Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 998 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně 21 998 Kč za dobu od 26. 5. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 8 512 Kč se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 815 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je zaplacení částky ve výši 30 510 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 11. 2024 mezi společností [právnická osoba], se [adresa], IČ [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 205150, jako původním věřitelem a postupitelem a společností [Jméno žalobkyně]., se sídlem [Adresa advokátky], IČ [IČO] zapsané v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 8086, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 28. 3. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 24 200 Kč (dne 24. 11. 2024 částku 22 000 Kč a dne 14. 1. 2025 800 Kč a dne 21. 2. 2025 1 400 Kč). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, což žalobce dokládá třemi upomínkami původního věřitele. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 26. 5. 2025. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 30 510 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 21 998 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 8 512 Kč. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 19. 6. 2025. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní předmětná částka převedena (příp. šlo o částku vyšší, která byla snížena v důsledku částečných úhrad).[právnická osoba] ústnímu jednání dne 18. 11. 2025 žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný se osobně dostavil, souhlasil s dlužnou jistinou, nesouhlasil se smluvním úrokem.3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele předchůdkyně žalobkyně a na straně klienta žalovaný. Úvěr činil celkem 24 200 Kč. Z obsahu této listiny soud nezjistil, že by smlouva o tomto obsahu byla mezi stranami uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalovaného, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 24. 11. 2024 částku 22 000 Kč na účet žalovaného č. [č. účtu] s variabilním symbolem odpovídajícím číslu smlouvy. Dne 14. 1. 2025 zaslala na účet žalovaného částku 800 Kč a dne 21. 2. 2025 částku 1 400 Kč. Žalovaný byl vyzván k plnění výzvou odeslanou 25. 5. 2025. Postoupení pohledávky tak, jak je tvrzeno v žalobě, soud zjistil též ze smlouvy o postoupení pohledávek.4. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 24 200 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalovaného dne 24. 11. 2024 a 14. 1. 2025 a 21. 2. 2025 a k plnění ho vyzvala výzvou odeslanou 25. 5. 2025.5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Podle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni.8. S ohledem na vše výše uvedené má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaný povinen toto obohacení v celkovém rozsahu nesplacené jistiny ve výši 21 998 Kč vrátit. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to v rámci předžalobní výzvy ze dne 25. 5. 2025 a žalobkyně tak má podle § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Soud žalobu zamítl v části týkající se smluvního úroku ve výši 8 512 Kč, když předmětnou věc posoudil jako bezdůvodné obohacení.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 815 Kč, a to k rukám její právní zástupkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení zahrnují soudní poplatek 1 221Kč, tři úkony po 700 Kč, a to 1) převzetí věci a příprava, 2) sepis žaloby, 3) předžalobní výzva, tři režijní paušály po 100 Kč – dle ust. § 14b bod 2 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a 21 % DPH z částky 2 400 Kč, což činí 504 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celková výše nákladů řízení by činila 4 125 Kč. Žalobkyně měla ve věci úspěch z 72 % a neúspěch z 28 %. Na náhradě nákladů řízení jí tedy náleží částka 1 815 Kč, což je 44 % z částky 4 125 Kč.11. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši 9 591 Kč, neboť v daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu). Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ust. § 14b a. t. je dle názoru soudu zcela adekvátní, když jsou splněny i další podmínky pro aplikaci § 14b a. t., totiž že předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.12. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.