26 C 184/2023

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 13. dubna 2023, která byla doplněna podáním ze dne 8. ledna 2024 a podáním ze dne 21. června 2024, se žalobce domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 31. 3. 2023 a zaplacení částky 64 000 Kč s 15% úrokem z prodlení za dobu od 1. 6. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že u žalované pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne 31. 12. 2015 jako manipulační pracovník, řidič sk. B. Jeho náplň práce spočívala v tom, že jsem vychystával objednávky zboží ze skladu a prodejny. Došlé zboží dával na svá místa, a v případě, že se jednalo o nové zboží, pak to dával na místo, které pro něho na skladě vytvořil. Zboží žalobce rozvážel firemní dodávkou, někdy i s vozíkem (hmotnost nákladu na vozíku byla 750 kg), zboží bylo ve většině případů na paletách, které se nakládaly vysokozdvižným vozíkem, avšak v některých případech se muselo vykládat i ručně. Rovněž žalobce vykládal kamiony vysokozdvižným vozíkem, dále balil zboží pro přepravní společnost, kdy balíky vážily i 50 kg a palety se zbožím byly o hmotnosti do 800 kg, staral se o plynové láhve, které vážily od 11 kg do 70 kg. Pokud jde o zboží, jedná se o svařovací sortiment od průvlaku na hořák až po 250 kg sudy s drátem. Dále žalobce v žalobě uvedl, že samozřejmě, že ne každý den se chystalo zboží ve větších objemech, ale někdy se chystaly rozvozy a musela se naplnit nosnost auta, někdy i s vozíkem. Práci řidiče žalobce vykonával malým autem o váze 900 kg, ale jezdil jsem i velkým autem o váze 1300 kg, a to dvakrát týdně. Rovněž prováděl úklid sněhu, skladu, garáže, prodejny, zázemí pro zaměstnance, střešních rýn od listí, myl a odvážel auta na servisy, sekal trávu atd. Žalobce dále uvedl, že lékařským posudkem ze dne 24. 3. 2023 [tituly před jménem] [jméno FO] bylo shledáno, že pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce manipulačního pracovníka. Dopisem ze dne 31. 3. 2023 mu žalovaná dala výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce s odůvodněním, že podle lékařského posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 31. 3. 2023 žalobce pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost konat nadále dosavadní práci. S touto výpovědí žalované žalobce nesouhlasí, neboť má za to, že výpovědní důvod nebyl dán. Žalobce argumentuje tím, že z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti pro výkon sjednané práce podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce, jestliže zaměstnanec zdravotní způsobilost dlouhodobě pozbyl jen ve vztahu k jednomu z více sjednaných druhů práce. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 670/2019). Žalobce tvrdí, že byl lékařským posudkem shledán dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu práce manipulačního pracovníka. Kromě této práce však podle pracovní smlouvy rovněž vykonával práci řidiče skupiny B, ve vztahu k níž zdravotní způsobilost dlouhodobě nepozbyl. Žalovaná mu proto i po lékařském posudku [tituly před jménem] [jméno FO] mohla přidělovat práci řidiče, a nebyl tedy dán důvod k výpovědi z pracovního poměru. Další důvody žalobcova nesouhlasu s výpovědí z pracovního poměru dále spočívají v tom, že žalobce u žalované může vykonávat (kromě práce řidiče) i další práce, které jsou pro něj vhodné a jež je schopen v souladu se svým zdravotním stavem vykonávat. Žalobce proto žalovanou dopisem ze dne 3. dubna 2023 požádal, aby mu přidělovala práce v souladu s jeho zdravotním stavem, jako např. vychystávání objednávek na skladě, vychystávání objednávek na prodejně, manipulace se zbožím na prodejně, příp. i úklidové práce.

2. Žalobce dále tvrdí, že i kdyby nebylo druhé sjednané práce řidiče sk. B, tak žalovaná jej měla převést podle § 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce na jinou vhodnou práci, která byla u žalované k dispozici, a to např. vychystávání objednávek na prodejně, na skladě, manipulace se zbožím a příp. i úklidové práce. Tuto práci mohl vykonávat přímo na prodejně, mohl obsluhovat zákazníky, kteří si přišli pro konkrétní sortiment. Na prodejně jsou ve většině případů lehké věci; těžké dráty většinou vychystávají skladníci. Práce na prodejně konkrétně obnáší ranní kontrolu emailů, tisk případných objednávek, odpovědi na poptávky, vychystávání lehkých věcí z objednávek, aktivní prodej zákazníkům, kteří si přišli pro nabízený sortiment. Tuto práci v současné době vykonává paní [jméno FO], a další nová zaměstnankyně, která byla přijata po odchodu žalobcovy manželky. Tato zaměstnankyně se musela naučit celý sortiment, kdežto žalobce by měl určitě větší přehled než ona. Tato pozice mu ovšem nabídnuta nebyla. Také mohl žalobce zůstat na skladě a dělat práci, kterou mu žalovaná (konkrétně jednatel žalované pan [jméno FO]) přislíbil, tedy měl se starat o sklad a rozvozy zboží. Výpověď z pracovního poměru ze dne 31. 3. 2023 je neplatná i proto, že žalobce byl schopen vykonávat práci na skladě i na prodejně, a důvod výpovědi proto nebyl dán.

