Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

28 C 427/2024

Soud: Okresní soud v OstravěDatum rozhodnutí: 31. 10. 2024Č. j.: 28 C 427/2024-23Samosoudkyně: JUDr. Iveta PrajznerováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 28. 2. 2025Předmět řízení: o zaplacení 25 615,20 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOV:2024:28.C.427.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 000 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně od 22. 3. 2024 do zaplacení, k rukám žalobce, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 12 615,20 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně od 5. 8. 2022 do zaplacení a 15% úrok z prodlení ročně z částky 13 000 Kč od 5. 8. 2022 do 21. 3. 2024, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 25. 4. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 25 615,20 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o úvěru ze dne 8. 7. 2022, kdy právním předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , poskytnuta žalovanému bezhotovostním převodem na účet č. [č. účtu] částku 13 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2024 byla pohledávka postoupena na žalobce. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne 15. 3. 2024. Dostal se tak do prodlení, a proto žalobce požadoval i úroky z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K jednání nařízenému na den 31. 10. 2024 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni, přičemž žalobce svou neúčast omluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba]., poskytla žalovanému dne 8. 7. 2022 bezhotovostním převodem na účet č. [č. účtu] jehož je majitelem, částku 13 000 Kč na základě smlouvy o úvěru ze dne 5. 7. 2022. Předmětná pohledávka pak byla postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, kterou ani přes předžalobní výzvu ze dne 15. 3. 2023 dosud nevrátil.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Soud konstatuje, že nevzal v řízení za prokázané, že mezi předchůdcem žalobce, jakožto věřitelem, a žalovaným, jakožto dlužníkem, byla uzavřena smlouva o obsahu tvrzeném žalobcem. Žalobce sice předložil k důkazu nepodepsanou listinu, tj. návrh smlouvy, nicméně z této listiny se nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, žalobce nedoložil žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a takto uzavřena. V řízení navíc nebylo prokázáno, že předchůdce žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, a to dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, což vedlo soud k závěru, že daná smlouva by byla neplatná i za předpokladu, že by se její uzavření v řízení prokázalo. Naproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 13 000 Kč formou převodu na účet žalovaného dne 8. 7. 2022 a vyzval žalovaného k plnění předžalobní výzvou k zaplacení ze dne 15. 3. 2024 obsahující také sdělení, že pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek převedena na žalobce, přičemž lhůta k zaplacení byla stanovena v trvání 3 dnů. Soud takto vyhodnotil, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 13 000 Kč, žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vrátit dle ust. § 2991 o.z. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 13 000 Kč, kdy vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal žalobci také nárok na příslušenství ve smyslu § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) a zavázal žalovaného zaplatit žalobci toto příslušenství od 22. 3. 2024, když žalobce prokázal doloženou výzvou k plnění s podacím lístkem, že tato výzva ze dne 15. 3. 2024 byla podána téhož dne na poště, tudíž ve smyslu § 573 o. z. se považuje za doručenou 3. pracovním dnem po odeslání, tj. ke dni 18. 3. 2024. Jestliže byla v dané výzvě stanovena lhůta k plnění v trvání 3 dnů, pak se žalovaný dostal do prodlení dne 22. 3. 2024. Je tedy zřejmé, že žalobci přísluší toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a následujících o. z. a nárok a příslušenství ve smyslu § 1970 o. z., když výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. Ve zbytku byl shledán nárok neopodstatněným, když nebylo prokázáno, že smlouva o úvěru byla platně uzavřena, a proto byla žaloba částečně zamítnuta co do částky 12 615,20 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 12 615,20 Kč od 5. 8. 2022 do zaplacení a 15% úroku z prodlení ročně z částky 13 000 Kč od 5. 8. 2022 do 21. 3. 2024 (výrok II).

7. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. S ohledem na skutečnost, že žalobci byla přiznána částka 13 000 Kč oproti žalované částce 25 615,20 Kč, byl úspěch obou účastníků téměř shodný, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

8. Dlužnou částku včetně příslušenství a nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací