Výrok
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 48 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 20. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 800 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 2. 10. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 48 000 Kč. Svou žalobu odůvodnil skutečností, že v roce 2016 požádal žalovanou o sepsání a podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva (dále ESLP) ve věci vedené původně [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná jeho žádosti vyhověla, jí sepsaná a podaná stížnost však nebyla kompletní, respektive ESLP se odmítl touto stížností zabývat z důvodu nekompletnosti, což oznámil žalované dopisem ze dne 30. 1. 2017. Žalovaná však neinformovala žalobce o tomto dopise a do začátku roku 2020 nepodnikla žádné kroky, dotázala se u ESLP až 17. 2. 2020, o výsledku žalobce taktéž neinformovala. Shodné sdělení pak učinil ESLP vůči žalované 27. 2. 2020, resp. 28. 5. 2020, že se stížností pro nekompletnost zabývat nebude. Žalobce se o stavu řízení u ESLP dozvěděl až na vlastní žádost sdělením ze dne 8. 10. 2020. Žalobce zaplatil žalované za sepsání a podání předmětné stížnosti částku 48 400 Kč dne 2. 3. 2017, a pokud žalovanou vyzval s ohledem na neprovedení zadaného úkolu, k vrácení, tato tak dosud neučinila. Spolu s dlužnou částkou pak žalobce požaduje úrok s prodlením v zákonné výši od 20. 1. 2022 do zaplacení.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu, uvedla, že splnila dohodu s žalobcem, sepsala a podala stížnost u ESLP ve věci vedené u [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], a to dne 20. 1. 2017 prostřednictvím pošty včetně všech ve stížnosti označených příloh. Pokud se sama iniciativně dotazovala 17. 2. 2020 jednak na číslo jednací, které bylo stížnosti přiděleno, jednak na stav řízení, dozvěděla se sdělením ze dne 27. 2. 2020, že se ESLP stížnosti zabývat nebude z toho důvodu, že nebyla stížnost kompletní, nebyly k ní připojeny přílohy, zejména nebylo prokázáno doručení rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. III. ÚS 3748/15, přičemž toto mělo být žalované sděleno dne 30. 1. 2017. Žalovaná žádnou takovouto korespondenci od ESLP neobdržela, má za to, že veškeré přílohy, které měla ke stížnosti připojit, včetně průkazu doručení rozhodnutí Ústavního soudu prostřednictvím datové schránky, připojila. Jednala při poskytnutí právní služby žalobci s náležitou profesionální péčí, neporušila žádné povinnosti advokáta a nemá za to, že by byl důvod pro vrácení předmětné částky. Taktéž vznesla námitku promlčení práva uplatněného žalobcem v tomto řízení.
3. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento skutkový stav:
4. Z formuláře na stížnost k ESLP datovaného 3. 1. 2017 bylo soudem zjištěno, že tento byl vyplněn ve vztahu k žalobci a řízení vedenému u [Anonymizováno] dle rozsudku ze dne 3. 9. 2009, sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. [spisová značka]. Ve stížnosti jsou označeny v bodě I. bod 45 přílohy, mj. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 7. 2016 sp. zn. III. ÚS 3748/15 s informací o doručení 25. 7. 2016.
5. Z podacího lístku pak bylo zjištěno, že tato stížnost byla ESLP zaslána 20. 1. 2017.
6. Z usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 19. 7. 2016 spolu s identifikátorem odeslání bylo soudem zjištěno, že toto usnesení bylo žalované jako zástupkyni žalobce doručeno 25. 7. 2016.
7. Ze sdělení ESLP ze dne 30. 1. 2017, jež bylo předloženo jak žalobcem, tak ESLP, bylo soudem zjištěno, že stížnost značky [Anonymizováno] nesplňuje požadavky stanovené čl. 47 jednacího řádu ESLP, když nebyly předloženy kopie veškerých příslušných dokumentů na důkaz splnění podmínky dodržení šestiměsíční lhůty k podání stížnosti, zejména nebylo prokázáno doručení rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3748/15 ze dne 19. 7. 2016.