3. Současně žalobce tvrdí, že důvodem neplatnosti výpovědi je nepřímá diskriminace podle § 3 odst. 2 zákona č. 198/2009 Sb. (antidiskriminační zákon). Podle tohoto ustanovení platí, že nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení se rozumí také odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti nebo funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání, aby mohla využít pracovního poradenství, nebo se zúčastnit jiného odborného vzdělávání, nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení. Ustanovení § 3 odst. 2-4 antidiskriminačního zákona jsou implementací článku 5 Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, podle něhož za účelem zaručení dodržování zásady rovného zacházení ve vztahu ke zdravotně postiženým osobám se těmto osobám poskytuje přiměřené uspořádání. Žalovaná se dopustila nepřímé diskriminace, neboť nepřijala přiměřené opatření ve smyslu § 3 odst. 2 antidiskriminačního zákona spočívající v převedení žalobce na jinou vhodnou práci, resp. přidělování takové práce a takových pracovních úkonů, které by mohl i při svém zdravotním omezení vykonávat. Toto opatření by pro žalovanou nepředstavovalo nepřiměřené zatížení ve smyslu § 3 odst. 2 a 3 antidiskriminačního zákona, přitom pokud tato přiměřená opatření provedla, mohla být žalobci zachována práce.

4. Podáním ze dne 21. 6. 2024 žalobce žalobu rozšířil a nově tvrdil, že žalovaná měla žalobce převést na jinou vhodnou práci, a pokud tak neučinila, vznikly tak na straně žalované překážky v práci ve smyslu ustanovení § 208 zákoníku práce, a proto žalobce požaduje náhradu mzdy náhradu mzdy za dobu od 1. 4. 2023 do 31. 5. 2023 ve výši 64 000 Kč.

5. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Na svou obranu uvedla, že pracovní poměr byl s žalobcem rozvázán výpovědí ze dne 31. 3. 2023 podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce z důvodu, že podle lékařského posudku číslo [hodnota], vydaného 24. 3. 2023 [tituly před jménem] [jméno FO], žalobce pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci. Pracovní poměr žalobce proto skončil dne 31. 5. 2023. Jelikož žalovaná neměla možnost přidělovat žalobci jinou práci, bylo mu nařízením zaměstnavatele ze dne 31. 3. 2023 nařízeno, aby po dobu výpovědní doby nedocházel na pracoviště a nevykonával práci. Toto nařízení mu bylo doručeno dne 3. 4. 2023 na pracovišti. Setrvání žalobce na pracovišti nebylo možné z toho důvodu, že vzhledem k jeho zdravotnímu stavu bylo bezprostředně ohroženo jeho zdraví i při běžných činnostech (sezení, stání atd.). Dále žalovaná uvedla, že žalobce byl ještě před ukončením pracovního poměru na dlouhodobé nemocenské v období od 16. 9. 2020 do 15. 8. 2021. Dle zdravotního záznamu [tituly před jménem] [jméno FO] ([právnická osoba]) ze dne 1. 9. 2021 došlo k 30 % omezení jeho pracovní schopnosti (není schopen zvedání a přenášení břemen a práce ve vymezené poloze, nemůže déle sedět, stát, pracovat ve vlhku a chladu, musí dodržovat režim vertebropata). Následně žalobce požádal v srpnu 2021 o přiznání invalidity. Poté byl v období od 28. 2. 2022 do 14. 3. 2023 opět na dlouhodobé nemocenské. Dne 24. 3. 2023 byl vyhotoven lékařský posudek, ze kterého vyplývá, že žalobce pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci.Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování6. Z pracovní smlouvy ze dne 31. 12. 2015 ve znění dodatku ze dne 30. 12. 2016 soud zjistil, že žalobce u žalované nejprve pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne 31. 12. 2015 jako manipulační pracovník, řidič sk. B. Pracovní poměr byl touto smlouvou sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2016. Dne 30. 12. 2016 s žalovanou uzavřel dodatek k pracovní smlouvě ze dne 30. 12. 2016, na základě kterého vykonával práci manipulačního pracovníka. Tímto dodatkem o změně pracovní smlouvy byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou.7. Ze zdravotního záznamu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 1. 9. 2021 soud zjistil, že u žalobce došlo k 30% omezení jeho pracovní schopnosti (není schopen zvedání a přenášení břemen a práce ve vymezené poloze, nemůže déle sedět, stát, pracovat ve vlhku a chladu, musí dodržovat režim vertebropata).8. Z lékařského posudku číslo [hodnota] ze dne 24. 3. 2023 [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce manipulačního pracovníka.9. Z rozhodnutí Krajského úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], odbor zdravotnictví, ze dne [datum] rozhodnutí č. j. MSK [č. účtu], sp. zn. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno]. soud zjistil, že žalobce požádal u Krajského úřadu pro Moravskoslezský kraj, odbor zdravotnictví, o přezkoumání lékařského posudku číslo [hodnota], vydaného [datum] [tituly před jménem] [jméno FO]. [Anonymizováno] úřad pro Moravskoslezský kraj, odbor zdravotnictví, vydal dne [datum] rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], sp. zn. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno], kterým návrh žalobce zamítl a lékařský posudek číslo [hodnota], vydaný [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], potvrdil. Z odůvodnění výše citovaného rozhodnutí vyplývá, že sám žalobce posuzujícímu lékaři ([tituly před jménem] [jméno FO]), sdělil, že „má celodenní trvající bolesti, je nutná analgetizace, nevydrží déle stát, déle sedět, je neschopen předklonu, neschopen zvedání břemen, rotace trupu, je v péči ambulance bolesti a žádá o invalidní důchod“. Napadený lékařský posudek přezkoumala lékařka krajského úřadu, zhodnotila zdravotního stav žalobce a uzavřela, že jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, zaměstnavatel postupoval podle zákona, stejně jako poskytovatel pracovnělékařských služeb. Dále lékařka krajského úřadu uvedla, že žalobce je schopen vykonávat jen fyzicky zcela nenáročná zaměstnání v klimaticky stabilizovaném prostředí, bez zvedání a nošení břemen, bez práce ve vynucených polohách i bez dlouhodobé chůze či stání. Jako nevhodné lékařka krajského úřadu uvedla i řízení dodávkových a nákladních vozidel. Předmětné rozhodnutí krajského úřadu dále konstatuje, že zaměstnavatel postupoval zcela podle zákonných nařízení, požádal o provedení mimořádné pracovnělékařské prohlídky k posouzení zdravotní způsobilosti žalobce k práci po dlouhodobé pracovní neschopnosti. Také poskytovatel pracovnělékařských služeb postupoval správně, když posoudil, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci manipulačního pracovníka. Rozhodnutí závěrem konstatuje, že lékařský posudek číslo [hodnota] vydaný dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] a přezkumné rozhodnutí Krajského úřadu pro Moravskoslezský kraj, odbor zdravotnictví mají všechny stanovené náležitosti a o jejich správnosti není pochyb.10. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 31. března 2023 soud zjistil, že žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce s odůvodněním, že podle lékařského posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] žalobce pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost konat nadále dosavadní práci.11. Z dopisu žalobce ze dne 3. 4. 2023 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou, aby mu přidělovala práce v souladu s jeho zdravotním stavem jako např. vychystávání objednávek na skladě, vychystávání objednávek na prodejně, manipulace se zbožím na prodejně, příp. i úklidové práce.12. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví posudkového lékařství a z jejího výslechu provedeného u jednání dne 15. května 2026 soud zjistil, že žalobce nebyl ke dni 31. 3. 2023 zdravotně způsobilý k výkonu práce manipulačního pracovníka a řidiče skupiny B, neboť byl významně omezen ve fyzické zátěži. S ohledem na svůj zdravotní stav byl žalobce ke dni 31. 3. 2023 schopen manipulovat s břemeny (to jest zvedat z podřepu a přenášet) maximálně o hmotnosti do 5 kg s tím, že by se jednalo o činnost odpovídající běžným základním životním potřebám nebo činnost občasnou. Nemohlo by se jednat o pracovní činnost opakovanou a naplňující celou směnu. Není schopen zvedat ani tato břemena v předklonu či přenášet z nutnosti rotace trupu. S lehčími břemeny pod 5 kg by žalobce mohl manipulovat, nicméně mohl by tyto břemena zvednout z podřepu a ukládat je v rovině, nikoliv však ukládat do regálů, které jsou dole; stejně tak pokud by musel stoupat po schůdcích a ukládat je do nějakých horních regálů. Znalkyně dále uvedla, že i pokleknutí zahrnuje předklon, což je pro žalobce nevhodné, neboť trpí polyneuropatií a jeho zdravotní stav se stále zhoršuje. Tedy žalobce by nebyl schopen vykonávat skladníka ani kdyby manipuloval s lehčími břemeny. Vynucená poloha je i činnost, která se vykonává v předklonu. Navíc žalobce po operaci páteře měl jizvy a je otázkou dispozice, jak se jizvy hojí. U žalobce je jizva v místě, kde utlačuje kořen a útlakem nervového kořene vzniká bolest, která vyzařuje do dolních končetin. Tedy u žalobce nastaly jizevnaté změny, které vedou k útlaku kořene. Pokud by žalobce i nadále zvedal těžší břemena anebo pracoval ve vynucených polohách, tak u postižení páteře hrozí recidiva. U žalobce s ohledem na degenerativní změny hrozí další výhřez ploténky. Pokud je dispozice degenerativních změn, tak pak výhřez ploténky hrozí i při běžných činnostech.13. Zdravotní způsobilost k práci řidiče hodnotila znalkyně komplexně ve vztahu ke konkrétní práci, kterou žalobce u žalované vykonával, když žalobce pracoval současně jako skladník i řidič, a protože žalobce nebyl schopen si sám auto naložit a vyložit, tak nebyl zdravotně způsobilý