Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 285,37 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 598,66 Kč za dobu od 18. 5. 2017 do 1. 12. 2024, úrokem 23,99 % ročně z částky 19 359,03 Kč za dobu od 16. 5. 2025 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 19 359,03 Kč za dobu od 16. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12,75 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky] částku 9 487,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 18. 9. 2025 domáhala po žalované úhrady částky 20 285,37 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její aktivní legitimace je dána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 27. 5. 2025 mezi společností I-Xon a. s. a společností [právnická osoba]. a mezi žalobkyní a společností I-Xon a. s., která byla věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2025. Společnost [právnická osoba]. (dále jen banka) uzavřela s žalovanou dne 18. 5. 2017 smlouvu o vydání kreditní karty č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Obsahem smlouvy byl závazek banky poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 20 000 Kč, kterou mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Současně byla povinna hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše a druh všech poplatků byl stanoven Ceníkem účinným k datu jejich splatnosti. Úroky, poplatky a vzniklé náklady banky byly splatné pravidelně měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, když žalované vydala kreditní kartu a poskytla jí úvěrový rámec. Žalovaná svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnila, čímž došlo k porušení smluvních povinností. Dle obchodních podmínek byla banka v případě porušení smlouvy ze strany držitele karty oprávněna prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty za okamžitě splatné, k čemuž banka přistoupila dopisem ze dne 1. 12. 2024. Původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce 19 359,03 Kč, z částky ve výši 1 598,66 Kč sestávající se z kapitalizovaného smluvního úroku, z částky 926,34 Kč sestávající se z poplatku dle výpisu. Žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % p. a. z částky 19 359,03 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky 19 359,03 Kč od 16. 5. 2024 do zaplacení.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl tento usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. EPR [č. účtu] -12 zrušen.
3. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení ohledně požadovaných částek, a to ohledně nesplacené jistiny, kapitalizovaného smluvního úroku a poplatku.
4. Na to reagovala podáním z 23. 2. 2026 s tím, že jistina ve výši 19 359,03 Kč včetně jejího vývoje za celou dobu trvání právního vztahu mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně vyplývá z pravidelných měsíčních výpisů a souhrnného výpisu z účtu kreditní karty, částka ve výši 926,34 Kč představuje poplatky, jež jsou opět patrné ze souhrnného výpisu a kapitalizovaný úrok ve výši 1 598,66 Kč byl vypočten z aktuální dlužné částky sazbou ve výši 23,99 % p. a., když dlužné úroky byly částečně poníženy o částku ve výši 278,59 Kč díky splátce žalované ze dne 13. 8. 2024.
5. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na 21. 4. 2026. Žalobkyně a její právní zástupkyně se z jednání omluvily, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Bylo tedy jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř.
6. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu, jež zcela odpovídá žalobním tvrzením, pročež na ně lze na tomto místě odkázat. Lze ostatně prostřednictvím výkladu § 6 a § 120 odst. 3 o. s. ř. dospět k závěru, že pokud se žalovaný k tvrzením žalobkyně nijak nevyjádřil (jakkoli mu žaloba mu byla doručena) a tedy ani skutková tvrzení žalobkyně neučinil spornými, není třeba dokazování vůbec provádět a lze bez dalšího vyjít ze skutkových přednesů žalobce (srovnání shodně Lavický, p. Důkazní břemeno v civilním řízení soudním. [adresa]: Leges, 2017, s. 82.).
7. Po právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť nabyla pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek, která byla v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku shledána za platnou, přičemž předchozí vlastník pohledávky (společnost I-Xon a. s.) nabyl platně pohledávku za žalovanou od původního věřitele, tedy od společnosti [právnická osoba]. Tato původní společnost poskytla žalované úvěr na základě smlouvy o vydání kreditní karty ze dne 18. 5. 2017. Tuto smlouvu soud zkoumal z pohledu zákona č. 257/2016 Sb., když dle § 2 dovodil, že žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr, jež má charakter smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Jelikož úvěrující banka splnila všechny podmínky dané zákonem č. 257/2016 Sb., bylo dovozeno, že smlouva o vydání kreditní karty byla uzavřena platně a žalované tak vznikla povinnost ze smlouvy splnit své závazky, když banka žalované prokazatelně poskytovala finanční prostředky a žalovaná byla dle smlouvy povinna tyto finanční prostředky hradit. Výše dluhu byla prokázána listinnými důkazy. Soud tedy zavázal žalovanou zaplatit v souladu s žalobním požadavkem nesplacenou jistinu ve výši 19 359,03 Kč, dále požadované smluvní úroky a poplatky, ke kterým se žalovaná ve smlouvě zavázala. Jelikož žalovaná svůj dluh řádně a včas neuhradila, byla v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 zavázána zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, jejichž výše je dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
8. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně, jako ve sporu úspěšná účastnice, právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady v celkové výši 9 487,70 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 812 Kč, odměny advokáta dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 1 940 Kč, celkem 5 820 Kč, 3 režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky. K tomu náleží 21% DPH z částky 7 170 Kč ve výši 1 505,70 Kč, neboť právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky].
9. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti plnit do tří dnů od právní moci rozsudku.