Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

22 C 365/2024

Soud: Okresní soud v OstravěDatum rozhodnutí: 18. 9. 2024Č. j.: 22 C 365/2024-12Soudkyně: Mgr. Hana ChabičováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 7. 11. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSOV:2024:22.C.365.2024.1
smlouva o úvěrupostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (25) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně za dobu od 8. 4. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 17 000 Kč za dobu od 8. 3. 2017 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Předmětem řízené je zaplacení částky 38 400 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále také jako Původní věřitel) a žalovaným byla uzavřena dne 7. 3. 2017 smlouva o úvěru č. [hodnota] -0814 (dále jen Smlouva). Původní věřitel poskytl žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 17 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou a žalovaný se zavázal vrátit Původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s příslušenstvím ve 13 splátkách, když první splátka byla splatná do měsíce od podpisu Smlouvy a poslední splátka k 7. 4. 2018. Před poskytnutím úvěru Původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalovaného. Následně nabyla pohledávku společnost [právnická osoba]., identifikační číslo: [IČO] (dále jako [právnická osoba]), a to na základě Smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 uzavřené mezi [právnická osoba] a Původním věřitelem. [právnická osoba] uzavřela dne 11.12.2019 se společností [právnická osoba], (dále jako [Anonymizováno]), coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky. Dne 9. 6. 2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností FINDIGO jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, na základě které byla postoupena na žalobkyni i předmětná pohledávka za žalovaným. Žalovaný na svůj závazek ze Smlouvy Původnímu věřiteli neuhradil ničeho. Touto žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá úhrady jistiny 17 000 Kč a smluvního úroku z jistiny dlužné částky v sazbě ve výši 25,85 % p. a. dle článku II. odst. 1 Smlouvy, a to ode dne poskytnutí předmětného úvěru, tedy od 7.3.2017 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ročně z dlužné jistiny od 8.4.2018 do zaplacení.

2. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků. Žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaný svou neúčast neomluvil.

3. Smlouvou o úvěru č. [hodnota] -0814 ze dne 7. 3. 2017 bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému v hotovosti částku 17 000 Kč při uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal celkem zaplatit částku 29 410 Kč v měsíčních splátkách po 2 210 Kč (počet splátek 13). Žalovaný svým podpisem smlouvy potvrdil převzetí poskytnuté jistiny v hotovosti.

4. Smlouvou o prodeji části závodu, smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a 9. 6. 2021 bylo prokázáno, že pohledávka ze Smlouvy byla postoupena na žalobkyni, jak je uvedeno v odstavci 1 odůvodnění.

5. Žádostí o poskytnutí úvěru bylo prokázáno, že žalovaný dne 7. 3. 2017 požádal Původního věřitele o poskytnutí úvěru ve výši 17 000 Kč. Žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, počet výdělečně činných osob v domácnosti 3, je podnikatel s příjmem z podnikání 39 645 Kč, průměrný měsíční příjem celé domácnosti 57 650 Kč, náklady na bydlení 8 400 Kč, na energie 2 970 Kč, na stravování 7 000 Kč, splátky úvěru 3 600 Kč.

6. Ve finanční analýze ze dne 7. 3. 2017 je uvedeno, že měsíční příjem žalovaného byl 39 645 Kč, měsíční výdaje 7 323 Kč, minimální měsíční výdaje 3 000 Kč, rezerva na neočekávané výdaje 1 000 měsíčně, volné finanční zdroje 31 322 Kč. Výsledek finanční analýzy: žadateli lze poskytnout úvěr s maximální výši měsíční splátky: výše není uvedena.7. [právnická osoba] scoring ze dne 7. 3. 2017 je uvedeno že žalovaný dosáhl celkem 14 bodů-limit pro poskytnutí spotřebitelského úvěru do 25 000 Kč.8. Výpisem z živnostenského rejstříku ke dni 12. 7. 2016 bylo prokázáno, že žalovaný měl živnostenské oprávnění od 29. 6. 2016 na dobu neurčitou.9. Čestným prohlášením žalovaného ze dne 7. 3. 2017 bylo prokázáno, že v měsíci leden 2017 neměl žádné příjmy z podnikání. Společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] czech platí měsíčně splátku 3 600 Kč z úvěru, který sjednal dne 25. 1. 2017 na dobu 14 měsíců.10. Nájemní smlouvou a dodatkem č. [hodnota] bylo prokázáno, že [právnická osoba] a [jméno FO] a [jméno FO] jako nájemci uzavřeli smlouvu o nájmu bytu č. [hodnota] v domě č.p. [Anonymizováno] v [adresa] s účinností od 14. 4. 2016.11. Evidenčním listem platným od dubna 2016 bylo prokázáno, že žalovaný je spoluuživatelem bytu č. [hodnota] v domě č.p. [Anonymizováno] v [adresa] (další 3 osoby z toho 1 nezletilá). Náklady na bydlení činily 9 600 Kč měsíčně. Od prosince 2016 do února 2017 činil nájem 8 400 Kč (evidenční listy).12. Výpisem z běžného účtu žalovaného za listopad 2016 bylo prokázáno, že počáteční zůstatek činil 195,81 Kč a konečný zůstatek -926,68 Kč. Na účet byla připsána celkem částka 25 500 Kč (úhrada 3 faktur).13. Předžalobní výzvou ze dne 26. 2. 2020 adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně mu adresovala výzvu k úhradě žalované částky. Výzva byla žalovanému odeslána dne 26. 2. 2020 (podací lístek).14. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému bezhotovostně částku 17 000 Kč dne 7. 3. 2017.15. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první („ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Podle § 87 odst. 3 ZoSÚ změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Žalobkyně prokázala, že je aktivně věcně legitimována, neboť na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o úvěru (§ 2395 občanského zákoníku).17. Předchůdkyně žalobkyně údaje o příjmech a výdajích žalovaného ověřila jen částečně, a to výdaje (na bydlení a splátky dalšího úvěru). Žalovaným uváděný příjem z podnikání ve výši 39 645 Kč nebyl ověřen. Navíc z čestného prohlášení žalovaného plyne, že v lednu (2 měsíce před poskytnutím úvěru) neměl příjmy z podnikání. Žalobkyně nepředložila výpisy z běžného účtu žalovaného za období bezprostředně předcházející uzavření smlouvy (ani jiné listiny osvědčující pravidelný příjem). Z výpisu z běžného účtu žalovaného za listopad 2016 pravidelný příjem z podnikání žalovaného jednoznačně nevyplývá (úhrady faktur nemohou automaticky představovat pouze příjem žalovaného z podnikání). Soud poukazuje také na to, že výdaje žalovaného v tomto měsíci převyšovaly příjmy. Jelikož předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr (porovnat příjmy a výdaje), je smlouva o úvěru je neplatná (§ 86 odst. 1 ZoSÚ). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, je-li v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. K závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dospěl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018. Žalobkyně má vůči žalovanému nárok na vrácení bezdůvodného obohacení (ust. § 2991 o. z.), tedy ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím lhůty k plnění v předžalobní výzvě. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán ode dne 8. 4. 2018. V důsledku neplatnosti smlouvy byla žaloba ve vztahu k požadavku na úhradu smluvního úroku zamítnuta (II. rozsudku).18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Převážně procesně neúspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly. Do hodnoty sporu pro účely výpočtu procesního úspěchu je nutno zahrnout i příslušenství (ke dni vyhlášení rozhodnutí), které je rovněž předmětem řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací