Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 244 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 0,84 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 244 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 160 778,05 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 160 778,05 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 32 803,12 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 789,84 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 193 581,17 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32 803,12 Kč od [datum] do zaplacení, úrok 12,99 % ročně z částky 180 184,65 Kč od [datum] do zaplacení, úrok 12,99 % ročně z částky 387 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 30 219,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka s účinností ke dni [datum] postoupena [právnická osoba].[IČO] IČO, , (dále též „Banka“ či „právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalovaném jednak zaplacení dlužné jistiny nepovoleného debetního zůstatku 2 244 Kč na běžném účtu dle Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum], v jejímž rámci si tehdejší smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. [hodnota] pro žalovaného (dále jen „Smlouva č. [hodnota] “) a dle které je nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu považován za pohledávku Banky za žalovaným splatnou dnem následujícím po jejím vzniku, tedy [datum]. Dále se žalobkyně, na kterou byla pohledávka s účinností ke dni [datum] postoupena Bankou, domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o úvěru č. 8763/CZA19307/190485301/SU (dále jen „Smlouva č. [hodnota] “), po úspěšném posouzení jeho úvěruschopnosti vyplaceno dne [datum] převodem na účet 200 000 Kč, plnění ze Smlouvy č. [hodnota]. Dle Smlouvy č. [hodnota] měly být kromě jistiny zaplaceny „Poplatky“ složené z úroků ze Smlouvy č. [hodnota] ve výši 12,99 % ročně a dalších plateb dle Smlouvy č. [hodnota] a Ceníku (dále jen „Poplatky“), a to v 60 měsíčních splátkách po 4 549,59 Kč se splatností poslední splátky [datum]. Splátky však žalovaný neplnil řádně a včas a poslední příslušná splátka byla uhrazena dne [datum]. K zaplacení zbývá dlužná jistina 180 184,65 Kč, Poplatky ve výši 387 Kč, kapitalizovaný úrok 13 009,52 Kč (12,99 % ročně ze 180 184,65 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 789,84 Kč (za dobu do [datum]), úrok ve výši 12,99 % ročně z částky 180 184,65 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní úrok ve výši 12,99 % ročně z 387 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní úrok ve výši 12,99 % ročně ze 180 184,65 Kč od [datum] do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně ze 180 184,65 Kč, z 387 Kč a z 13 009,52 Kč od [datum] do zaplacení. Z celkové částky 2 244 Kč (viz Smlouva č. [hodnota]) a 193 581,17 Kč (180 184,65 Kč + 387 Kč + 13 009,52 Kč dle Smlouvy č. [hodnota]) s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil.
2. Žalovaný se bez jakékoliv omluvy k jednání nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti; v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. K mezinárodnímu prvku v řízení v osobě žalovaného, občana Slovenské republiky, soud přijal následující závěry. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky se odvozuje z článku 1 odst. 1. a článku 7 odst. 1) písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis.), jehož použití dle článku 81 přicházelo v úvahu od [datum] na řízení zahájená po tomto datu. Použití hmotného práva ČR se odvozuje od Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.), jeho článek 1 odst. 1. ve spojení s článkem 6 odst. 3 a článkem 4 odst. 4.
4. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky a Ceník Banky, si tehdejší smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. [hodnota] pro žalovaného (Smlouva č. [hodnota]). Dle Výpisu z účtu shora vznikl ke dni [datum] nepovolený záporný zůstatek ve výši 2 244,84 Kč, nepočítaje v to příslušenství. Dle čl. IV. Všeobecných obchodních podmínek Banky je nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu považován za pohledávku Banky za žalovaným a je splatný dnem následujícím po svém vzniku. Dle Návrhu smlouvy o Půjčce na kliknutí č. 8763/CZA19307/190485301/SU ze dne [datum] a jeho Akceptace Bankou ze dne [datum] (viz nárok ze Smlouvy č. [hodnota]), právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 200 000 Kč převodem na účet při uzavření Smlouvy č. [hodnota]. Žalovaný se zavázal celkem kromě 200 000 Kč zaplatit Poplatky 54 213 Kč v 60 měsíčních splátkách po 4 549,59 Kč se splatností poslední splátky [datum]. Dle Výpisu z účtu č. [hodnota] žalovaný zaplatil celkem 39 221,95 Kč, z toho „1. úrok“ 1 993,04 Kč dne [datum], 8 splátek po 4 549,59 Kč (poslední dne [datum]), úrok 42,35 Kč dne [datum] a úrok 17,88 Kč za 10/2022, 61,42 Kč za 11/2022, 111,55 Kč za 12/2022, 159,03 Kč za 1/2023, 184,28 Kč za 2/2023 a 255,68 Kč za 3/2023. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s Přílohou č. [hodnota] k ní se seznamem pohledávek, Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně o její právní osobnosti a Potvrzením o zaplacení úplaty za postoupení, vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností ke dni [datum] pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni. Žalovaný dosud, přes Odstoupení od Smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum], předané k doručení dle Podacího archu k němu dne [datum], písemné Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku ze dne [datum] s výzvou k okamžité úhradě nároku ze Smlouvy č. [hodnota], předané k doručení dle Podacího archu k němu dne [datum], Oznámení o postoupení pohledávky datované dnem [datum], předané k doručení dle podacího archu k němu dne [datum] o postoupení pohledávek ze Smlouvy č. [hodnota] a č. [hodnota], ani přes následnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum], předanou k doručení dle podacího archu k ní dne [datum], ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatil.
5. Dle Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] a Přílohy k němu s negativní lustrací žalovaného v BRKI nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a následně též u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána, že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalovaného úvěr ze Smlouvy č. [hodnota] splácet, zejména se nijak nezabýval (rozuměj neověřoval) příjmy žalovaného, když se toliko spokojil s historií pohybů na běžném účtu žalovaného od [datum], ze které je patrno, že žalovaný příchozí platby obratem vybírá resp. spotřebuje na platby kartou, tedy se nijak nezabýval tím, že žalovaný nebyl schopen vytvářet finanční rezervu korespondující s budoucí splátkou 4 549,59 Kč měsíčně, nezabýval se tak udržitelností splátkové povinnosti i do budoucna, když si nenechal předložit zejm. pracovní smlouvu, aby ověřil, zda nejde o pracovní poměr na dobu určitou, či ve zkušební době. Nebyly ověřovány výdaje žalovaného, natož jejich struktura, když nebyly ověřovány výdaje žalovaného za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpis nájemného, Evidenční list nájemce), nebylo rovněž ničeho zjišťováno k případným osobním poměrům žalovaného, vyživovacím povinnostem k dalším osobám, nebyly vyžádány např. výplatní pásky za poslední měsíce před poskytnutím úvěru, zvláště když takto lze ověřit zejména absenci vyživovací povinnosti i, zda není zatížen případnými exekucemi (což bylo lze ověřit např. Výpisem z Centrální evidence exekucí) (k podrobnostem viz citované usnesení a výzva soudu u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.). Na předchozím závěru o nedostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemůže ničeho změnit ani neaktuální soudní rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] z roku 2020, které se navíc týkalo nároku z jiného právního titulu, než smlouvy o spotřebitelském úvěru jako v nyní projednávané věci. Je pak nerozhodné, že zprávou Exekutorské komory ze dne [datum] a [právnická osoba]. ze dne [datum], ve spojení s přílohou k ní obsahující společný výpis z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (BRKI a NRKI), vyžádanými soudem post, bylo prokázáno, že ke dni [datum] nebyly evidovány žádné úvěry či exekuce.
6. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu ve vztahu k nároku ze Smlouvy č. [hodnota] soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když nárok žalobkyně poté, co na ni byla tato pohledávka dle § 1879 a násl. o. z. postoupena Bankou, je dán § 2991 o. z. a žalovaný je povinen vydat žalobkyni, oč se takto bezdůvodně obohatil, neboť mezi Bankou a žalovaným byla dle jejího obsahu uzavřena smlouva o běžném účtu dle § 2662 o. z., na základě které Banka zřídila a vedla pro žalovaného běžný účet a žalovaný tím, že způsobil nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu, je povinen peněžní prostředky představující jeho výši 2 244 Kč žalobkyni vydat. Splatnost nastala v souladu s ujednáním čl. IV. VOP, které byly nedílnou součástí Smlouvy č. [hodnota] a podle kterých se nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu považuje za pohledávku Banky za žalovaným a je splatným dnem následujícím po svém vzniku, dne [datum] dle § 1958 odst. 1 o. z. a ode dne následujícího je žalovaný dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu ve vztahu k nároku ze Smlouvy č. [hodnota] však bylo žalobě vyhověno pouze co do 73 % (191 303,86 Kč z žalobou uplatněných 261 310,47 Kč, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování), ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva č. [hodnota] dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouvy o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy č. [hodnota], (dále jen „ZoSÚ“), žalovanému poskytnuté plnění považuje za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smluv shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopna úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovaným v Návrhu na uzavření Smlouvy č. [hodnota] toliko tvrzené skutečnosti, jak již bylo uvedeno v odstavci 5. tohoto odůvodnění, na které se pro zjednodušení odkazuje, jakož i na poučení a výzvu soudu u jednání v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu č. [hodnota] shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.
8. U nároku žalobkyně uplatněného ze Smlouvy č. [hodnota] shora pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se poskytovatel úvěru dopustil při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudil pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v [adresa], č. j. [spisová značka]). Zaplatil-li tedy žalovaný z neplatné Smlouvy č. [hodnota] částku 39 221,95 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná u nároku č. [hodnota] ve výši 160 778,05 Kč (rozdíl mezi 200 000 Kč vyplacených žalovanému a 39 221,95 Kč již zaplacenými). Splatnost soudem přiznané jistiny 160 778,05 Kč ze Smlouvy č. [hodnota] nastala následujícího dne (viz lhůta k plnění v Prohlášení o okamžité splatnosti) ode dne následujícího po 3. pracovním dni (§ 573 o. z.) následujícím po dni, kdy bylo doporučeně odesláno Prohlášení o okamžité splatnosti, obsahující výzvu k plnění ve smyslu § 1958 odst. 1 a contrario o. z. Splatnost takto nastala v pátek dne [datum] a ode dne následujícího je žalovaný dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke dni, kdy právní předchůdce žalobkyně mohl poprvé nárok k zaplacení vůči žalovanému uplatnit, tedy ke dni, kdy měl právní předchůdce žalobkyně zato, že nastalo prodlení v souvislosti s nezaplacením splátky splatné dne [datum] u nároku ze Smlouvy č. [hodnota]; tedy ve výši minimálně 15 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem.
9. Ve zbývající převážné části 27 % z nároku ze Smlouvy č. [hodnota], byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v ní.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobkyni procesně úspěšné v 73 % bylo přiznáno 46 % ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 792 Kč, z odměny za pět úkonů právní služby po 8 940 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění, (dále jen „AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení, kvalifikovanou předžalobní upomínku, sepis žaloby, odvolání ze dne [datum] a účast u jednání, dále z paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč za každý z úkonů dle § 13 odst. 4 AT a z 21 % DPH z částek shora vyjmenovaných, vyjma soudního poplatku, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle osvědčení ze dne [datum]. Nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů za podání ve věci samé ze dne [datum] nebyl přiznán, když šlo o reakci na výzvu soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti, která však měla být součástí již samotné žaloby. Náhrada nákladů řízení se platí k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
11. Lhůty k plnění jsou dány ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.