Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

17 C 294/2024

Soud: Okresní soud v OstravěDatum rozhodnutí: 23. 9. 2024Č. j.: 17 C 294/2024-48Samosoudce: Mgr. Ing. Lubomír SušeňAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 7. 1. 2025Předmět řízení: o zaplacení 70 536 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOV:2024:17.C.294.2024.1
postoupení pohledávkysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (14) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 028 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 15 028 Kč za dobu od 11. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 868 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % částky 1 868 Kč za dobu od 11. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 24 720 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 875 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 752,50 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 2. 6. 2023 do 10. 7. 2023, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 972 Kč od 11. 7. 2023 do zaplacení, úrok 22,02 % ročně z částky 30 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.

IV. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 28 920 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 395,59 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 929,63 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 470,58 Kč od 2. 6. 2023 do 10. 7. 2023, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 602,58 Kč od 11. 7. 2023 do zaplacení, úrok 20,74 % ročně z částky 21 470,58 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.

V. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka s účinností ke dni 1. 6. 2023 postoupena [právnická osoba] [IČO] IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalované, které bylo dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále „Smlouva 1“) po úspěšném posouzení její úvěruschopnosti vyplaceno dne 18. 11. 2021 v hotovosti 30 000 Kč, plnění ze Smlouvy shora. Dle Smlouvy 1 měly být kromě jistiny zaplaceny „Úhrady za služby“, a to kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč (22,02 % ročně), odměna za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč, poplatek za doplňkovou službu životního pojištění 720 Kč (dále jen „Úhrady za služby“), a to v 60 týdenních splátkách po 912 Kč se splatností poslední splátky 2. 1. 2023. Celkem bylo uhrazeno 14 972 Kč a poslední příslušná splátka byla uhrazena dne 18. 3. 2022. K zaplacení zbývá dlužná jistina 30 000 Kč, Úhrady za služby ve výši 9 748 Kč, kapitalizovaný úrok 2 752,50 Kč (22,02 % ročně z 30 000 Kč od 3. 1. 2023 do 1. 6. 2023), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 875 Kč (15 % ročně z 30 000 Kč od 3. 1. 2023 do 1. 6. 2023), úrok ve výši 22,02 % ročně z 30 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z 30 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení. Z celkové částky 39 748 Kč s příslušenstvím shora již žalovaná ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatila.

2. V řízení se dále žalobkyně, na kterou byla pohledávka s účinností ke dni 1. 6. 2023 postoupena [právnická osoba] [IČO] IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalované, které bylo dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále „Smlouva 2“) po úspěšném posouzení její úvěruschopnosti vyplaceno dne 15. 6. 2021 v hotovosti 30 000 Kč, plnění ze Smlouvy shora. Dle Smlouvy 2 měly být kromě jistiny zaplaceny „Úhrady za služby“ 28 200 Kč, složené z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 5 100 Kč (20,74 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 17 100 Kč (dále jen „Úhrady za služby“), a to v 80 týdenních splátkách po 737 Kč se splatností poslední splátky 27. 12. 2022. Celkem bylo uhrazeno 28 132 Kč a poslední příslušná splátka byla uhrazena dne 18. 3. 2022. K zaplacení zbývá dlužná jistina 21 470,58 Kč, Úhrady za služby ve výši 9 317,42 Kč, kapitalizovaný úrok 1 929,63 Kč (20,74 % ročně z 21 470,58 Kč od 28. 12. 2022 do 1. 6. 2023), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 395,59 Kč (15 % ročně 21 470,58 Kč od 28. 12. 2022 do 1. 6. 2023), úrok ve výši 20,74 % ročně 21 470,58 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z 21 470,58 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení. Z celkové částky 30 788 Kč s příslušenstvím shora již žalovaná ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatila.

3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu nevyjádřila, k jednání se bez jakékoliv omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl o ní v její nepřítomnosti a v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy 1 ze dne 8. 11. 2021 právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti částku 30 000 Kč při uzavření Smlouvy 1, aniž byla splacen předchozí závazek ze Smlouvy 2. Žalovaná se zavázala celkem, kromě 30 000 Kč, zaplatit „Úhrady za služby“ 24 720 Kč v 60 týdenních splátkách po 912 Kč. Žalovaná zaplatila celkem 14 972 Kč. Dle Smlouvy 2 ze dne 15. 6. 2021 právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti částku 30 000 Kč při uzavření Smlouvy 2. Žalovaná se zavázala celkem, kromě 30 000 Kč, zaplatit „Úhrady za služby“ 28 200 Kč v 80 týdenních splátkách po 737 Kč. Žalovaná zaplatila celkem 28 132 Kč. Smlouvou o postoupení obou pohledávek shora ze dne 1. 6. 2023 ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně o její právní osobnosti, právní předchůdce žalobkyně postoupil tyto pohledávky za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávek shora obsahujícím mj. Výzvu k plnění ze dne 23. 6. 2023, které bylo předáno k přepravě dle Podacího lístku k němu dne 23. 6. 2023, byla žalovaná vyzvána k zaplacení „do deseti dnů po obdržení dopisu“. Žalovaná dosud, přes písemnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne 29. 9. 2023, odeslanou dle podacího lístku dne 2. 10. 2023, ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatila.

5. Dle Karet zákazníka ze dne 8. 11. 2021 a 15. 6. 2021 nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně usnesením zdejšího soud ze dne 18. 6. 2024, č. j. [spisová značka], a následně též u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána, že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalované shora citované úvěry splácet, zejména nijak nezohlednil skutečnost, že žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu sama, jedná se o nájemní poměr prodlužovaný od roku 2018, postupně naposledy dodatkem č. [hodnota] a jde tak o nejisté postavení nájemce, kdy případný nedoplatek vede k ukončení nájemního poměru. Vycházel z nájemného uvedeného žalovanou 9 880 Kč, ačkoliv z nájemních smluv vyplývá nájemné 10 360 Kč měsíčně. Pokud si nechal předložit výpisy z údajného (z předložených screenů obrazovek mobilního telefonu není patrné o čí účet jde, natož jakákoliv spojitost se žalovanou) účtu žalované, jde toliko o nekompletní výňatky z pohybů na tomto účtu bez možnosti zjistit počáteční a konečné zůstatky a komplexní strukturu příjmů a výdajů. Byl-li předložen výpis z účtu u [právnická osoba]. za 12/2020 a 1/2021, opět jde zjevně o nekompletní výňatek, navíc se jedná o účet třetí osoby. Neposuzoval (rozuměj, netvrdil, jaké konkrétní zjištění učinil a co z každého z nich individuálně ve vztahu k úvěruschopnosti žalované dovodil) nájemní smlouvu žalované v souvislosti s jejími výdaji a spolehl se toliko na odhad jejich výše na základě tvrzení žalované, nebyly ověřovány výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce), zvláště za situace, kdy žalovaná uváděla, že je nájemcem. Do příjmů je započítávána částka 2 500 Kč měsíčně viz „Další příjmy (výživné/alimenty, příjmy z pronájmu, atd.“, která byla ověřena toliko z ojedinělé Poštovní poukázky z 16. 4. 2021 od 4. osoby, aniž byl uveden předmět (důvod) této platby. Poskytovatel úvěru se nijak nezabýval zjištěními z Dohod o pracovní činnosti, zejména tím, že žalovaná má pracovní poměr na částečný úvazek a za poslední tři roky šlo již o druhé zaměstnání y mzda je jí vyplácena v hotovosti (viz výplatnice). Nezabýval se ani tím, proč žalovaná platí nájemné v hotovosti, opakovaně žádá o úvěr v hotovosti, ačkoliv uvádí vlastnictví účtů u bank. Poskytovatel úvěru, ačkoliv dle tvrzení žalované z Karet zákazníka vyplývají splátky dalších úvěrů ke dni 15. 6. 2021 1 350 Kč měsíčně a ke dni 8. 11. 2021 2 950 Kč měsíčně (rozdíl je 600 Kč měsíčně, ačkoliv splátky prvního z úvěrů činí 737 Kč a u druhého 912 Kč měsíčně), se nijak dále nezabýval ověřováním těchto výdajů, navíc za situace, kdy žalovaná žádá o další úvěr, navíc ve stejné výši a u téhož poskytovatele úvěru, aniž byl ten předchozí ke dni poskytnutí následného úvěru splacen; z uvedeného je tak patrno, že žalovaná nebyla schopna „ušetřit“ ani použitelný příjem“ (viz každá z karet zákazníka). Žalobkyně nedoplnila tvrzení, jaká konkrétní zjištění právní předchůdce žalobkyně učinil z databází, či jiných zdrojů umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, zda a jak ověřoval případné exekuce (např. v Centrální evidenci exekucí) vedené na žalovanou, ačkoliv ze soudem ex post vyžádané zprávy z Centrální evidence exekucí je prokázáno pět exekucí ke dni poskytnutí úvěru již ze Smlouvy 2 (viz Zpráva exekutorské komory ze dne 3. 7. 2024). Na předchozím závěru o nedostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalované nemůže ničeho změnit ani neaktuální soudní rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] z roku 2020, které se navíc týkalo nároku z jiného právního titulu, než smlouvy o spotřebitelském úvěru jako v nyní projednávané věci.

6. Pokud soud provedl i jiné důkazy, než které byly shora citovány, neučinil z nich žádná relevantní zjištění i s ohledem na právní posouzení věci níže uvedené, a proto k nim dále nepřihlíží.

7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno pouze ve 20 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (tj. co do 19 284,59 Kč ze žalované sumy vč. příslušenství 98 173,27 Kč), ačkoliv bylo prokázáno, že žalované pohledávky byly na žalobkyni postoupeny v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouvy 1 a 2 dle jejich obsahu splňují náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouvy o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření každé ze Smluv shora, (dále jen „ZoSÚ“), žalované poskytnutá plnění považují za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smluv shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. [spisová značka], z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopna úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. [spisová značka]). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovanou v Kartách zákazníka toliko tvrzené skutečnosti, jak již bylo uvedeno v odstavci 5. tohoto odůvodnění, na které se pro zjednodušení odkazuje, jakož i na poučení a výzvu soudu u jednání v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované a Smlouvy shledal neplatnými pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.

8. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smluv 1 a 2 pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnila-li žalovaná na neplatné smlouvy, je nutno její dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalované (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v [adresa], č. j. [spisová značka]). Zaplatila-li tedy žalovaná z neplatné Smlouvy 1 žalobkyni částku 14 972 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalované započíst na jistinu, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná u prvního nároku ve výši 15 028 Kč (rozdíl mezi 30 000 Kč v hotovosti předaných žalované a 14 972 Kč již zaplacenými). Zaplatila-li pak žalovaná z neplatné Smlouvy 2 žalobkyni částku 28 132 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalované započíst na jistinu, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná i u nároku druhého, a to ve výši 1 868 Kč (rozdíl mezi 30 000 Kč v hotovosti předaných žalované a 28 132 Kč již zaplacenými). Splatnost soudem přiznané jistiny 16 896 Kč nastala v pondělí dne 10. 7. 2023, tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. „nejpozději do 10 dnů od obdržení dopisu“ (viz lhůta k plnění v Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětná Výzva byla žalované doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána dne 23. 6. 2023. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaná dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke dni, kdy právní předchůdce žalobkyně mohl poprvé nárok k zaplacení vůči žalované uplatnit, tedy ke dni, kdy měl zato, že nastalo prodlení dne 3. 1. 2023 u nároku ze Smlouvy 1, resp. 28. 12. 2022 u nároku ze Smlouvy 2; tedy ve výši 15 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem.

9. Ve zbývající části 80 % (38 864,36 Kč včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodování) byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smluv, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v nich.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy převážně procesně úspěšné žalované, která měla úspěch v 80 %, dle dosavadního obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

11. Lhůty k plnění jsou dány ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací