Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 899,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 899,78 Kč za dobu od 7. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 14 015,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky za dobu od 7. 8. 2025 do zaplacení, a částky 90,21 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 250 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 26. 2. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 25 005,05 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 2. 1. 2025 distančním způsobem na adrese www.[Anonymizováno].cz, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 36 800 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, přičemž první splátka byla splatná dne 1. 2. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 26. 6. 2026. Dle čl. I odst. 3 Smlouvy je její součástí Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních splátek, který se mohl následně měnit v závislosti na čerpání úvěru a splácení žalované, a dále Všeobecné obchodní podmínky, s nimiž byla žalovaná v souladu s čl. X odst. 3 Smlouvy před podpisem smlouvy seznámena, tyto si přečetla, s jejich obsahem vyslovila souhlas a výslovně přijala zejména následky porušení smlouvy a sankce, jak jsou ve Všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně stanoveny. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost, a to následujícím způsobem. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaná sdělila žalobkyni, což vyplývá ze PDF souboru „uveruschopnost“ či „creditworthiness“, který byl soudu zaslán v příloze návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovanou a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovanou, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaná dala svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalované provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB (doložený soubor s názvem „jine_CreditworthinessMethodology.pdf“) a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především s požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností CNCB – Czech Non-Banking [právnická osoba], která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information [právnická osoba] (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalované poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalované. Případně žalobkyně vycházela z žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících její pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 25 000 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované, což žalobkyně dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti (soubor s názvem „jine_creditworthiness.pdf“). Žalovaná dále provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů [právnická osoba]. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti žalovaného, a to Bankovní a nebankovní registr klientských informací 2. 1. 2025, Centrální evidence exekucí 2. 1. 2025, ISIR 2. 1. 2025, Neplatné doklady MV ČR 2. 1. 2025. Žalovaná následně správnost svých údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo [tel. číslo] číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdila ve smlouvě. Nadto se žalovaná sekundárně jednoznačně identifikovala prostřednictvím služby Kontomatik společnosti Kontomatik UAB, sídlem ul. Upes 23, LT-[PSČ obec], Litva, registrované pod číslem [hodnota], tím, že výše uvedené společnosti Kontomatik zpřístupnila svůj bankovního účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovanou uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvoufaktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalované nejprve zpřístupněn formulář SECCI (S. E. Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasila a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalované byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslána na jí uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl žalované vyplácen na bankovní účet č. [č. účtu] prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně takto: Dne 2. 1. 2025 v částce 900 Kč, dne 6. 4. 2025 v částce 3 730 Kč, dne 2. 1. 2025 v částce 4 100 Kč, dne 6. 2. 2025 v částce 2 207 Kč. Žalovaná splatila na jistinu celkem 37,22 Kč, a to následujícím způsobem: Dne 21. 1. 2025 částku 0,51 Kč, dne 21. 1. 2025 částku 0,34 Kč, dne 6. 2. 2025 částku 6,8 Kč, dne 7. 3. 2025 částku 11,88 Kč a dne 6. 4. 2025 částku 17,62 Kč. Částky zaplacené žalovanou byly dle čl. V odst. 1 Smlouvy a čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení žalované nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto dle čl. 7 odst. 1 smlouvy žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovanou informovala emailem ze dne 6. 8. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne 7. 8. 2025. Žalovaná má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 24 914,84 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek, a to jistina 10 899,78 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 195,94 Kč, smluvní úrok 13 819,12 Kč. Žalovaná se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaná se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.
2. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast u jednání neomluvila a ani jinak se ve věci nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne 18. 1. 2025, výpisy z účtu, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu.
4. Soud zjistil:- z listiny smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], že se týká žalobkyně jako věřitele a žalované jako klienta. Jde v ní o závazek věřitele poskytnout klientovi úvěr jiný než na bydlení (tj. spotřebitelský úvěr) až do výše 36 800 Kč (kreditní rámec), a to s možností postupného i opakovaného čerpání. Klient měl poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím (úrokem 1,066 % denně a poplatkem za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky, tedy RPSN 2 078,20 %, resp. poplatkem ve výši 0,96 Kč denně za Informační SMS servis) v pravidelných denních splátkách. Byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení a zesplatnění úvěru v případě, kdy je Klient alespoň 91 dní v prodlení se splácením jedné nebo více splátek. Tato listina obsahuje kopii podpisu za žalobkyni a na místě podpisu žalovaného je strojový text: „Tímto podepisuji dne 2025-01-02 Klient“- z listiny BankID výpis, že žalobkyně provedla identifikaci žalované skrze bankovní identitu.- z listiny Autorizace ověření totožnosti, že došlo k ověření totožnosti spotřebitele (žalované) autorizované prostřednictvím přímého náhledu na její bankovní účet.- z dokumentu jine_CreditworthinessMethodology, že má žalobkyně obecně nastaveno posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.- z listiny Identifikované příjmy, že se jedná o interní dokument žalobkyně, která z množství různých údajů o příjmech na účtech dospěla k závěru o výši ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované.- z listiny Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [Jméno žalobkyně]., že se jedná o interní dokument žalobkyně, který vyšel z údajů poskytnutých žalovanou.- z listiny Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, a výpisu z účtů že se jedná o interní dokument žalobkyně, podle nějž byla žalované vyplacena celkem částka 10 937 Kč.- z Výzvy k úhradě před podáním žaloby, a dokladu o podání, že jí právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky.- Z listin Informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, Příloha: Předpis denních splátek, Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí.
5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl závěru, že žalobkyně poskytla žalované částku 10 937 Kč. Žalovaná byla poté vyzvána k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do tří dnů. Soud nevzal za prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva jakéhokoliv obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu označenou Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, ovšem ta neobsahuje podpis žalované, který na ní ani není z ničeho identifikovatelný. Sama skutečnost, že žalobkyně identifikovala osobu žalovaného prostřednictvím bankovní identity, resp. skrze účet, nevypovídá nic o tom, že by žalovaná projevila vůli uzavřít smlouvu tvrzeného obsahu, a v podstatě ani o tom, že by všechny žalobkyní tvrzené údaje o žalované byly věrohodné. Soud byl připraven žalobkyni v daném směru poučit žalobkyni o jejích procesních povinnostech u jednání, avšak žalobkyně se jednání nezúčastnila a patrně tím dala najevo připravenost snést posouzení věci skrze institut bezdůvodného obohacení, jak ostatně v žalobě alternativně navrhovala.
6. Soud vedle toho nemá ani za to, že by žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v tomto směru předložila listiny pořízené jí samotnou a výpisy ze dvou účtů, které rozhodně nejsou způsobilé prokázat kdy, jak a jaké konkrétní informace o příjmech a výdajích žalobkyně od žalované získala a jak je konkrétně ověřila a vyhodnotila. Není ani zřejmé kdy a z jakých konkrétních databází osobu žalované ověřovala a s jakým výsledkem. I v daném směru byl soud žalobkyni připraven u jednání přiměřeně poučit.
7. Bylo však zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 10 937 Kč převodem na bankovní účet, jehož je majitelem. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uhradila 37,22 Kč, žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na tuto částku žalobkyni něco uhradila. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalovanému, žalobu tak shledal důvodnou co do částky 10 899,78 Kč; teda v nárok žalobkyně je v tomto rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu s § 1970 o. z., a to ve výši dle příslušného vl. nař. č. 351/2013 Sb., neboť smluvní úroky z prodlení žalobkyně nepožadovala. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že s ohledem na poměr procesního (ne)úspěchu nepřiznal žádné z účastnic nárok na náhradu nákladů řízení.
9. Lhůta splatnosti tímto rozhodnutím přiznaných částek byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
10. Žalobkyně zaplatila v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 1 001 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku ve výši 1 251 Kč. Proto soud žalobkyni zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] doplatek soudního poplatku tak, jak uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.