Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 199 690,33 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 199 690,33 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 1 597,07 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 30 519,33 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 199 787,40 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 97,07 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 199 787,40 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 27 930,67 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. V řízení se žalobkyně (dále také „Banka“), domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o úvěru č. 014729427R (dále „Smlouva“) a po úspěšném posouzení úvěruschopnosti, poskytnut dne [datum] bezhotovostně úvěr ve výši 200 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měl být úvěr splácen v 96 měsíčních splátkách po 3 804 Kč složených z jistiny, úroků a poplatků. Žalovaný se dostal do prodlení, porušil tím smluvní povinnosti a Banka tak dne [datum] ukončila Smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Celkem bylo uhrazeno 309,67 Kč. K zaplacení zbývá dlužná jistina 199 787,40 Kč, poplatky 1 500 Kč, kapitalizovaný úrok 30 519,33 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 14 916,29 Kč (8,05 % ročně z aktuálně dlužné jistiny od [datum] do [datum]) a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z aktuálně dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Z celkové částky 201 287,40 Kč s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemné Oznámení o prohlášení úvěru za splatný a písemnou předžalobní upomínku advokátky, nezaplatil.
2. Žalovaný bez jakékoliv omluvy a žalobkyně a její zástupkyně po předchozí omluvě se k jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v jejich nepřítomnosti; v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o úvěru č. 014729427R ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky pro ČSOB Spotřebitelské úvěry v platném znění, ve spojení s Dohodou o ČSOB Identitě ze dne [datum], Záznamem o podpisu klienta – Předsmluvní informace a Záznamem o podpisu klienta – Žádost o spotřebitelský úvěr, uzavřené elektronickou formou prostřednictvím elektronického bankovnictví žalovaného, žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíční splátkou 3 804 Kč složenou z jistiny, úroků a poplatků. Dle Výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] od [datum] do [datum], Výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] od [datum] do [datum], obsahujícího platební historii za dobu od čerpání úvěru, bylo žalovaným celkem zaplaceno 309,67 Kč dne [datum]. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne [datum], které bylo předáno k přepravě dle Dodejky k němu dne [datum], byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný dosud, i přes písemnou Předžalobní upomínku zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], odeslanou dle Podacího lístku dne [datum], ničeho ze žalovaných částek shora přesto nezaplatil.
4. Dle Žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum] (dále jen „Žádost“), Historickými výpisy z účtu č. [č. účtu] od 12/2021 do 08/2022 s přehledy všech transakcí vč. přijatých plateb, Výpisem CRIF, Informacemi ze systému [právnická osoba] (CBCB Informace), nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a svou neúčastí se následně zbavila možnosti být takto pučena též u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že by jako poskytovatel úvěru řádně ověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Oproti zjištění soudu z ex post vyžádané zprávy [právnická osoba].[IČO] IČO, , ze dne [datum], žalobkyně vycházela z toho, že „PLAB byl v případě žalovaného bez jakýchkoliv negativních informací“, ačkoliv ze zprávy soudem vyžádané měl žalovaný ke dni poskytnutí úvěru 3 dluhy po splatnosti, z toho dva u žalobkyně (68 757 Kč a 176 233 Kč) a jeden ve výši 81 282 Kč u „[právnická osoba] “. Žalobkyně neověřovala v rámci výdajů zejména nájemní smlouvu, výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením (zejm. SIPO, Předpis nájemného, Evidenční list nájemce). Ohledně příjmů se spolehla toliko na historický výpis z účtu mj. s příchozími platbami, aniž zejména ověřovala, zda nemá žalovaný pracovní poměr na dobu určitou, či není ve zkušební době, nevyžadovala zejména výplatní pásky za poslední měsíce před poskytnutím úvěru, zvláště když takto lze ověřit zejména absenci vyživovací povinnosti, neexistenci exekucí, a spolehla se na údaje uváděné žalovaným a výpočet skóre (rizikovosti) klienta. Výslovně pak žalobkyně vycházela z predikce, že „předmětný úvěr nebyl konsolidační, ale