Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 287 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 7,75 % z částky 1 015 Kč od 2. 4. 2012 do zaplacení, 7,75 % z částky 1 015 Kč od 2. 5. 2012 do zaplacení, 7,75 % z částky 1 015 Kč od 20. 6. 2012 do zaplacení, 7,5 % z částky 1 015 Kč od 12. 7. 2012 do zaplacení, 7,5 % z částky 1 015 Kč od 8. 12. 2012 do zaplacení, 7,05 % z částky 1 016 Kč od 8. 5. 2013 do zaplacení, 8,05 % z částky 1 516 Kč od 20. 8. 2013 do zaplacení, 8,05 % z částky 1 520 Kč od 9. 3. 2014 do zaplacení, 8,05 % z částky 1 520 Kč od 10. 8. 2014 do zaplacení, 8,05 % z částky 1 520 Kč od 30. 10. 2014 do zaplacení, 8,05 % z částky 1 520 Kč od 1. 11. 2014 do zaplacení, 8,05 % z částky 1 520 Kč od 18. 11. 2014 do zaplacení, 8,05 % z částky 1 520 Kč od 12. 4. 2016 do zaplacení, 8,05 % z částky 1 520 Kč od 7. 7. 2016 do zaplacení, 8,05 % z částky 1 520 Kč od 26. 8. 2017 do zaplacení, 8,05 % z částky 1 520 Kč od 8. 11. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 352 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované uhrazení částky ve výši 21 287 Kč s příslušenstvím, která představovala neuhrazené jízdné a přirážku k jízdnému za jízdu dopravním prostředkem provozovaným společností [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdce“) bez platného jízdního dokladu dne 6. 1. 2012, 24. 1. 2012, 30. 1. 2012, 7. 3. 2012, 30. 3. 2012, 11. 4. 2012, 11. 4. 2012, 11. 4. 2012, 16. 4. 2012, 11. 7. 2012, 10. 8. 2012, 11. 10. 2012, 6. 12. 2012, 14. 12. 2012, 29. 1. 2013, 11. 3. 2013, 6. 5. 2013, 31. 7. 2013, 25. 10. 2013, 3. 3. 2014, 9. 10. 2014, 27. 10. 2014, 4. 11. 2014, 8. 12. 2014, 5. 1. 2015, 12. 1. 2015, 20. 1. 2015, 8. 3. 2015, 13. 4. 2015, 21. 4. 2015, 27. 4. 2015, 23. 9. 2015, 23. 9. 2015, 11. 1. 2016, 25. 5. 2016, 11. 6. 2016, 22. 11. 2016, 4. 5. 2017, 23. 5. 2017, 31. 5. 2017, 19. 10. 2017, 19. 10. 2017. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
2. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř.
3. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dohodami s cestujícími a Smluvními přepravními podmínkami [právnická osoba] účinnými v uvedených dnech má soud za prokázané, že žalovaná cestovala dne dne 17. 3. 2012 v 12:41 hodin (č. dohody I152490), dne 16. 4. 2012 v 16:30 hodin (č. dohody I154389), dne 4. 6. 2012 v 15:01 hodin (č. dohody I186579), dne 26. 6. 2012 v 13:02 hodin (č. dohody I184625), dne 22. 11. 2012 v 9:46 hodin (č. dohody I226907), dne 22. 4. 2013 v 13:15 hodin (č. dohody I258194), dne 4. 8. 2013 v 10:27 hodin (č. dohody I290356), dne 21. 2. 2014 v 8:58 hodin (č. dohody I310622), dne 25. 7. 2014 v 15:12 hodin (č. dohody I401880), dne 14. 10. 2014 v 7:50 hodin (č. dohody I416854), dne 16. 10. 2014 v 7:26 hodin (č. dohody I422664), dne 2. 11. 2014 v 14:41 hodin (č. dohody I425648), dne 21. 6. 2016 v 15:50 hodin (č. dohody 1125439), dne 27. 3. 2016 v 11:01 hodin (č. dohody 1133406), dne 23. 10. 2017 v 12:00 hodin (č. dohody 1214698), dne 10. 8. 2017 v 13:50 hodin (č. dohody 1225970), dopravními prostředky provozovanými právním předchůdcem žalobkyně bez platného jízdního dokladu a na místě při přepravní kontrole neuhradila jízdné a přirážky k jízdnému v celkové výši odpovídající žalované částce. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2021 ve spojení s oznámením má soud za prokázané, že žalobkyně dne 13. 10. 2021 uzavřela s právním předchůdcem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsaných splatných pohledávek za žalovanou, a žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna. Na dlužnou částku žalovaná přes výzvu žalobkyně neuhradila ničeho.1. Co se právního hodnocení týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla v případě jízd bez jízdního dokladu před 1. 1. 2014 uzavřena smlouva o přepravě podle § 760 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „SOZ“) a v případě jízd bez jízdního dokladu po 1. 1. 2014 smlouva o přepravě podle § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě kterých se žalovaná zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobkyně jízdné. Při přepravní kontrole se ovšem žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a byla proto povinna uhradit v souladu s § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, a přepravními podmínkami jízdné a přirážku k jízdnému, což neučinila. V řízení bylo rovněž prokázáno, že v souladu s § 1879 o. z., byla celá předmětná pohledávka řádně postoupena na žalobkyni a žalované bylo oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy o příslušenství pohledávky v případě prodlení před 1. 1. 2014 bylo rozhodnuto podle § 517 odst. 2 SOZ ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. a v případě prodlení po 1. 1. 2014 bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
4. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 352 Kč, která představuje soudní poplatek ve výši 852 Kč, odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) ve výši 3 x 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), 3 x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) AT.