydlí na adrese svého trvalého pobytu, zejména zda tak neváznou minulé dluhy, nebyly ověřovány výdaje domácnosti žalovaného za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce), zvláště za situace, kdy takové výdaje absentovaly na Mimořádném výpisu z účtu žalovaného, nebyly zjišťovány případné exekuce (např. v Centrální evidenci exekucí) vedené na žalovaného. Přesto, že z Mimořádného výpisu z účtu žalovaného do poskytnutí úvěru vyplývají výdaje za jídlo, léky, oblečení a obuv, drogerii, pohonné hmoty a ostatní výdaje, Banka se nikterak nezabývala zbytností výdajů na sázky a hry shora a tím, že přes žalovaným tvrzené příjmy a příchozí platby zjištěné dle výpisu z účtu žalovaného od společnosti „[jméno FO] & Carry“ průměrně 20 615 Kč měsíčně, „[právnická osoba].“ 1 825,40 Kč měsíčně, od „Flaisher David“ 2 983,33 Kč měsíčně, „[jméno FO] “ 2 852,25 Kč měsíčně, „[právnická osoba].“ 5 608 Kč měsíčně, „[právnická osoba] S.R.O.“ 11 628 Kč měsíčně, „PK Obch. [jméno FO].“ 1x 650 Kč, od „Flaisherová [adresa] “ 1x 200 Kč, „[jméno FO] “ 1x 200 Kč, od „MENDELOVA UNIVERZITA“ 1x 1 500 Kč, od „[jméno FO] “ 1x 320 Kč a od „[jméno FO] “ 1x 2 700 Kč, tedy i přes tyto „příchozí“ platby vykazoval ten samý účet žalovaného ke dni [datum] za 1/2022 debet -1 887,50 Kč, za 12/2021 s debet -798,13 Kč, a za 11/2021 dosáhl kladného zůstatku 2 668 Kč jen díky příchozí platbě od „[jméno FO] “ 2 700 Kč dne [datum], „[jméno FO] “ 2 000 Kč dne [datum] a od „Fleischer, David“ 2 800 Kč dne [datum], tedy zjevně díky mimořádným ojedinělým dílčím příjmům od třetích osob, ke kterým by odpovědně posuzující poskytovatel úvěru zvláště ve výši zjevně neodpovídající příjmům žadatele bez dalších podobnějších zjištění k nim, neměl přihlížet byť za cenu výsledného vyhodnocení žadatele, že není schopen „ušetřit“ ani „použitelný příjem“, ze kterého by bylo lez spravedlivě očekávat plnění splátek 96 „pravidelných měsíčních splátek“ ve výši 4 923 Kč měsíčně. Byť z výpisu z účtu žalovaného vyplýval pravidelný, avšak nerovnoměrný příjem 13 017 Kč dne [datum], 28 214 Kč dne [datum] a 27 552 Kč dne [datum] od téhož zaměstnavatele „[jméno FO] & CARRY“, nebylo s ohledem značně proměnlivou výši tohoto příjmu ověřováno, zda žalovaný má pracovní poměr na dobu určitou, či zda je ve zkušební době. Vzhledem k tvrzení žalovaného o nezbytných výdajích toliko ve výši 5 000 Kč měsíčně, neodpovídajících tak notoricky známé realitě výše výdajů s bydlením, osobními, rodinnými a majetkovými poměry spojenými (včetně tedy daní a pojistného „vlastního domu/bytu“ a motorového osobního vozidla – viz zjištěné výdaje za PHM z výpisu z účtu) a dílčím pohybům na účtu žalovaného a současně při zjištění (bylo-li skutečně nikoliv až ex post učiněno) z KN, že oproti tvrzení žadatele o „Druhu bydlení“ „vlastní dům/byt“, měla Banka o to pečlivěji pak jako poskytovatel úvěru zkoumat zodpovědnost finančního chování žalovaného coby žadatele o půjčku. Nebylo ničeho blíže zjišťováno k rodinnému stavu žalovaného, nebyla zkoumána existence vyživovací povinnosti k jiné osobě, natož míra závislosti takové osoby na výživě žalované (k podrobnostem viz citované usnesení shora). Na předchozím závěru o nedostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalované nemůže ničeho změnit ani ex post soudem vyžádaná zpráva Exekutorské komory ze dne [datum] s negativním záznamem o exekucích, ani ex post soudem vyžádaná zpráva od [právnická osoba]. ze dne [datum], ve spojení s přílohou k ní obsahující společný výpis z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (BRKI a NRKI) s pozitivním záznamem celkem tří dluhů žalované po splatnostech k 6/2023 u téže Banky.
6. Po právní posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě vyhověl v části 58 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), neboť mezi účastníky měla být uzavřena smlouva, která dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2390 a násl. o. z. jako smlouva o zápůjčce. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy (dále jen „ZoSÚ“), žalovanému poskytnuté plnění považuje za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru řádně neověřoval žalovanou toliko tvrzené skutečnosti, jak již bylo uvedeno v odstavci 5., na které se pro zjednodušení odkazuje. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.
7. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy tak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustil její právní předchůdce při sjednávání úvěrové smlouvy shora, pokud neposoudil pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v [adresa], č. j. [spisová značka]). Zaplatil-li tedy žalovaný z neplatné Smlouvy částku 116 072,04 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 153 927,96 Kč (rozdíl mezi 270 000 Kč čerpanými a 116 072,04 Kč již zaplacenými). Splatnost soudem přiznané jistiny nastala v pátek dne [datum], tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. „okamžitě“ (viz lhůta k plnění ve Výzvě ze dne [datum]) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětná Výzva byla žalovanému doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke dni, kdy právní předchůdce žalobkyně mohl poprvé nárok k zaplacení vůči žalovanému uplatnit, tedy ke dni, kdy měl zato, že nastalo prodlení dne [datum]; tedy ve výši 12,75 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem, stejně jako i tím, že nárok na úrok z prodlení žalobkyně uplatnila až od [datum].
8. Ve zbývající části 42 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v ní.
9. Pro účely výpočtu procesního úspěchu ve sporu bylo postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny zahrnuto též příslušenství, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí 293 336,91 Kč (230 690,94 Kč jistina a 62 645,97 Kč příslušenství), žalobkyni bylo přiznáno 169 198,46 Kč (153 927,96 Kč jistina a 15 270,50 Kč příslušenství) a úspěch žalobkyně tak činí 58 %.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobkyni procesně úspěšné v 58 % bylo přiznáno 16 % ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 228 Kč, z odměny za tři úkony právní služby po 9 260 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen „AT“), z náhrady hotových výdajů za tři úkony po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT a z 21 % DPH z částek shora vyjmenovaných, vyjma soudního poplatku, když zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH dle osvědčení ze dne [datum]. Nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů za podání ve věci samé ze dne [datum] nebyl přiznán, když šlo o reakci na výzvu soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti, která však měla být součástí již samotné žaloby. Náhrada nákladů řízení se platí k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
11. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.