Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 60 137,02 Kč, kapitalizovaný úrok 2 233,77 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 4 293,01 Kč, úrok ve výši 8 % ročně z částky 21 999,26 Kč od [datum] od zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 515,42 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka s účinností ke dni [datum] postoupena [právnická osoba].[IČO] IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o úvěru č. [hodnota] (dále „Smlouva“) po úspěšném posouzení jeho úvěruschopnosti vyplaceno dne [datum] v hotovosti 50 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měly být kromě jistiny zaplaceny „Úhrady za služby“ 40 424 Kč, složené z 24 500 Kč za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy, 6 924 Kč za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, 9 000 Kč za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště žalovaného (dále jen „Úhrady za služby“), a úrok v pevné výši 2 536 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 6 640 Kč se splatností poslední splátky [datum]. Celkem bylo uhrazeno 53 852 Kč a poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. K zaplacení zbývá dlužná jistina 21 999,26 Kč, Úhrady za služby ve výši 17 108,73 Kč, smluvní pokuta 21 029,03 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 233,77 Kč za dobu od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 293,01 Kč do [datum], úrok ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně jednak z dlužné jistiny a jednak z úroku 516,16 Kč od [datum] do zaplacení. Z celkové částky 60 137,02 Kč s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil.
2. Žalovaný se bez jakékoliv omluvy k jednání nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti; v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 50 000 Kč v hotovosti při uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal celkem kromě 50 000 Kč zaplatit úrok 2 536 Kč, Úhrady za služby v celkové výši 24 500 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 6 924 Kč. Dle Transakční historie bylo na Smlouvu zaplaceno celkem 53 582 Kč, naposledy dne [datum]. K zaplacení zbývá dlužná jistina 21 999,26 Kč, Úhrady za služby ve výši 17 108,73 Kč, smluvní pokuta 21 029,03 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 233,77 Kč za dobu od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 293,01 Kč do [datum], úrok ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně jednak z dlužné jistiny a jednak z úroku 516,16 Kč od [datum] do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojní se Seznamem postoupených pohledávek právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností ke dni [datum] pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyhotoveným právní předchůdcem žalobkyně byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu. Žalovaný dosud, přes písemnou Předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslanou dle podacího lístku k ní dne [datum], kterou byl žalovaný dále vyzván k zaplacení „nejpozději“ „do [datum] “, ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatil.
4. Dle Žádosti o úvěr ze dne [datum] nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a následně též u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, zejména nijak dále neověřoval v Žádosti toliko tvrzené tzv. „měsíční výdaje“ 7 200 Kč, z toho 3 200 Kč na „bydlení a energie“, 2 000 Kč na „dopravu, jídlo, osobní náklady“ a 2 000 Kč na „měsíční splátky stávajících půjček“. Neověřoval případné exekuce vedené na žalovaného (např. v Centrální evidenci exekucí; není pak podstatné, že až následně nyní soudem vyžádané zprávy z Centrální evidence exekucí ze dne [datum] nebyly ke dni Žádosti na žalovaného vedeny žádné exekuce), neprovedl lustraci např. v registrech BRKI a NRKI, ačkoliv měl avizovány tvrzené splátky 2 000 Kč měsíčně a dle soudem ex post vyžádané zprávy ze dne [datum] měl žalovaný 4 dluhy po splatnosti u právního předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], Profi Credit a Unicredit Bank Czech Republic And Slovakia, a.s.. Neposuzoval nájemní smlouvu žalovaného, ačkoliv ten uvedl v Žádosti „bydlení v nájmu“, v souvislosti s jeho výdaji a spolehl se toliko na odhad jejich výše na základě tvrzení žalovaného, nebyly ověřovány výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce). K dalším podrobnostem viz citované usnesení a výzva soudu u jednání učinit dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Na shora uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že podle Žádosti bylo žalovaným předložena „Pracovní smlouva“, Dohoda o její změně a neaktuální Výplatní páska za 12/2021, nadto se tyto listiny týkaly toliko ověřování příjmů a nikoliv výdajů, jak již uvedeno shora.
5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl, ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouvy o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), žalovanému poskytnutá plnění považují za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smluv shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru řádně a zodpovědně neověřoval skutečnosti uvedené již v odstavci 4. odůvodnění tohoto rozsudku. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.
6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno tato dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v [adresa], č. j. [spisová značka]). Zaplatil-li tedy žalovaný z neplatné Smlouvy žalobkyni částku 53 852 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou by byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba tak není ani částečně důvodná, neboť rozdíl mezi 50 000 Kč v hotovosti předanými žalovanému a 53 852 Kč již zaplacenými je záporný.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy zcela procesně úspěšnému žalovanému dle dosavadního obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
8. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.