Výrok
I. Žalovaný je povinen dodat žalobkyni řádné vyúčtování služeb pro byt č. [hodnota] na adrese [adresa], za zúčtovací období kalendářního roku [Anonymizováno], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 18 637,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ve znění dalších doplnění domáhala po žalovaném dodání řádného vyúčtování služeb pro byt č. [hodnota] na adrese [adresa] (v textu rozsudku dále jen jako „Byt“), za zúčtovací období kalendářního roku 2021 s odůvodněním, že žalobkyně byla v roce 2021 vlastníkem Bytu a žalovaný jakožto poskytovatel služeb dle ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb. je povinen žalobkyni vyúčtovat skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby za zúčtovací období. Žalovaný však do dnešního dne žalobkyni nedoručil řádné vyúčtování za zúčtovací období odpovídající kalendářnímu roku 2021, ačkoli tak měl podle citovaného ustanovení učinit do 4 měsíců od skončení příslušného zúčtovacího období, tedy do [datum]. Žalobkyně sice od žalovaného obdržela dokument „Vyúčtování záloh“, avšak ten obsahuje celou řadu nedostatků, a to např. že chybí započitatelná podlahová plocha či měrná spotřeba tepla v GJ/m² započitatelné podlahové plochy, dále chybí koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu a měrné náklady na vytápění v Kč/m². Ve vyúčtování byl také nesprávně zohledněn provoz výtahu či osvětlení společných prostor. V neposlední řadě vyúčtování používá pro rozúčtování počet jednotek, který uvádí v hodnotě [hodnota], jednotek je však v domě[Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobkyně zaslala žalovanému námitky vůči vyúčtování, a to e-mailem ze dne [datum], k nápravě však dosud nedošlo.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť vyúčtování dodané žalobkyni bylo řádné, jelikož upravená podlahová plocha v něm představuje započitatelnou podlahovou plochu, kterou předpokládá vyhláška. Byť ve vyúčtování nebyla uvedena měrná spotřeba tepla využitá na metr² započítané podlahové plochy, taková hodnota je dovoditelná z jiných údajů, které zde jsou uvedeny, což platí i pro měrné náklady na vytápění. Pokud jde dále o provoz výtahu, osvětlení společných prostor, úklid společných prostor, odměna orgánu SVJ a ostatní provoz domu, tak zákon předpokládá rozúčtování podle počtu osob pouze tehdy, pakliže neexistuje jiná dohoda na konkrétním domě, přičemž v daném případě taková dohoda existovala. V případě rozdílu počtu jednotek ve vyúčtování žalovaný uvedl, že v domě je jedna jednotka nebytová, přičemž dohoda vlastníků spočívá v tom, že na tyto náklady přispívají pouze bytové jednotky. Pokud je vytýkána vada, že jsou uvedeny dvě různé hodnoty ceny vody v korunách českých na metr³ a stejně tak dvě různé hodnoty ceny tepla v korunách českých na GJ, toto pramení z toho, že v jednom případě je toto vypočítáváno z fakturovaného náměru od dodavatele, v druhém případě ze součtu náměrů na podružných měřidlech konkrétního domu. Navrhováno bylo zamítnutí žaloby.
3. Soud vzal v řízení nejprve ze shodných tvrzení účastníků řízení (ust. § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění – v textu dále jen jako „o. s. ř.“) za prokázáno, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval stran Bytu jako poskytovatel služeb a žalobkyně jako příjemce služeb a že žalobkyně od žalovaného obdržela dne [datum] listinu označenou jako Vyúčtování nákladů a záloh za služby za období 01/2021–12/2021, opatřenou datem [datum].
4. Dále vzal soud po provedeném dokazování z listinných důkazů za prokázané následující podstatné skutečnosti:
5. Z listiny označené jako Výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum], že tato se týká listu vlastnictví [Anonymizováno] v obci [adresa], katastrální území [adresa], a to konkrétně Bytu, přičemž jako vlastník Bytu je zde uvedena žalobkyně.
6. Z listiny označené jako Vyúčtování nákladů a záloh za služby za období 01/2021–12/2021, že tato se týká Bytu, přičemž jsou zde uvedeny jednotlivé kolonky jako pojištění nemovitosti, záloha na teplo, záloha na teplou vodu, záloha na vodné a stočné, provoz výtahů, osvětlení společných prostor, úklid společných prostor apod. V případě zálohy na teplo je zde jako kritérium uvedeno „upr. podlahová plocha“ a spotřeba 12,03 GJ, stejně tak je jako podlahová plocha určeno kritérium u položky provoz výtahu. Z listiny není patrná měrná spotřeba tepla v GJ/m² započitatelné podlahové plochy ani koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu a měrné náklady na vytápění v Kč/m².
7. Z emailu s datem [datum], že žalobkyně a její rodiče sdělili žalovanému, že řeší vyúčtování služeb za rok 2021, kdy v něm je uvedeno, že jej lze reklamovat do [datum], přičemž nedostatky se vyskytují ve všech vyúčtováních od roku 2018 až do vyúčtování za rok 2021, a to u všech bytů rodiny žalobkyně, to je bytu č. [hodnota] na adrese J. [jméno FO] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], bytu č. [hodnota] na adrese [adresa] i u Bytu.
8. Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že předmětem řízení byl nárok žalobkyně na dodání řádného vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh za jednotlivé služby spojené s užíváním Bytu za období roku 2018, přičemž Okresní soud v [adresa] rozhodl tak, že žalovaný je povinen žalobkyni takové řádné vyúčtování dodat vzhledem k tomu, že vyúčtování předložené žalovaným nesplňovalo všechny náležitosti tak, jak by dle zákona splňovat mělo, kdy např. chybí koeficienty a součinitele dle ustanovení § 6 písm. g) vyhlášky, absentuje měrná spotřeba tepla vyjádřena GJ na metry² započitatelné podlahové plochy, nejsou uvedeny měrné náklady na vytápění v Kč/m² apod. Takový rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka].
9. Z listiny označené jako Předžalobní výzva k plnění včetně doručenky datové zprávy, že dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného, nechť tento žalobkyni dodá řádné vyúčtování služeb za kalendářní rok 2021 k bytu, a to do 10 dnů od doručení výzvy.
10. Pokud soud v řízení provedl další důkazy, z nichž v rozhodnutí nevycházel, bylo to z důvodu, že z těchto důkazů nezjistil žádné další podstatné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže uvedený právní závěr. Podepsaný soud dále zamítl, a to pro nadbytečnost, důkazní návrhy žalovaného týkající se dohody mezi žalovaným a jednotlivými vlastníky jednotek, neboť takové důkazy by nemohly mít vliv na závěr o (ne)správnosti vyúčtování žalovaného, jak bude popsáno níže.
11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:
12. Žalovaný poskytl žalobkyni užívající Byt vyúčtování služeb za rok 2021, vůči čemuž se žalobkyně vymezila, neboť v takovém vyúčtování mj. chyběla započitatelná podlahová plocha či měrná spotřeba tepla v GJ/m² započitatelné podlahové plochy nebo také koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu a měrné náklady na vytápění v Kč/m².
13. Pro právní posouzení byla rozhodující především následující ustanovení právních předpisů:
14. Podle ust. § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném do [datum] (v textu rozsudku dále jen jako „zákon č. 67/2013 Sb.“), není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2).
15. Podle ust. § 6 písm. d), e) a g) vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, ve znění účinném do [datum] (v textu rozsudku dále jen jako „Vyhláška“), ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uveded) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m², v případě poskytování teplé vody průměrný počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaných vodoměrů teplé vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m³, hodnoty podílu nákladu příjemce služeb na vytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v teplé vodě,e) měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřenou v GJ nebo MWh na m² započitatelné podlahové plochy ag) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb.
16. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě především citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:
17. Soud považuje za vhodné nejprve zkonstatovat, že ačkoliv žalovaný u jednání požadoval odročení jednání a poskytnutí lhůty, aby se mohl podrobněji vyjádřit k podání žalobkyně ze dne [datum], které mu s ohledem na pozdní zaslání žalobkyní nebylo soudem poskytnuto k vyjádření předem, soud takovému návrhu nevyhověl, neboť k odročení jednání může dojít pouze z důležitých důvodů, které musí být sděleny (srov. ust. § 119 odst. 1 o. s. ř.), přičemž důvody uváděné žalovaným nebylo možné považovat za důležité. Nelze totiž přehlédnout, že zástupce žalovaného se ke zmiňovanému podání žalobkyně u jednání podrobně vyjádřil a reagoval prakticky na všechny vady, které byly předmětnému vyúčtování vytýkány, tudíž nebylo důvodu, aby soud jednání odročoval za účelem dalšího případného vyjádření žalovaného. Především lze však uvést, že soud dospěl k závěru o nesprávnosti vyúčtování, kdy v tomto chyběly konkrétní náležitosti (srov. odůvodnění tohoto rozsudku dále), tudíž jakékoliv další vyjádření žalovaného v tomto směru by na konečném výsledku nemohlo ničeho změnit.
18. V řízení pak bylo mezi účastníky sporné v zásadě pouze to, zda vyúčtování služeb za rok 2021 týkající se Bytu bylo v souladu se shora citovanými ustanoveními zákona č. 67/2013 Sb. a Vyhlášky. Soud po vyhodnocení provedených důkazů, a to zejména vyúčtování samotného, dospěl k jednoznačnému závěru, že takové vyúčtování řádné není a je tak namístě žalobě vyhovět.
19. Žalobkyně v řízení prokázala, že v předmětném vyúčtování k Bytu nejsou uvedeny veškeré náležitosti, které předpokládá Vyhláška. Především ve vyúčtování chybí započitatelná podlahová plocha dle ust. § 6 písm. d) Vyhlášky. Ačkoliv žalovaný v řízení uváděl, že upravená podlahová plocha je takovou započitatelnou podlahovou plochou, toto z vyúčtování nevyplývá, zároveň ani nelze zjistit, jak žalovaný k takové upravené ploše dospěl.
20. Z vyúčtování dále není patrná měrná spotřeba tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřená v GJ nebo MWh na m² započitatelné podlahové plochy, jak předpokládá ust. § 6 písm. e) Vyhlášky. Žalovaný přitom sám v řízení tvrdil, že takový údaj zde vskutku není uveden, tento však měl být dovoditelný z jiných, ve vyúčtování naopak uvedených, údajů – k tomu však soud musí uzavřít, že nelze jednotlivé údaje pominout s tím, že příjemce služeb si tyto může sám dopočítat. Pakliže by měl být připuštěn závěr, že další propočet si může učinit sám příjemce, a v tomto směru se soud zcela shoduje s žalobkyní, poskytovatel služeb by pak například mohl uvést pouze finální výši nákladů a záloh za jednotlivé služby s tím, že tyto si má spočítat sám příjemce – takový názor by však mohl být jen stěží považován za souladný se smyslem a účelem shora citovaných ustanovení. Vyúčtování totiž musí být dostatečně srozumitelné, aby příjemce služeb byl schopen podle něj zkontrolovat správnost údajů o své spotřebě a o způsobu rozúčtování (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Všechny uvedené závěry v tomto směru pak platí i pro měrné náklady na vytápění v Kč/m², které ve vyúčtování rovněž nejsou zahrnuty.
21. Ve vyúčtování pak dále úplně chybí i koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb ve smyslu § 6 písm. g) Vyhlášky.