neúčelový, o který si žalovaný zažádal“, ačkoliv z registrů klientských informací bylo patrno, že žalovaný žádá o další a další úvěr, ačkoliv předchozí nejsou předtím splaceny a žalovaný tak není schopen „ušetřit“ ani tvrzený použitelný příjem, což se ostatně vzápětí promítlo do skutečnosti, kdy žalovaný zaplatil celkem 309,67 Kč a nedostál tak ani jediné předepsané měsíční splátce 3 804 Kč; ostatně i z Historického výpisu z účtu č. [č. účtu] vyplývá, že žalovaný dosahoval zůstatků nižších, než stanovená splátka 3 804 Kč měsíčně, a to 3 145,99 Kč k [datum], 1 002,67 Kč k [datum], 31 Kč ke dni [datum], 401 Kč k [datum], 311,44 Kč k [datum], 1 601,25 Kč k [datum]. Tento neutěšený stav financí navyšoval například dne [datum] částkou 45 000 Kč od „[právnická osoba] “, ze zůstatku 97 026,68 Kč ke dni [datum] se i s příchozí mzdou ocitl ke dni [datum] na zůstatku 8 999,81 Kč a poté ke dni [datum] na zůstatku 2 923,93 Kč. Rovněž i přehled zůstatků nesvědčí o vyrovnané finanční situaci žalovaného, ze které by bylo možno učinit závěr o jeho schopnosti splácet po dobu následných 96 měsíců částku ve výši 3 804 Kč měsíčně. Na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani soudem ex post vyžádaný výpis z Centrální evidence exekucí bez pozitivního záznamu ke dni úvěru. K dalším podrobnostem viz citované usnesení a výzva soudu, kterou byl soud připraven v případě přítomnosti žalobkyně u jednání učinit dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.
5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno pouze co do 83 %, počítaje v to i příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování (viz níže), ačkoliv bylo prokázáno, že Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouva o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), žalovanému poskytnuté plnění považuje za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smluv shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru řádně a zodpovědně neověřoval skutečnosti uvedené již v odstavci 4. odůvodnění tohoto rozsudku. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.
6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno tato dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v [adresa], č. j. [spisová značka]). Zaplatil-li tedy žalovaný z neplatné Smlouvy částku 309,67 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 199 690,33 Kč (rozdíl mezi 200 000 Kč čerpanými žalovaným a 309,67 Kč již zaplacenými). Splatnost soudem přiznané jistiny nastala v pondělí dne [datum], tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. „do [datum] “ (viz lhůta k plnění v Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum]) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětné Oznámení bylo žalovanému doručeno 3. pracovní den v pátek [datum] následující po dni, kdy bylo dne [datum] odesláno. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke dni, kdy právní předchůdce žalobkyně mohl poprvé nárok k zaplacení vůči žalovanému uplatnit, tedy ke dni, kdy měl za to, že nastalo prodlení dne [datum], avšak ve výši 8,05 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem.
7. Ve zbývající části 17 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v ní.
8. Pro účely výpočtu procesního úspěchu ve sporu bylo postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny zahrnuto též příslušenství, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí 277 720,04 Kč (201 287,40 Kč jistina a 76 432,64 Kč příslušenství), žalobkyni bylo přiznáno 229 594,37 Kč (199 690,33 Kč jistina a 29 904,04 Kč příslušenství) a úspěch žalobkyně tak činí 83 %.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobkyni procesně úspěšné v 83 % bylo přiznáno 66 % ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 052 Kč, z odměny za tři úkony právní služby učiněné nejpozději do [datum] po 9 140 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění do [datum] (dále jen „AT“), náhrada hotových výdajů za tři úkony učiněné do nejpozději do [datum] po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, a z 21 % DPH z částek shora vyjmenovaných, vyjma soudního poplatku, když zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH dle osvědčení evidovaného u zdejšího soudu pod SPR 3100/2010. Nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů za podání ve věci samé ze dne [datum] a [datum] nebyl přiznán, když šlo o reakci na výzvu soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů, které však měly být součástí již samotné žaloby. Náhrada nákladů řízení se platí k rukám advokátky dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
10. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.