ani pro tuto práci řidiče. Pokud by žalobce dělal pouze řidiče, tak k práci řidiče zdravotně způsobilý byl. Nicméně žalobce nebyl zdravotně způsobilý k tomu si vozidlo nakládat a vykládat, a proto tuto činnost by musel dělat někdo jiný. Žalobce by byl schopen zametat v interiéru, pokud by však žalobce měl provádět úklid sněhu, tak tohoto schopen nebyl. Žalobce by byl schopen komunikovat se zákazníky a pohybovat se po prodejně, tedy i přijímat objednávky od nich, případně vykonávat administrativní činnost, která je s tímto spojená, nicméně jen za předpokladu, že by při tom střídal polohy. Žalobce by nebyl schopen pracovat ve vynucených polohách, ale pokud by polohy střídal, tedy střídal by sezení, chůzi nebo stání, tak potom by zdravotně způsobilý k takové práci byl.14. Ze svědecké výpovědi [právnická osoba] soud zjistil, že je zaměstnána u žalované společnosti od roku 2009 dosud a pracuje jako prodejce. Jako prodejce se stará o zákazníky v prodejně, takže když někdo přijde a chce nějaké zboží, tak mu je vydá. Avšak v případě, že se jedná o zboží, které je vyšší hmotnosti, tak požádá skladníka, aby zboží vydal zákazníkovi. I žalobce patřil mezi takové skladníky, kterým v minulosti říkala, aby jí pomohli v manipulaci s těžšími břemeny. S každou věcí svědkyně nechodí za skladníkem, lehčí věci zákazníkovi podá sama, ale když někdo přijde s těžší svářečkou, tak požádá o pomoc skladníka. Stejně tak postupuje, když někdo chce půl palety zboží. Skladníci byli ve skladě obvykle dva a svědkyně požádala vždy toho, který byl zrovna přítomen. Pokud zákazník například chtěl půl palety zboží, tak skladník tuto paletu naložil na vysokozdvižný vozík, případně paletu přeskládal na jinou paletu anebo použil manipulační vozík. Ve skladě je jeden vysokozdvižný vozík a dva manipulační vozíky. Do prodejního sortimentu patří také lahve, které jsou plněné různými plynovými směsi, a i tyto lahve vydával žalobce, když o ně požádal zákazník. Vydávání těchto lahví víceméně probíhá tak, že se válí po zemi. Když bylo potřeba naložit zboží do auta, tak se žalobce podílel i na nakládání do aut. Při nakládání se někdy nepoužíval vysokozdvižný vozík, ale nakládalo se i ručně. Při vydávání zboží se musí někdy skladník pohybovat po žebříku. Žalobce se podílel také na rozvozu zboží zákazníkům. Jezdilo po celé republice a také i do Polska a na Slovensko.15. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že je zaměstnána u žalované společnosti jako prodavačka od roku 2016 dosud. Svědkyně vypověděla, že když přijde zákazník a chce nějaké zboží, tak pokud mu zvládne vydat sama, tak mu ho vydá sama, například, když se jedná o jednu nebo dvě cívky anebo o výměnu lehčích plynových lahví. Když se však jedná o těžší zboží, tak požádá o pomoc skladníka. I žalobce byl jeden ze skladníků, kterého svědkyně v minulosti žádala o pomoc. Svědkyně také uvedla, že skladníci byli ve skladu dva, ale když jeden z nich rozvážel zboží, tak ve skladě byl pouze jeden skladník. Zboží skladníci vydávali na paleťáku, někdy na rudle, někdy ručně. Žalobce jako skladník dělal také rozvozy, přičemž jezdil po celé republice. V době, kdy byl žalobce zaměstnán u žalované, tak na prodejně pracovala paní [jméno FO] s paní [jméno FO], které obsluhovaly zákazníky na prodejně a vyřizovaly i e-mailové objednávky. Svědkyně v té době dělala záruční a pozáruční servis a objednávky zboží na prodejně. Svědkyně vypověděla, že ona sama zvládne manipulovat s láhvemi, které mají 6 až 8 litrů, ale mají tam i láhve 40 a 50 litrové a s těmi již ručně manipulovat nedokáže, a proto když zákazník tyto láhve chtěl, tak svědkyně požádala skladníka.16. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že je zaměstnána u žalované společnosti od 1. 1. 2018 dosud a pracuje jako fakturantka, přičemž v rámci své pracovní činnosti přijímá zboží, které eviduje v informačním systému. Svědkyně vypověděla, že když přijímala zboží větší hmotnosti, tak požádala skladníky včetně žalobce o pomoc s vyložením. Lehčí zboží, které přijímala, si sama zanesla do skladu, ale když se jednalo o zboží, které bylo například nutné naložit na vysokozdvižný vozík, tak vždy požádala skladníka. Nyní u nich pracuje pouze jeden skladník [adresa], který i rozváží zboží po celé republice i na Slovensko. V minulosti však byli skladníci dva. Zboží si skladník buď naloží na vysokozdvižný vozík nebo na rudlu, popřípadě se přenese ručně. Kromě prodejny a skladu mají i oddělení servisu, kde se opravují svářečky a tam pracuje [jméno FO] a [jméno FO]. Úklidové služby se u žalované zajišťují externě přes úklidovou službu. Svědkyně dále vypověděla, že žalobce manipuloval také s láhvemi na plyn, které nejsou zrovna lehké, přičemž tyto láhve se sice kutálí, nicméně když se pak nakládají do auta, tak se musí nadzvednout.17. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že je zaměstnán u žalované společnosti od roku 2019; nejprve rok pracoval jako skladník a teď několik let pracuje jako prodejce na prodejně, kde jedná se zákazníky, objednává zboží a také zboží zákazníkům vydává. Pokud zákazník žádá vydání nějakého těžšího zboží, tak mu jej svědek vydá sám; o pomoc skladníka nežádá. Stejně tak sám postupuje při vykládání zboží. Svědek také rozváží zboží. Při rozvozu zboží musí svědek zboží naložit do auta, k čemuž může používat techniku, ale když pak vykládá zboží u zákazníka, tak většinou jej musí vyložit ručně. Při manipulaci se zbožím ve skladu je nutné používat i žebřík.18. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že je zaměstnán u žalované společnosti od roku 2013 jako specializovaný prodejce a současně je synem jednatele žalované společnosti. Svědek vypověděl, že u žalované je zaměstnáno asi 12 zaměstnanců, z toho jsou 4 prodavači a 2 skladníci. V současné době skladníka vykonává u žalované pan [adresa] a druhý skladník se hledá. Svědek jako prodejce připravuje podklady pro skladníky, tedy jaké zboží mu mají nachystat, přičemž skladníci poté podle jeho požadavku nachystají zboží pro zákazníka. Když mají skladníci čas, tak se zbožím manipulují oni, zatímco když čas nemají, tak se zbožím manipuluje sám svědek. Když je zboží na paletě, tak se s ním zpravidla manipuluje pomocí vysokozdvižného vozíku. Od roku 2013 mají obvykle skladníky dva, nicméně bývalo i období, kdy měli skladníka pouze jednoho. V současné době je zaměstnán jako skladník pouze pan [adresa], protože druhý skladník pan [jméno FO] rozvázal pracovní poměr, neboť mu přišla práce u žalované příliš náročná. Prodejna prodává 7,5tisíce položek z oblasti svařovací techniky a prodáváme od malých, lehkých špiček až po těžké několika kilogramové kartóny se zbožím. Nejčastěji se prodává svařovací materiál, tedy cívky, dráty a elektrody. V případě, že zákazník chce zboží, které váží 200 kg, tak zboží nachystá zákazníkovi skladník, pokud je přítomen na skladě. Svědek dále uvedl, že se žalobce podílel také na rozvozu zboží, které se rozváželo po celé republice včetně Slovenska a Polska. Žalobce se podílel i na nakládce a vykládce zboží. Při nakládce a vykládce bylo nutné ručně manipulovat s předměty, protože ne vždy se nakládá celá paleta. Žalobce manipuloval také s těžkými plynovými láhvemi. Tyto láhve váží od 25 kg do 80 kg až 100 kg. Při manipulaci se zbožím ve skladu je nutné používat i žebřík, když se zboží nachází ve vrchních částech skladu. I prodavači (nejen skladníci) v rámci své pracovní doby musí manipulovat i s těžkými předměty. Když není skladník přítomen, tak musí manipulovat s těžkými předměty prodejce. Když se nakládá auto, tak většinou se nakládá zboží vážící až 1200 kg. Toto auto při běžném rozvozu udělá 5 až 6 zastávek, ve kterém zboží postupně vyloží. Většinou se jedná o plynové láhve, přičemž jedna láhev váží 25 až 80 kg. Pak jsou to balíky například elektrod, které váží zhruba 15 kg. Láhev, která váží 80 kg, se nedá vykládat a nakládat technikou. Sice 80 kg láhev kutálíte po zemi, ale když se pak nakládá do auta anebo vykládá z auta, tak se musí zvednout ručně.19. Ze svědecké výpovědi [adresa] soud zjistil, že pracuje u žalované jako skladník a řidič od 1.5.2024. Jako skladník manipuluje s těžkými předměty a k tomuto účelu používá vysokozdvižný vozík anebo s předměty manipuluje ručně. Jako skladník pomáhá prodejcům při vydávání zboží a také zboží rozváží. Zboží, které se rozváží má různou hmotnost, ale někdy to je třeba půl tuny. Když zboží vykládá zákazníkům, tak to musí dělat ručně. Jde zejména o cívky, které váží například jedno balení 18 kg. Také vozí plynové láhve, přičemž jedna plná plynová láhev muže mít 80 až 100 kg, když je plná. Když má naložit do auta 80 kg plynovou láhev, tak si ji přitočí k autu, nakloní na hranu, naklopí na auto a potáhne do auta. Na prodejně pracují celkem 4 prodavači, a to [právnická osoba], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Tito prodejci dávají skladníkovi za úkol, jaké zboží má pro zákazníky přichystat. Někdy si cívky, které váží jedno balení 18 kg, chystají sami prodavači, když například skladník není přítomen. Když svědek veze auto se zbožím o váze 500 kg, tak je tam například 40 balení cívek s tím, že jedno balení váží 18 kg. Tedy zákazníkovi svědek vydává několik desítek 18 kg balení cívek; každá ta cívka mu projde rukama, ať již při nakládce anebo při vykládce.20. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že byl zaměstnán u žalované jako skladník, ale jen krátce jeden anebo dva měsíce. Poté dostal výpověď z pracovního poměru ve zkušební době. Práce skladníka u žalované obnášela chystání zboží anebo rozvoz zboží zákazníkům. Jako skladník svědek chystal zboží na základě toho, co mu řekl vedoucí pan [jméno FO] anebo co mu řekly prodavačky z pultu na prodejně, když přišel nějaký zákazník. Skladníci byli žalované dva. Když na prodejně potřebovali nějaké zboží pro zákazníka a jednalo se o lehčí zboží, tak si to na prodejně vzali prodavači sami; svědek jako skladník chystal zboží pro prodejnu jen v případě, že zboží bylo těžší nebo toho zboží bylo více, ale také i tehdy, když se chystalo zboží na vývoz pro zákazníka. Na prodejně se prodávalo všechno možné na svařování, například elektrody na svařování anebo plynové láhve na svařování. Krabice s elektrodami vážily od 5 kg do 20 kg. Pro manipulaci s těžkým zbožím mohli používat vysokozdvižný vozík anebo paleťák. S plynovými lahvemi nakládali tak, že je kouleli po hraně. Když bylo zboží těžší, tak jej svědek zákazníkovi naložil do jeho auta. Když svědek dělal rozvozy zboží, tak musel u zákazníka zboží vyložit ručně z auta.21. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že byl zaměstnán u žalované společnosti od září 2021 do května 2024 a pracoval jako skladník a řidič. Práce skladníka obnášela chystání zboží pro zákazníky včetně plynových láhví a také chystání zboží pro rozvoz zákazníkům. Svědek rovněž rozvážel zboží zákazníkům. Když rozvážel zboží, tak si zboží zákazník sám nevykládal, ale svědek mu při vykládce pomáhal. Rozvážely se nejčastěji dráty pro svařování anebo plynové láhve. Zboží pro zákazníky na prodejně ve většině případů chystali skladníci, přičemž se jednalo o zboží, které mělo hmotnost až do 25 kg. Nejčastěji se prodávaly elektrody a svařovací dráty na cívkách. Běžné balení tohoto sortimentu vážilo 15 kg až 18 kg. Ve skladě měli k dispozici pro manipulaci se zbožím vysokozdvižný vozík, nicméně i ručně chystali sortiment, který si objednal zákazník. Tedy z palet sundávali ručně zboží, které dávali pro zákazníka buď na jinou paletu nebo na rudlu. Plynové láhve byly zabezpečeny v koších, a když si je zákazník objednal, tak se vykutálely ven. Toto rovněž dělali ručně. Plynové láhve měly různou váhu, ty nejmenší měly asi 12 kg, ale ty nejtěžší měly i 85 kg. Manipulace s plynovými láhvemi zabírala tak 2 hodiny z každé směny. Zbývající část pracovní doby svědek trávil buď tím, že rozvážel zboží zákazníkům anebo vychystával zboží zákazníkům, kteří byli na prodejně. Na skladě byli dva skladníci. Také se často vydávaly cívky, které byly v balení, jenž vážilo 25 kg. Dále se vydávaly filtry, brusné kotouče a další sortiment na svařování. Prodavačky, které byly na prodejně, manipulovaly s těžkými předměty pouze minimálně.22. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že žalobce je její manžel a žalovaná je jejím bývalým zaměstnavatelem. Svědkyně u žalované pracovala jako prodavačka. Svědkyně vypověděla, že zákazníci chodili primárně do prodejny, kde poptávali zboží, a když se jednalo o nějaké těžší zboží, tak prodavač řekl skladníkovi, aby to nachystal on. Skladníci dělali také rozvozy zboží, nejprve jezdili jen na severní Moravu, ale později i na jižní Moravu a do Čech. Svědkyně koncem roku 2021 dala výpověď z pracovního poměru, nebo chtěla mít klid a chtěla otěhotnět. Skladníci byli u žalované dva, a to její manžel a pan [jméno FO]. Skladníci měli k dispozici manipulační techniku, a to vysokozdvižný vozík, paletový vozík a vozíky na kolečkách. Ve skladě jsou těžké předměty, ale i jsou tam lehké předměty a ty si prodavačky braly samy; skladníky žádaly o pomoc jen v případě těžkých břemen. Nejčastěji se na prodejně prodávaly cívky a elektrody, přičemž nejtěžší cívka vážila 18 kg. Balíček elektrod také může vážit i 18 kg, ale jsou i 3,5 kg. Kromě toho na skladě byly i lehčí věci jako jsou rukavice anebo průvlaky. Svědkyně dále vypověděla, že žalobce také rozvážel zboží nejen v České republice, ale jezdil i do Polska a na Slovensko, ale jak to při rozvozu zboží probíhalo se svědkyně vyjádřit nemůže, protože u toho nebyla.Právní hodnocení skutkového stavu23. Podle ustanovení § 52 písmeno e) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.24. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 198/2009 Sb. (antidiskriminační zákon) nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení se rozumí také odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti nebo funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání, aby mohla využít pracovního poradenství, nebo se zúčastnit jiného odborného vzdělávání, nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení.25. Podle ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb. (antidiskriminační zákon) při rozhodování o tom, zda konkrétní opatření představuje nepřiměřené zatížení, je třeba vzít v úvahu a) míru užitku, kterou má osoba se zdravotním postižením z realizace opatření, b) finanční únosnost opatření pro fyzickou nebo právnickou osobu, která je má realizovat, c) dostupnost finanční a jiné pomoci k realizaci opatření a d) způsobilost náhradních opatření uspokojit potřeby osoby se zdravotním postižením.26. Tato přiměřená opatření mohou spočívat i v tom, že zaměstnavatel provede opatření, díky nimž si zdravotně postižená osoba udrží své zaměstnání; může se přitom jednat například též o převedení na jiné pracovní místo (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 10. 2. 2022 ve věci C-485/20).27. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce sice u žalované nejprve pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne 31. 12. 2015 jako manipulační pracovník, řidič sk. B., nicméně dne 30. 12. 2016 s žalovanou uzavřel dodatek k pracovní smlouvě ze dne 30. 12. 2016, na základě kterého byl sjednaným druhém práce jen manipulační pracovník (skladník), byť žalobce i nadále prováděl rozvozy zboží zákazníkům. V době výpovědi z pracovního poměru tedy žalobce pracoval jako manipulační dělník a tato profese zahrnovala manipulaci s těžkými břemeny. V důsledku lékařského posudku číslo [hodnota] ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] se žalobce stal pro práci manipulačního dělníka zdravotně nezpůsobilým, a proto žalovaná postupovala správně, když v této situaci dala žalobci výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písmeno e) zákoníku práce.28. Svědkyně [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] shodně potvrdily, že pokud měly zákazníkům přinést ze skladu nějaké lehčí zboží, tak to udělaly samy, ale pokud se jednalo o manipulaci s těžkými břemeny, pak toto za ně prováděli skladníci. Totéž potvrdili i skladníci [adresa], [jméno FO] a [jméno FO]. Tito skladníci rovněž vypověděli, že při rozvážení zboží zákazníkům museli se zbožím manipulovat, ať již při nakládce, anebo když zboží vykládali zákazníkovi. Z uvedeného vyplývá, že žalobce byl přijat do pracovního poměru jako manipulační dělník a při tomto druhu práce se nemohl vyhnout manipulaci s břemeny, přičemž tato manipulace se stala pro něj zdravotně nevhodnou. Znalkyně vypověděla, že žalobce by nebyl schopen vykonávat skladníka ani kdyby manipuloval jen s lehčími břemeny, neboť nesmí pracovat ve vynucených polohách.29. Žalobce nebyl přijat do pracovního poměru k žalované jako řidič, ale jako manipulační pracovník, když rozvážení zboží zákazníkům bylo jen další činností, kterou žalobce u vykonával. I když tedy žalobce je nadále zdravotně způsobilý vykonávat práci řidiče, musí se tato práce řidiče posuzovat ve vztahu ke konkrétním pracovním povinnostem, které žalobce u žalované plnil, přičemž svědci [adresa], [jméno FO] a [jméno FO] shodně potvrdili, že při rozvozu zboží museli zboží nakládat a vykládat; navíc byli skladníci jen dva, a proto v době rozvozu zboží jedním ze skladníků ten druhý jej ve skladě zastupoval a pomáhal prodavačům manipulovat s těžkými břemeny. Pokud by tedy žalobce měl už nadále pracovat jen jako řidič, pak by to pro žalovanou znamenalo, že by musela pro žalobce vytvořit speciální pracovní místo a současně přijmout ještě dalšího zaměstnance, který by s žalobcem jezdil jako závozník a pomáhal mu při manipulaci s břemeny. Zaměstnavatel však není povinen zaměstnanci vytvářet pracovní místo, které sám nepotřebuje, když zákoník práce umožňuje, aby zaměstnavatelé regulovali nejen počet svých zaměstnanců, ale i jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnávali jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jejich potřebám (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6.6.2002, spisová značka 21 Cdo 1369/2001 publikovaného ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 17, str. 148). Soud proto uzavírá, že v konkrétních podmínkách žalované žalobce nebyl zdravotně způsobily ani pro práci řidiče.30. Pokud dále žalobce uváděl, že mohl i nadále pracovat na prodejně, například vyřizovat objednávky, e-maily a komunikovat se zákazníky, pak k tomu soud uvádí, že žalovaná na tuto práci již své zaměstnance měla a není povinností zaměstnavatele uměle vytvářet pro zdravotně postiženého zaměstnance pracovní místo, které nepotřebuje. Pokud žalobce tvrdil, že je schopen vykonávat úklidové práce, pak znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že sice zametat v interiéru by žalobce zdravotně způsobilý byl, ale pokud by se mělo jednat například o úklid sněhu, tak toho žalobce schopen není.31. Ani diskriminační námitku soud neshledal důvodnou. Po zaměstnavateli lze oprávněně požadovat, aby provedl přiměřená opatření, která by zdravotně postiženému zaměstnanci umožnila zachovat si práci. Takovýto přiměřeným opatřením je například zajištění bezbariérového vstupu na pracoviště, popřípadě jiná úprava pracovních podmínek, která umožní zdravotně