Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 999,99 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 710,14 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 999,99 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 856 Kč, zastavuje.
III. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 0,01 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 263,01 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 0,01 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 289,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Původně se v řízení žalobkyně, na kterou byla pohledávka dne [datum] postoupena [právnická osoba] [IČO] IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o úvěru č. [hodnota] (dále „Smlouva“) uzavřené distančním způsobem po úspěšném posouzení jeho úvěruschopnosti vyplaceno dne [datum] převodem na jeho účet celkem 16 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy mělo být kromě jistiny 16 000 Kč zaplacen úrok 100 Kč a další příslušenství nejpozději do [datum]. Celkem bylo, kromě verifikační platby 0,01 Kč, uhrazeno 0 Kč. K zaplacení zbývá dlužná jistina 16 000 Kč, nesplacený úrok 100 Kč (náhrada za upomínání), nesplacená smluvní pokuta 1 856 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 973,15 Kč (15 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum], a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Z celkové částky 17 856 Kč (16 000 + 1 856 Kč) s příslušenstvím shora žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil.
2. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když tento postup byl zvolen za situace, kdy takto nelze žalobu (částečně) zamítat na neunesení břemene důkazního, ale na neunesení břemene tvrzení za situace, kdy žalobkyně byla mimo jiné k doplnění tvrzení vyzvána již usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Žalobkyně tvrzení doplnila podáním ze dne [datum] mimo jiné s tím, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr bohužel nedisponuje a současně a tedy ještě před jednáním, vzala žalobkyně zpět žalobu co do kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 856 Kč s tím, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (poznámka soudu: tedy nikoliv pro chování žalovaného). Řízení tak bylo dle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. ve zpětvzaté části zastaveno (II. odstavec výroku).
3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle výpisu z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud prokázánu mj. její právní osobnost a předmět podnikání. Dle Smlouvy uzavřené dne [datum] tzv. distančním způsobem, ve spojení s Výpisem z účtu právního předchůdce ze dne [datum] a se zprávou banky žalovaného ze dne [datum] s přílohou k ní, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému převodem na jeho účet dne [datum] částku 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal celkem včetně 16 000 Kč zaplatit úrok 100 Kč a další příslušenství nejpozději do [datum]. Žalovaný kromě verifikační platby 0,01 Kč nezaplatil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení se Společným prohlášením ze dne [datum], s Výňatkem ze Seznamu takto postoupených pohledávek a Potvrzením o provedené transakci úplaty za postoupení pohledávek dne [datum], postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni. Předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum], vyhotovenou právním předchůdcem žalobkyně, která byla předána k přepravě dle Podacího archu k ní dne [datum], byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu „IHNED“. Oznámením o postoupení pohledávky obsahujícím mj. Výzvu k plnění ze dne [datum] vyhotoveným právní předchůdcem žalobkyně, které bylo předáno k přepravě dle Podacího archu k němu dne [datum], byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu „do 10 dnů po obdržení dopisu“. Žalovaný dosud, přes následnou písemnou Předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslanou dle Podacího archu k ní dne [datum], ničeho z částek, které jsou i po částečném zpětvzetí shora předmětem této žaloby, již nezaplatil.
4. Žalobkyně, ani přes výzvu a podrobné poučení obsažené v usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a z toho plynoucím případném částečném neúspěchu ve sporu, zejména nedoplnila tvrzení a neunesla tak břemeno tvrzení o tom, jaká konkrétní zjištění právní předchůdce žalobkyně v rámci posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr učinil, jaké závěry z jednotlivých zjištění vyvodil (v podrobnostech viz shora citované usnesení); tedy zda poskytovatel úvěru zodpovědně posoudil, že je v tehdejších schopnostech žalovaného úvěr řádně a včas splácet. Žalobkyně výslovně tvrdila, „že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr bohužel nedisponuje“.
5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno v 90 %, počítaje v to i příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování, vč. zpětvzatého kapitalizovaného úroku a smluvní pokuty, když ke zpětvzetí těchto nedošlo pro chování žalovaného (viz níže), ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouva o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání úvěru, (dále jen „ZoSÚ“) žalovanému poskytnuté plnění považuje za úvěr spotřebitelský, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a zda ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru nejenže neověřoval příjmy a výdaje, případné exekuce (např. v Centrální evidenci exekucí) vedené na žalovaného, ale ani žádná taková tvrzení si od žalovaného jako podklad pro další posuzování nevyžádal, nezajímal se zejména, zda má žalovaný pracovní poměr na dobu neurčitou, v jaké výši vynakládá peněžité částky zejména bydlení, nenechal si předložit nájemní smlouvu, evidenční list nájemce, předpis nájemného, či jiné listiny způsobilé takové podklady poskytovateli úvěru poskytnout. Nebyly mu předloženy, a tudíž ani následně ověřovány listiny o výdajích za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO). Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.
6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy by pak s ohledem na shora uvedené platilo, že plnil-li by žalovaný na neplatnou Smlouvu, bylo by nutno jeho dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v [adresa], č. j. [spisová značka]). Zaplatil-li by tedy žalovaný z neplatné Smlouvy žalobkyni jakoukoliv částku, bylo by třeba takové plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 15 999,99 Kč (rozdíl mezi 16 000 Kč převedených žalovanému a 0,01 Kč zaplacenými formou verifikační platby). Splatnost soudem přiznané jistiny nastala ve čtvrtek dne [datum], tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. „ihned“ (viz lhůta k plnění ve Výzvě ze dne [datum]) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětná Výzva byla žalovanému doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke dni, kdy právní předchůdce žalobkyně mohl poprvé nárok k zaplacení vůči žalovanému uplatnit, tedy ke dni, kdy měl za to, že nastalo prodlení dne [datum]; tedy ve výši 15 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem.
7. Ve zbývající části 10 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v ní.
8. Pro účely výpočtu procesního úspěchu ve sporu bylo postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny zahrnuto též příslušenství, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí 21 539,72 Kč (17 856,00 Kč jistina a 3 683,72 Kč příslušenství), žalobkyni bylo přiznáno 19 320,54 Kč (15 999,99 Kč jistina a 3 320,55 Kč příslušenství) a úspěch žalobkyně tak činí 90 %.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobkyni procesně úspěšné v 90 % bylo přiznáno 80 % ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za tři úkony právní služby učiněné do zahájení řízení včetně po 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen „AT“), z náhrady hotových výdajů za tři úkony učiněné do zahájení řízení včetně po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT, dále z odměny za 1 úkon částečného zpětvzetí žaloby po 1 820 Kč dle § 7 AT, z náhrady hotových výdajů za tento úkon po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT a z 21 % DPH z částek shora vyjmenovaných, vyjma soudního poplatku, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle osvědčení ze dne [datum]. Soud při stanovení výše nákladů řízení vycházel z § 14b AT, jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který žalobkyně opakovaně používá pro podávání skutkově a právně obdobných žalob a předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč. Náhrada nákladů řízení se platí k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
10. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.