Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 8. 4. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 3 179 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 179 Kč za dobu od 30. 10. 2022 do 7. 4. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 179 Kč za dobu od 8. 4. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 932 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Ostravě soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je zaplacení částky 10 179 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že původní věřitel - společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČ [IČO], uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne 29. 9. 2022 úvěr ve výši 7 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 29. 10. 2022. Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2024 na společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, . Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 3. 2024 mezi společností [právnická osoba]., IČ [IČO žalobkyně], jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobkyně požaduje zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 971,88 Kč, úroku ve výši 207,12 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 10 179 Kč za dobu od 30. 10. 2022 do zaplacení. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditgo.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaná odsouhlasila znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, kód [Anonymizováno]. Autorizační kód byl přidělen žalované na základě žádosti o úvěr na její verifikovaný mobilní telefon. SMS Kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 29. 9. 2022. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Úvěr nebyl žalovanou uhrazen.
2. Žalovaná učinila nesporným, že: částka 7 000 Kč jí byla poskytnuta, smlouvu uzavřela elektronicky, pohledávka byla postoupena na žalobkyni, předžalobní výzva a odstoupení od smlouvy jí byly doručeny.
3. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalobkyně, která svou neúčast omluvila.[právnická osoba] listině úvěruschopnost klienta je uvedeno, že žalovaná uvedla příjem 21 703 Kč měsíčně, splátka nebankovních úvěrů 5 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení 4 000 Kč měsíčně (ke dni 29. 9. 2022).5. Smlouvou o úvěru č. E9C49/436863 bylo prokázáno, že společnost Emmas [právnická osoba]., se zavázala poskytnout žalované bezhotovostně částku 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala celkem vrátit částku 7 000 Kč, zaplatit úrok ve výši 207,12 Kč a poplatek za sjednání úvěru ve výši 2 971,88 Kč 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalované.6. Předžalobní výzvou ze dne 4. 4. 2024 adresovanou žalované bylo prokázáno, že žalobkyně ji vyzvala k úhradě žalované částky do tří dnů. Výzva byla žalované odeslána dne 4. 4. 2022 (prokázáno podacím lístkem).7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: dne 29. 9. 2022 společnost Emmas [právnická osoba]., poskytla žalované částku 7 000 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou, která jí byla odeslána dne 4. 4. 2022.8. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 („ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Žalobkyně prokázala, že je aktivně věcně legitimována, neboť na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 a násl. o. z.). Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39).13. Žalobkyně předložila listinu s uvedením příjmů a výdajů žalované. Právní předchůdce žalobkyně učinil nesprávný závěr o schopnosti žalované úvěr splatit ve sjednané lhůtě (do měsíce od jeho poskytnutí). I kdyby majetkové poměry žalované odpovídaly údajům uvedeným v odst.
4 (nebylo prokázáno, že byly ověřeny), nebylo zjevně ve finančních možnostech žalované kromě uvedených výdajů dále zaplatit částku 10 179 Kč (21 703 Kč příjem – výdaje 5 000- 4000-10 179= 2 524 Kč na měsíc na zajištění základních životních potřeb).14. Jelikož právní předchůdce žalobkyně učinil nesprávný závěr o schopnosti žalované úvěr, smlouva o úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem. Jedná se o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ). V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení poplatku a úroku (II. rozsudku).15. Žalovaná netvrdila, že poskytnou částku 7 000 Kč vrátila, došlo proto na její straně k obohacení, které je povinna vydat žalobkyni. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím lhůty k plnění v předžalobní výzvě. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán ode dne 8. 4. 2024. Za předchozí období byla žaloba ve vztahu k úroku z prodlení zamítnuta (II. rozsudku).16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že soud zavázal převážně procesně neúspěšnou žalovanou zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení podle poměru procesního úspěchu a neúspěchu v rozsahu 38 %. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny za právní zastoupení po 300 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) podle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen “advokátní tarif“), náhrady hotových výdajů v celkové výši 300 Kč podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a náhrady 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení činí 2 452 Kč, po zohlednění procesního neúspěchu činí 932 Kč. S ohledem na ustálené rozhodování soudů o výši nákladů za zastoupení soud stanovil výši odměny za právní zastoupení podle sazeb za úkon právní služby podle advokátního tarifu. Žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.17. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. a) činí 1 000 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč.