Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

26 C 95/2025

Soud: Okresní soud v OstravěDatum rozhodnutí: 4. 6. 2025Č. j.: 26 C 95/2025-15Samosoudce: JUDr. Jiří ŠopekAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2. 9. 2025Předmět řízení: o 13 000 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOV:2025:26.C.95.2025.1
bezdůvodné obohaceníinvestiční fondsmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 11. 11. 2026 máme 603 806 z 614 541 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (15) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této dlužné částky za dobu od 18. 9. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 314,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne 28. ledna 2025, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru.

2. Žalovaný své procesní stanovisko nevyjádřil.

3. Z potvrzení o platbě, z předžalobní upomínky, z výzvy k plnění a ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že [právnická osoba] (původně [Anonymizováno].cz, s.r.o.)[IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen „původní věřitel”) společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , sídlem [adresa]. Následně byla pohledávka za žalovaným dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 8. 2024 postoupena společnosti [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně], sídlem [adresa]. Obě smlouvy o postoupení pohledávek jsou součástí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 13 000 Kč v platbách 3 000 Kč dne 4. 4. 2023 a 10 000 Kč dne 3. 4. 2023, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Platby byly identifikovány variabilními symboly [Anonymizováno]. Výzva k plnění před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 7. září 2024, a proto žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení od 18. září 2024. Žalobkyně určila datum splatnosti dne 17. září 2024 tak, že k datu odeslání výzvy přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice adresáta - žalovaného.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“) žalovanému poskytnuté plnění považuje za úvěr spotřebitelský, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele.

5. Protože žalobkyně nedoložila, že u žalovaného před poskytnutím úvěru zkoumala jeho úvěruschopnost, má nárok pouze na zaplacení jistiny, kterou žalovanému zaplatila, přičemž z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně žalovanému zaplatila částku 13 000 Kč, což představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.

6. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá občanského soudního řádu. Žalobkyně má dále proti žalovanému právo na úroky z prodlení, které vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úrokového příslušenství odpovídá nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

7. Procesně úspěšná žalobkyně má také proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč. Dále byla přiznána žalobkyni v rámci této náhrady odměna právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalobkyně učinil v této věci 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva) a sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ust. § 7 advokátního tarifu činí 1 620 Kč, a proto při 3 úkonech právní služby je odměna 4 860 Kč. Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalobkyni náhrada hotových výdajů, a to 3 režijní paušály po 450 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí včetně 21 % DPH činí 8 314,10 Kč.

8. Dlužnou jistinu včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací