Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

17 C 248/2024

Soud: Okresní soud v OstravěDatum rozhodnutí: 19. 8. 2024Č. j.: 17 C 248/2024-36Samosoudce: Mgr. Ing. Lubomír SušeňAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 29. 11. 2024Předmět řízení: o zaplacení 25 023 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOV:2024:17.C.248.2024.1
smlouva o úvěrupostoupení pohledávkybezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (50) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 5 023 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 25 023 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 5 023 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 227 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka dne [datum] postoupena společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o úvěru č. [tel. číslo] (dále „Smlouva“) uzavřené distančním způsobem po úspěšném posouzení jeho úvěruschopnosti vyplaceno dne [datum] převodem na jeho účet 20 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měla být jistina 20 000 Kč a smluvní úrok zaplacena nejpozději do [datum]. Žalovaným nebylo uhrazeno ničeho a došlo tak k zesplatnění dluhu ke dni [datum]. K zaplacení zbývá dlužná jistina 20 000 Kč, smluvní úrok 4 183 Kč, smluvní pokuta pro případ prodlení 840 Kč, a úrok z prodlení v zákonné výši. Z celkové částky 25 023 Kč s příslušenstvím shora žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil. Pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný bez jakékoliv omluvy a žalobkyně a její zástupce po předchozí omluvě se k jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v jejich nepřítomnosti; v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o úvěru č. [tel. číslo] (viz „Smlouva“) uzavřené dne [datum] s následným navyšováním úvěru dodatky ze dne [datum], [datum] a [datum], vždy tzv. distančním způsobem, ve spojení s Výpisy z účtu právní předchůdkyně žalobkyně a se zprávou [jméno FO] a.s. ze dne [datum] byla převedena takto žalovanému celková částka 20 000 Kč, z toho dne [datum] částka 12 000 Kč, [datum] částka 1 100 Kč, [datum] částka 5 000 Kč, [datum] částka 1 900 Kč, vždy na protiúčet žalovaného č. ú. [účet]. Žalovaný se zavázal zaplatit 20 000 Kč, smluvní úrok 4 183 Kč nejpozději do [datum] a smluvní pokutu pro případ prodlení. Z těchto částek žalovaný ani poté, co byl vyzván písemnou Předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] právním předchůdcem žalobkyně, ničeho nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni a žalobkyně toto postoupení dopisem ze dne [datum] oznámila žalovanému. Oznámení bylo dle podacího lístku k němu odesláno dne [datum]. Žalovaný ani přesto ničeho ze žalované částky shora dosud nezaplatil.

4. Pokud žalobkyně odvíjela svůj nárok ze smlouvy o úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni poskytnutí úvěrů shora, (dále jen „ZoSÚ“), nepodařilo se jí, ani přes písemnou výzvu zdejšího soudu formou usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a v ní předvídatelně deklarovaného právního názoru soudu v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, podle které neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu neposouzení úvěruschopnosti dlužníka ze strany věřitele soud posuzuje z úřední povinnosti a podle které nárok na úhradu finančních prostředků poskytnutých na základě neplatné smlouvy je třeba vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení, a to s odkazy zejména nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18, usnesení sp. zn. Pl. ÚS 1/10, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka], rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-679/18, prokázat, že by právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel úvěru splnila povinnost danou § 86 odst. 1 a 2 větou první ZoSÚ, tedy že při uzavření Smlouvy shora posoudila úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, též z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet a přitom coby poskytovatel posoudila zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů; uvedené žalobkyně přes výzvu soudu neprokázala a neunesla tak své břemeno důkazní k tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného byla předem posouzena řádně a pečlivě, zejména, zda byla řádně posuzována výdajová stránka rozpočtu žalovaného a zda byly toliko žalovaným tvrzené skutečnosti o osobních rodinných a majetkových poměrech jakkoliv ověřovány. Krom toho si uvedeného byla žalobkyně vědoma již v žalobě, když jako alternativu pro případ, „pokud by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný“, požádala, „aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného“; byť soud není právním posouzením vázán.[právnická osoba] ohledem na uvedené v předchozím odstavci tohoto odůvodnění soud tedy pro nadbytečnost neprovedl důkaz Obchodními podmínkami [právnická osoba], na které odkazuje úvěrová Smlouva shora, a jež žalobkyně soudu následně předložila, když tato listina měla prokazovat to, že podpisem smluv shora žalovaný udělil poskytovateli úvěru souhlas s nahlížením „do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud je to nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr“, že takto udělil též souhlas s využitím „informací z dlužnických registrů, konkrétně z registrů SOLUS, z.s.p.o., CNCB – Czech Non-Banking [právnická osoba], z.s.p.o. a [právnická osoba].“ a že s využitím těchto oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného, a to lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie, když dle výslovných tvrzení žalobkyně její právní předchůdkyně, pokud jde o příjmy a výdaje žalovaného, vycházela toliko z „tvrzení dlužníka“. Žalobkyně na podrobnou výzvu zdejšího soudu danou formou usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], na které se pro zjednodušení v podrobnostech odkazuje, řádně nereagovala a výslovně tak netvrdila, že by zejména disponovala příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. S ohledem na tuto nedůslednost zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tak poskytovatel poskytl spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, a smlouvy shora jsou tak dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, ve znění účinném ke dni poskytnutí úvěrů shora, včetně ujednání v nich neplatné, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele.6. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě vyhověl v rozsahu 75 % (tj. 32 280,87 Kč, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), když právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli neplatnou smlouvu o úvěru. U nároku žalobkyně uplatněného ze Smlouvy shora pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li by žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrových smluv shora, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v [adresa], č. j. [spisová značka]). Žalovaný však z neplatné Smlouvy shora žalobkyni ničeho nezaplatil a není tak třeba jakékoliv plnění i bez námitky žalovaného započítávat na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 20 000 Kč. Splatnost soudem přiznané jistiny 20 000 Kč nastala v úterý dne [datum], tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z., dle Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětné Oznámení obsahující výzvu k plnění bylo žalovanému doručeno 3. pracovní den následující po dni, kdy bylo odesláno dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke dni, kdy právní předchůdce žalobkyně mohl poprvé nárok k zaplacení vůči žalovanému uplatnit, tedy ke dni, kdy měl zato, že nastalo prodlení dne [datum], když měl za ujednanou splatnost úvěru ke dni [datum] (viz Smlouva); tedy ve výši 11,75 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem.7. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takového nároku na smluvní úrok, ani smluvní pokutu, v důsledku neplatnosti Smlouvy shora, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v ní.8. Pro účely výpočtu procesního úspěchu bylo postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny zahrnuto též příslušenství, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí 32 280,87 Kč (25 023 Kč a kapitalizované příslušenství), žalobkyni bylo přiznáno 24 075,48 Kč (20 000 Kč a kapitalizované příslušenství) a úspěch žalobkyně tak činí 75 %.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobkyni procesně úspěšné v 75 % bylo přiznáno 50 % ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 002 Kč, z odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění, (dále jen „AT“), dále z náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a z 21 % DPH z částek shora vyjmenovaných, vyjma soudního poplatku, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle osvědčení ze dne [datum]. Soud při stanovení výše nákladů řízení vycházel z § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od [datum], jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který žalobkyně opakovaně používá pro podávání skutkově a právně obdobných žalob a předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč. Náklady řízení se dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. platí k rukám advokáta žalobkyně.10. Lhůty k plnění jsou dány ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací