Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 210 Kč s 12% úrokem z prodlení ročně z částky 13 210 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení a částku 1 770 Kč s 12% úrokem z prodlení ročně z částky 1 770 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení, k rukám žalobce, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
II. Řízení se, co do částky 14 713,80 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 953,59 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 027,09 Kč, 15% úroku z prodlení ročně z částky 13 791,06 Kč od 22. 10. 2024 do 15. 1. 2025, 3% úroku z prodlení z částky 581,06 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení, 15% úroku ročně z částky 13 791,06 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení, částku 7 184,20 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 823,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 338,98 Kč, 15% úroku z prodlení ročně z částky 3 420,87 Kč od 22. 10. 2024 do 15. 1. 2025, 3% úroku z prodlení z částky 1 650,87 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení a 15% úroku z částky 3 420,87 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 5. 2. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 36 878 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , s žalovaným dne 28. 2. 2023 uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které žalovanému předal v hotovosti v den uzavření smlouvy částku 14 000 Kč. Před poskytnutím smlouvy byl žalovaný dotazován na své rodinné majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit v 78týdenních splátkách po 381 Kč a mimo to se zavázal uhradit také částku za půjčení peněz 10 985 Kč s 15% úrokovou sazbou, dále částku 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a částku 3 209 Kč za službu flexibilního splácení. Na dlužnou částku žalovaný uhradil pouze 790 Kč. Dne 19. 12. 2022 žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které žalobce předal žalovanému v hotovosti částku 7 000 Kč. Rovněž před podpisem smlouvy zkoumal žalobce stejným způsobem úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal zápůjčku uhradit v 65týdenních splátkách po 223 Kč a dále se zavázal uhradit částku 4 463 Kč za půjčení peněz, 15% úrokovou sazbu, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku 1 529 Kč za službu flexibilního splácení. Na tuto zápůjčku uhradil celkem částku 5 230 Kč. Obě pohledávky byly postoupeny na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024, což bylo žalovanému oznámeno. Po postoupení pohledávky žalovaný na zápůjčky již neuhradil ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu dle § 142 odst. 1 o. s. ř.
2. Platební rozkaz ve věci vydán nebyl.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Žalovaný se k ústnímu jednání konanému dne 22. 5. 2025 bez předchozí omluvy nedostavil, ačkoliv k tomuto jednání byl předvolán spolu s poučením o následcích nedostavení se k prvnímu jednání a přítomný žalobce navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.
5. Ještě před zahájením jednání vzal žalobce žalobu zpět co do částky 14 713,80 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 953,59 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 027,09 Kč, 15% úroku z prodlení ročně z částky 13 791,06 Kč od 22. 10. 2024 do 15. 1. 2025, 3% úroku z prodlení z částky 581,06 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení, 15% úroku ročně z částky 13 791,06 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení, částku 7 184,20 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 823,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 338,98 Kč, 15% úroku z prodlení ročně z částky 3 420,87 Kč od 22. 10. 2024 do 15. 1. 2025, 3% úroku z prodlení z částky 1 650,87 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení a 15% úroku z částky 3 420,87 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a soud za užití ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. řízení v souladu s částečným omezením zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
6. Zástupce žalobce na zbylém nároku setrval, když s ohledem na neomluvenou nepřítomnost žalovaného navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.
7. Dle § 153b odst. 1 o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
8. Podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání dle § 153b odst. 1 o. s. ř. byly splněny, když žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeny do vlastních rukou více než deset dnů přede dnem, kdy se ve věci konalo první jednání, v předvolání byl poučen o možnosti rozhodnout ve věci rozsudkem pro zmeškání, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a přítomná zástupkyně žalobce navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. V návrhu žalobce tak soud pokládal tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a v souladu s § 153b o. s. ř. rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání. Rozsudkem nedochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, žaloba obsahuje líčení veškerých rozhodujících skutečností a nárok žalobce není v rozporu s právními předpisy. V souladu s rozhodnutím NS ČR ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. [spisová značka] rozsudek neobsahuje podřazení tvrzených skutkových okolností pod příslušnou normu. Žalovaný byl zavázán uhradit žalobci dosud neuhrazenou jistinu ve výši 13 210 Kč a 1 770 Kč dle ust. § 2991 o. z. a dle § 1970 o. z. úroky z prodlení dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., a to od 16. 1. 2025, když žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván k úhradě do 15. 1. 2025.
9. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení převážně neúspěšný, soud za užití ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř. (částečné omezení žalobního nároku žalobce vyhodnocuje soud jako neúspěch žalobce) rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť neúspěch žalobce byl větší, než úspěch ve věci (soud zohlednil při posuzování úspěchu i nárok na příslušenství, které zkapitalizoval ke dni vydání rozhodnutí) a žalovanému v souvislosti s tímto řízením právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.
10. Dlužnou částku včetně příslušenství byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.