Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 600 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 400 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 400 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 16 000 Kč. Úroky z úvěru měly být žalovanou hrazeny žalobkyni v měsíčních splátkách po 2 400 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu nedodržela splátkový kalendář, neboť i přes zaslání několika upomínek nebyla ze strany žalované řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka splatná dne [datum]. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a dne [datum] vyzvala žalovanou s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.
3. K ústnímu jednání dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.
4. Soud provedl žalobkyní navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry.
5. Soud vzal za prokázáno, že žalovaná dne [datum] v 16:25:01 vyslovila souhlas s návrhem smlouvy nadepsané jako „Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru 153039“. Žalobkyně se ve smlouvě zavazuje poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a to výplatou této částky na účet žalované [č. účtu]. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 12 měsíců. Celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni [datum]. Žalovaná měla podle textu smlouvy zaplatit žalobkyni kromě samotného úvěru také úroky ve výši 28 800 Kč, tedy celkem 44 800 Kč, při úrokové sazbě 15 % p.m. a RPSN 435,03 %. Po dobu trvání úvěrové smlouvy se žalovaná zavázala hradit žalobkyni úrok z poskytnuté jistiny formou pravidelných měsíčních splátek bez umoření jistiny. Výše každé jednotlivé splátky úroku činila 2 400 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že v případě jakéhokoliv prodlení je žalobkyně oprávněna zaslat žalované zpoplatněnou upomínku ve výši 500 Kč. Pokud ani po dvou upomínkách nedojde ze strany žalované k úhradě dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru (vše zjištěno z textu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo [hodnota]).
6. Z listiny označené jako detail pohybu – okamžitá příchozí platba ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že toho dne byla z účtu [č. účtu] vedeného na jméno žalované poukázána na účet žalobkyně částka 1 Kč.
7. Z listiny označené jako detail pohybu – bezhotovostní platba ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že toho dne žalobkyně poukázala na účet žalované [č. účtu] částku 16 000 Kč, a to s variabilním symbolem [var. symbol], který odpovídá číslu návrhu úvěrové smlouvy.
8. Z listin označených jako výpis z Centrální evidence exekucí a výpis z insolvenčního rejstříku se podává, že ke dni [datum] nebyla proti žalované vedena žádná exekuce ani proti žalované neprobíhalo insolvenční řízení.
9. Z listiny označené jako Výsledek lustrace v registru SOLUS se podává, že ke dni [datum] byla žalovaná v registru SOLUS bez negativního záznamu.
10. Z oznámení ČSSZ ze dne [datum] soud zjistil, že od červnové splátky 2023 žalovaná pobírá invalidní důchod pro invaliditu III. stupně ve výši 15 988 Kč.
11. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu žalované je +15 885,91 Kč a konečný zůstatek +3 044,94 Kč. Na účtu žalované jsou evidovány příchozí položky +0,04 Kč a odchozí položky -12 841,01 Kč.
12. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu žalované je +3 044,94 Kč a konečný zůstatek +186,95 Kč. Na účtu žalované jsou evidovány příchozí položky +15 988,01 Kč a odchozí položky -18 846 Kč. Příjmy žalované představuje invalidní důchod pro invaliditu III. stupně ve výši 15 988 Kč.
13. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu žalované je +186,95 Kč a konečný zůstatek -327,05 Kč. Na účtu žalované jsou evidovány příchozí položky +53 388,02 Kč a odchozí položky -53 902,02 Kč. Příjmy žalované představuje invalidní důchod pro invaliditu III. stupně ve výši 15 988 Kč. Dále jsou zde zachyceny příchozí platby od poskytovatelů spotřebitelských úvěrů dne [datum] ve výši 5 500 Kč (Emma´s Credit), dne [datum] ve výši 19 000 Kč (ReamFinance Czech), dne [datum] ve výši 10 000 Kč (ReamFinance Czech), dne [datum] ve výši 500 Kč (ReamFinance Czech), dne [datum] ve výši 900 Kč (ReamFinance Czech), dne [datum] ve výši 300 Kč (ReamFinance Czech), dne [datum] ve výši 300 Kč (ReamFinance Czech), dne [datum] ve výši 400 Kč (ReamFinance Czech), dne [datum] ve výši 400 Kč (ReamFinance Czech) a dne [datum] ve výši 100 Kč (ReamFinance Czech).
14. Z dalších důkazů již soud považuje za právně významný pro věc pouze dopis zástupce žalobkyně [Jméno advokáta] datovaný dne [datum] nadepsaný jako Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru s oznámením o převzetí právního zastoupení, ve kterém zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k předčasnému splacení pohledávek z úvěrové smlouvy číslo [hodnota], jejichž výši vyčíslil na 33 624,52 Kč, a to ve lhůtě do [datum].
15. Z poštovního podacího archu vzal soud za prokázané, že zástupce žalobkyně odeslal uvedený dopis dne [datum] žalované na adresu [adresa].
16. Uvedená zjištění a závěry soud považuje za dostačující k závěru o skutkovém stavu v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci. Za podstatné soud považuje skutkové závěry o souhlasu žalované s návrhem smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo [hodnota] dne [datum], o poskytnutí částky 16 000 Kč žalobkyní na účet žalované a o doručení dopisu zástupce žalobkyně ze dne [datum] žalované. V podrobnostech soud odkazuje na skutkové závěry uvedené u jednotlivých důkazů.
17. S ohledem na právní názor vysvětlený níže nebyly pro soud významné další navržené a provedené důkazy, a to zejména upomínky a doklady o jejich odeslání, které soud pro nadbytečnost v tomto písemném vyhotovení rozsudku nehodnotil.
18. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou soud právně kvalifikuje podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavírala, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ).
19. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
20. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
21. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
23. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing [jméno FO] C-106/89, EU:C:1990:395, [jméno FO] C-240–244/98, EU:[právnická osoba]:346, K. A. C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49).
25. Soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, a to pokud jde o výdajovou stránku poměrů žalované. Nejprve je třeba uvést, že žalobkyně dostatečně zkoumala příjmy žalované, neboť si z výpisů z účtu ověřila měsíční příjem, kterého žalovaná dosahovala. Jednalo se o invalidní důchod pro invaliditu III. stupně ve výši 15 988 Kč. Žalobkyně si však blíže neověřovala žalovanou uváděné výdaje na bydlení 3 000 Kč měsíčně. Pokud žalobkyně blíže nezkoumala a neověřovala výdaje žalované, pokud jde zejména o náklady žalované na bydlení, tak nemohla ani objektivně posoudit úvěruschopnost žalované. Soud byl připraven u ústního jednání žalobkyni poučit o nutnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem a připravila se tak o možnost být ze strany soudu poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. S ohledem na neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo [hodnota] ze dne [datum] pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), když k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).
26. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že po předložení výpisů z bankovního účtu žalované žalobkyně musela mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Ve výpisu z účtu žalované za období od [datum] do [datum] jsou uvedena čerpání úvěrů od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů v celkové výši 37 400 Kč, které žalovaná využila k okamžité spotřebě a vyrovnání debetu na účtu. Z předložené transakční historie muselo být žalobkyni zřejmé, že v nejbližší době žalovaná přestane být schopna své závazky řádně splácet, k čemuž nakonec došlo.
27. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalované z absolutně neplatného právního jednání částku 16 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinna žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 2 400 Kč, soud žalobě vyhověl ohledně částky 13 600 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne [datum], která jí byla odeslána téhož dne na adresu uvedenou ve smlouvě. Jelikož byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do [datum], přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od [datum], tj. ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení (výrok I.). S ohledem na vše výše uvedené soud proto žalobu co do částky 2 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 400 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč zamítl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se touto žalobou domáhala zaplacení celkem částky 16 000 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 13 600 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 2 400 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 85 % a neúspěch 15 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 70 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Náklady řízení na straně žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou zástupce za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), tj. celkem 900 Kč, a náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 3 x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 2 000 Kč pak náleží žalobkyni 70 %, což představuje částka 1 400 Kč. Pokud žalobkyně požadovala odměnu advokáta ve smyslu § 7 AT, soud se s tímto neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti. Předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby, neboť žaloba jako taková měla být úkonem právní služby zcela perfektním odpovídajícím ust. § 79 a násl. o. s. ř., byla-li žaloba podána prostřednictvím advokáta. Jestliže pak advokát z důvodu podání žaloby neodpovídající požadavkům stanoveným v § 79 o. s. ř. (ať už k výzvě soudu či z vlastní iniciativy) imperfektní žalobu doplnil, nelze takový úkon právní služby považovat za úkon právní služby, za který náleží odměna, neboť z hlediska ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. se nejedná o žalobkyní účelně vynaložený náklad řízení (takové náklady řízení by totiž žalobkyni nevznikly, byla-li by žaloba podána se všemi náležitostmi dle cit. ust. § 79 a násl. o. s. ř.).
29. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.