23 C 173/2025

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je zaplacení částky ve výši 25 010 kč s příslušenstvím. Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6. 12. 2023 mezi společností [právnická osoba], se [adresa], IČ [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 205150, jako původním věřitelem a postupitelem a společností [Jméno žalobkyně]., se sídlem [adresa], IČ [IČO] zapsané v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 8086, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 12. 10. 2023 smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 15. 6. 2024. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, což žalobce dokládá třemi upomínkami původního věřitele. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 16. 6. 2024. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 25 010 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 4 110 Kč, a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 900 Kč nejpozději splatných dne 15. 6. 2024, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 18. 12. 2024. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní předmětná částka převedena (příp. šlo o částku vyšší, která byla snížena v důsledku částečných úhrad).[právnická osoba] ústnímu jednání dne 24. 7. 2025 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků.3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele předchůdkyně žalobkyně a na straně klienta žalovaný. Úvěr činil 8 000 Kč. Z obsahu této listiny soud nezjistil, že by smlouva o tomto obsahu byla mezi stranami uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalovaného, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku. Z dodatku č. [hodnota] ke smlouvě bylo zjištěno, že úvěr byl navýšen na částku 18 000 Kč. Z dodatku č. [hodnota] bylo zjištěno, že úvěr byl navýšen na částku 20 000 Kč. Z dodatku č. [hodnota] bylo zjištěno, že datum splatnosti bylo stanoveno na 12. 5. 2024. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 12. 10. 2023 částku 8 000 Kč na účet žalovaného č. [č. účtu] s variabilním symbolem odpovídajícím číslu smlouvy. Dne 23. 10. 2023 zaslala na účet žalovaného částku 10 000 Kč. Dne 31. 10. 2023 zaslala na účet žalovaného částku 2 000 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby seznámen se skutečností, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za ním přešla na žalobkyni a zároveň byl vyzván k plnění výzvou odeslanou 15. 6. 2024 a 18. 12. 2024. Postoupení pohledávky tak, jak je tvrzeno v žalobě, soud zjistil též ze smlouvy o postoupení pohledávek.4. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkovou částku 20 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalovaného dne 12. 10. 2023, 21. 10. 2023 a 31. 10. 2023 a k plnění ho vyzvala výzvou odeslanou 15. 6. 2024 a 18. 12. 2024.5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Podle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni.8. S ohledem na vše výše uvedené má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaný povinen toto obohacení v celkovém rozsahu 20 000 Kč vrátit. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to v rámci výzvy ze dne 15. 6. 2024 a poté předžalobní výzvy ze dne 18. 12. 2024 a žalobkyně tak má podle § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Soud žalobu zamítl v části týkající se smluvního úroku ve výši 4 110 Kč a smluvní pokuty ve výši 900 Kč, když předmětnou věc posoudil jako bezdůvodné obohacení.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 798,50 Kč, a to k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení zahrnují soudní poplatek 1 001 Kč, tři úkony po 400 Kč, a to 1) převzetí věci a příprava, 2) sepis žaloby, 3) předžalobní výzva, tři režijní paušály po 150 Kč – dle ust. § 14b bod 2 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a 21% DPH z částky 1 650 Kč, což činí 346,50 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celková výše nákladů řízení by činila 2 997,50 Kč. Žalobkyně měla ve věci úspěch z 80 % a neúspěch z 20 %. Na náhradě nákladů řízení jí tedy náleží částka 1 798,50 Kč, což je 60 % z částky 2 997,50 Kč.11. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši 10 402,70 Kč, neboť v daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu). Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ust. § 14b a. t. je dle názoru soudu zcela adekvátní, když jsou splněny i další podmínky pro aplikaci § 14b a. t., totiž že předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.12. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.