postiženému zaměstnanci i nadále pracovat. Soud má však za to, že povinnost zaměstnavatele provést přiměřená opatření neobnáší povinnost zaměstnavatele vytvářet pro zdravotně postiženého zaměstnance pracovní místo, které nepotřebuje. Žalovaná potřebovala zaměstnat osobu, která bude manipulovat s břemeny, přičemž jakmile žalobce tuto způsobilost pozbyl, stal se tak pro žalovanou ekonomicky nevyužitelným. Skutečnost, že u žalované jsou zaměstnáni i zaměstnanci vykonávající administrativní činnosti anebo zaměstnanci, kteří komunikují se zákazníky na prodejně, ještě neznamená, že žalovaná byla povinna v případě ztráty zdravotní způsobilosti žalobce tuto administrativní práci žalobci nabídnout, neboť zaměstnavatelé mají právo regulovat nejen počet svých zaměstnanců, ale i jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnávali jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jejich potřebám. Pokud tedy na administrativní práce a komunikaci se zákazníky na prodejně žalovaná kvalifikované zaměstnance měla, nemůžeme ji nutit, aby kvůli zdravotnímu postižení žalobce tyto pracovníky propustila a zaměstnala těmito pracemi žalobce. Současně není možné zaměstnavatele nutit, aby na tyto administrativní práce a komunikaci se zákazníky zaměstnával více osob než potřebuje.32. Lze uzavřít, že aby si žalobce zachoval práci u žalované, nebylo zapotřebí jen provést přiměřenou úpravu pracoviště čí jiná přiměřené opatření, jak vyžaduje antidiskriminační zákon, ale bylo by nutné vytvořit pro žalobce úplně nové pracovní místo. Pokud žalovaná toto pracovní místo pro žalobce nevytvořila, neboť jej nepotřebuje, nedopustila se tímto jednáním vůči žalobci nepřímé diskriminace ve smyslu ustanovení § 3 antidiskriminačního zákona. U žalované tak nedošlo k překážkám k práci, na základě kterých by žalobci vzniklo právo na náhradu mzdy ve smyslu ustanovení § 208 zákoníku práce za dobu od 1. 4. 2023 do 31. 5.2023 ve výši 64 000 Kč, a proto soud výroku I tohoto rozsudku zamítl jak žalobu na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, tak i žalobu na zaplacení náhrady mzdy ve výši 64 000 Kč.33. Procesně úspěšná žalovaná má také proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v odměně právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalované učinil v této věci 11 úkonů právní služby.34. Původně bylo předmětem řízení pouze určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru a v této části řízení žalovaná učinila 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne 4. 6. 2024 a účast u soudního jednání dne 14. 6. 2024). Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu činí 2 500 Kč, a proto při 3 úkonech právní služby je odměna 7 500 Kč (3 × 2 500 Kč). Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalované náhrada hotových výdajů, a to 3 režijní paušály po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 900 Kč (3 × 300 Kč).35. Dne 21. června 2024 žalovaná rozšířila žalobu o nárok na zaplacení částky 64 000 Kč. V této části řízení žalovaná učinila 5 úkonů právní služby (vyjádření ve věci samé ze dne 18. července 2024, účast u soudního jednání dne 31. července 2024 přesahující 2 hodiny (to jest dva úkony právní služby), účast u soudního jednání dne 18. září 2024 a podání ve věci samé ze dne 11. 11. 2024. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu v této fázi řízení činí 5 060 Kč, a proto při 5 úkonech právní služby je odměna 25 300 Kč (3 × 5 060 Kč). Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalované náhrada hotových výdajů, a to 5 režijních paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 1 500 Kč (5 × 300 Kč).36. Dále žalovaná učinila 3 úkony právní služby, a to účast u soudního jednání dne 31. 5. 2025, podání ve věci samé dne 30. 4. 2026 a účast u soudního jednání dne 15. 5. 2026. V případě těchto tří úkonů je sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu v této fázi řízení činí 6 260 Kč, a proto při 3 úkonech právní služby je odměna 18 870 Kč (3 × 6 260 Kč). Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalované náhrada hotových výdajů, a to 3 režijní paušály po 450 Kč podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 1 350 Kč (3 × 450 Kč).37. Celkem tak náhrada nákladů řízení včetně 21 % DPH ve výši 11 619,30 Kč činí 66 949,30 Kč. Žalobce byl ve výroku II. tohoto rozsudku zavázán zaplatit žalované tuto náhradu nákladů řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., a to k rukám zástupce žalované v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. Protože žalobce splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, soud jej ve výroku III. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 občanského soudního řádu nezavázal jako procesně neúspěšnou stranu k zaplacení náhrady nákladů řízení České republice.