22. Pokud jde o další vytýkané vady, například ohledně počtu jednotek v domě, které měly být zohledněny ve vyúčtování, k těm žalovaný navrhoval k důkazu dohodu mezi žalovaným a jednotlivými vlastníky jednotek, jež měla prokázat, že zde bylo jiné ujednání ve smyslu ust. § 5 zákona č. 67/2013 Sb., nicméně soud se tímto dále pro nadbytečnost nezabýval, poněvadž i pokud by taková dohoda byla doložena, nemohla by zvrátit nedostatky vyúčtování výše uvedené a výsledek v řízení by byl stejný. Zároveň úlohou soudu není zabývat se všemi případnými nedostatky vyúčtování, jak požadoval žalovaný, když lze dospět k závěru, že byť i jeden nedostatek ve vyúčtování (by) vedl k opodstatněnosti žaloby a věnovat se proto všem tvrzeným vadám takového vyúčtování by bylo zcela nehospodárné.
23. Ze všech výše uvedených důvodů tak bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla určena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
24. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů ve výši 18 637,50 Kč. Přitom soud vycházel z těchto nákladů:- Mimosmluvní odměna za 5 úkonů právní služby po 2 300 Kč dle ust. § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) v účinném znění (v rozsudku dále jen jako „AT“), ve spojení s ust. § 7 bod 5. AT a ust. § 9 odst. 1 AT, při tarifní hodnotě 30 000 Kč, které uskutečnil zástupce žalobkyně, přičemž jsou jimi tyto úkony:o převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT,o výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,o návrh ve věci samé dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,o písemné podání ve věci samé ze dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,o účast zástupce žalobkyně na jednání před podepsaným soudem dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT,- 5 náhrad hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 1, odst. 4 AT za 5 úkonů právní služby po 450 Kč – tj. celkem 2 250 Kč,- náhrada za 21 % DPH podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. z částky 13 750 Kč, a to ve výši 2 887,50 Kč, neboť zástupce žalobkyně doložil, že je jejím plátcem a- úhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč.
25. Soud k nákladům řízení doplňuje, že nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon právní služby spočívající ve vyjádření ze dne [datum], neboť za další písemná podání účastníka řízení je třeba přiznat náhradu nákladů jen výjimečně, a to zpravidla pouze tehdy, pokud se jedná o reakci na zcela novou a zásadní situaci. Naopak za doplnění procesní obrany (která měla a mohla být již součástí prvotního vyjádření k stanovisku druhého účastníka řízení), nebo za repliku k vyjádření protistrany (k němuž se mohl účastník vyjádřit v rámci přednesu u ústního jednání) zpravidla nelze náhradu nákladů řízení přiznat, neboť je nelze považovat za písemná podání nebo návrhy ve věci samé ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT. Žalobkyni nemohla být přiznána odměna ani za účast u jednání, u něhož došlo k vyhlášení rozhodnutí, neboť k tomuto jednání se zástupce žalobkyně nedostavil včas (srov. úřední záznam ze dne [datum]).
26. Konečně, pokud jde o žalovaným navrhované užití ust. § 150 o. s. ř., lze k tomu uvést, že takové ustanovení míří na případy, kdy je nespravedlivé, aby účastník, který důvodně uplatnil své subjektivní právo, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil, přičemž ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu tuto výjimku z obecného pravidla vykládá restriktivně [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné pod číslem 2/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní (včetně v něm odkazovanou judikaturu Ústavního soudu – nález ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2862/07, a ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1030/08), usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] ]. Citovaná rozhodnutí dále shodně uvádějí, že závěr soudu o tom, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Podepsaný soud přitom v daném případě žádné takové mimořádné okolnosti neshledal, kdy pouze skutečnost, že mezi účastníky řízení v současné době v jiných obdobných věcech probíhá mediace, takovou výjimku z obecného pravidla vymezeného v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. představovat nemůže.
27. Náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.