Výrok
I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) výrobního čísla [hodnota] umístěné v bytě č. [hodnota] v nemovitosti na adrese [Jméno žalované B] [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 982,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované vydání měřícího zařízení (plynoměr) výrobního čísla [hodnota] (dále jen „plynoměr“) umístěné v bytě č. [hodnota] v nemovitosti na adrese [Jméno žalované B] [adresa] (dále jen „odběrné místo“). Žalobkyně v souladu s § 71 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „EZ“), jakožto provozovatel distribuční soustavy osadila v odběrném místě plynoměr, který je ve vlastnictví žalobkyně. Dne 28. 8. 2025 byl podán požadavek obchodníka s plynem společností [právnická osoba] (dále jen „obchodník s plynem“) na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu nezajištěné dodávky k datu 1. 9. 2025. Žalovaná přes výzvy žalobkyně neumožnila demontáž plynoměru.
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř.
4. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně jakožto provozovatel distribuční soustavy osadila v odběrném místě EIC [Anonymizováno] plynoměr, který je ve vlastnictví žalobkyně, za účelem připojení odběrného místa do distribuční soustavy provozované žalobkyní. Dokladem o montáži – servisní zakázka č. [hodnota] ze dne 18. 2. 2019 má soud za prokázané, že daného dne v odběrném místě žalované proběhla montáž plynoměru. Z žádosti o ukončení distribuce plynu obchodníka s plynem ze dne 28. 8. 2025 soud zjistil, že obchodník s plynem požádal žalobkyni o ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení ke dni 1. 9. 2025. Z oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu, podacího archu ze dne 23. 9. 2025 a doručenky ze dne 30. 9. 2025 má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k zpřístupnění odběrného místa dne 23. 9. 2025. Z listin Odpojení dodávky pro neplacení a Demontáž – servisní zakázka č. [hodnota] a [Anonymizováno] má soud za prokázané, že demontáž plynoměru z odběrného místa dne 17. 9. 2025 a 7. 10. 2025 nebyla úspěšná z důvodu nepřítomnosti žalované. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 10. 2025 a z podacího lístku ze dne 22. 10. 2025 má soud za prokázané, že žalovaná byla opětovně vyzvána žalobkyní k vydání plynoměru. Žalovaná přes výzvy žalobkyně plynoměr žalobkyni nevydala.
5. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
6. Podle § 71 odst. 6 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu.
7. Co se právního posouzení věci týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Z dokazování vyplynulo, že žalovaná v rozporu s § 71 odst. 6 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon neumožnila žalobkyni přístup k plynoměru za účelem jeho odebrání a v rozporu s § 1040 odst. 1 o. z. plynoměr ve vlastnictví žalobkyně zadržuje. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované plynoměr žalobkyni vydat.
8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 11 982,50 Kč, která představuje soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, výzva k plnění, sepis žaloby) ve výši 6 900 Kč podle § 9 odst. 1, § 7 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), 3 x paušální náhradu hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř.