Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 940,89 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 940,89 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba o zaplacení částky 10 597,67 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 483,37 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení, částky ve výši 169,79 Kč se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je zaplacení částky 20 708,35 Kč s příslušenstvím. Pohledávka vznikla na základě Smlouvy o úvěru č. [hodnota] mezi žalobkyní a žalovaným uzavřené dne 8. 9. 2023 distančním způsobem na adrese [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 30 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím. Úvěr byl vyplacen prostřednictvím bankovního převodu ve výši 7 000 Kč dne 8. 9. 2023 a 3 000 Kč dne 19. 10. 2023. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil následující volitelné služby: “[Anonymizováno] ” za poplatek ve výši 330 Kč. Žalovaný (kromě jistiny ve výši 59,07 Kč) neuhradil ničeho a dostal se do prodlení s úhradou celého úvěru dne 28. 3. 2024. Žalobkyně původně požadovala uhrazení jistiny 9 940,89 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 180,16 Kč, poplatek za službu „Presto“ 303,21 Kč a smluvní úrok ve výši 10 114,30 Kč.
2. Ve věci bylo nařízeno jednání, ke kterému se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř.
3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: dne 8. 9. 2023 žalobkyně poskytla žalovanému částku 7 000 Kč a dne 19. 10. 2023 částku 3 000 Kč. Žalovanému zbývá mu doplatit jistina ve výši 9 940,89 Kč.
4. Soud se zabýval tím, zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. [spisová značka]). Výdaje žalovaného byly pouze odhadnuty, nebyly tedy zjištěny ani základní výdaje např. náklady na bydlení a náklady na obstarání základních životních potřeb. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného řádně. Smlouva o úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 86 ZoSÚ, § 588 občanského zákoníku). Jedná se o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ). K závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dospěl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. [spisová značka].
5. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 9 940,89 Kč, představující jistinu, která byla žalovanému poskytnuta. Žalovaný dosud jistinu neuhradil. Do prodlení se žalovaný dostal uplynutím lhůty splatnosti dne 27. 3. 2024, tedy od 28. 3. 2024. Soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 9 940,89 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ode dne 28. 3. 2024. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení poplatků, dalších nákladů (II. rozsudku).
6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
7. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.