8. Z dotazu na stav řízení ze dne 17. 2. 2020 bylo soudem zjištěno, že tímto se žalovaná jako zástupkyně žalobce dotazuje ve vztahu ke stížnosti zaslané dopisem ze dne 20. 1. 2017 na číslo jednací, pod kterým je tato stížnost vedena, stejně jako sdělení současného stavu řízení.
9. Ze sdělení ESLP ze dne 27. 2. 2020 zn. [Anonymizováno] bylo soudem zjištěno, že žalovaná byla informována, že podáním ze dne 20. 1. 2017 se soud nezabýval a zaslal dne 30. 1. 2017 reakci, přičemž z této vyplývá shora uvedené.
10. Ze sdělení ESLP ze dne 28. 5. 2020 zn. [Anonymizováno] bylo opětovně sděleno, že rozhodnutí ESLP z 30. 1. 2017 je se stížností nezabývat, jde o rozhodnutí konečné, není důvod k přehodnocení předchozího postupu soudu s tím, že nebude dále poskytována jakákoliv informace ESLP tazatelům. Stejnou informaci pak soud zjistil ze sdělení ESLP ze dne 8. 10. 2020 adresované žalobci.
11. Ze sdělení ESLP ze dne 24. 2. 2025 k dotazu soudu pak bylo zjištěno, že žalované dne 30. 1. 2017 bylo zasláno sdělení, jehož kopie byla zaslána žalobci dne 8. 10. 2020, že stížnost nebyla podána řádně z důvodu tam uvedených a podání bylo skartováno, není tedy možné poskytnout další informace. Pokud pak soud žádal o poskytnutí informací ve vztahu k obecným lhůtám pro vyřizování stížností u ESLP od roku 2017 dosud, jaké zvyklosti doručování panovaly u ESLP ve vztahu k České republice v roce 2017, jakou formou bylo sdělení ESLP ze dne 30. 1. 2017 doručováno žalované jako zástupkyni žalobce a průkaz doručení, dále, zda bylo ESLP doručeno usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 19. 7. 2016 sp. zn. III. ÚS 3748/15, ESLP sdělil, že jej vnitřní pravidla neopravňují informace poskytnout, podniknout kroky k vyhovění této žádosti.
12. Z protokolu o ústním jednání ze dne 8. 4. 2022 bylo soudem zjištěno, že se jedná o jednání vedené u České advokátní komory ve smyslu řešení pochybení advokáta a bezdůvodné obohacení ve věci navrhovatele, a to žalobce proti žalované. Předmětem jednání pak bylo projednání, konání či nekonání žalované jako zástupkyně žalobce ve vztahu k podání stížnosti ESLP s tím, že se pokusili o uzavření smíru, k němuž však nedošlo a bylo konstatováno, že z hlediska času všechny lhůty uplynuly a kauza je tak z hlediska pojišťovny i soudu promlčená s výhradou možnosti posouzení kauzy z důvodu morálky.
13. Z faktury č. [hodnota] bylo soudem zjištěno, že žalovaná vystavila žalobci fakturu ve vztahu k odměně za právní služby (ESLP) ve výši 48 400 Kč dne 3. 3. 2017 s toutéž lhůtou pro zaplacení.
14. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že se jednalo o zaměstnankyni žalované, a to od září 1996 do roku 2024. Podílela se na přípravě a zpracování podkladů pro podání stížnosti ESLP ve věci žalobce, které bylo realizováno 20. ledna 2017, včetně kompletace všech dokladů, a je si jistá, že průkaz doručení usnesení Ústavního soudu, o nějž v řízení jde, byl předložen taktéž. Co se pak týče evidence přijaté pošty v lednu, únoru 2017, probíhalo ručním zapisováním do knihy přijaté pošty, žádná korespondence ESLP odeslaná tímto 30. 1. 2017 nebyla žalované doručena.
15. Z knihy přijaté pošty pak lze vyčíst, že docházelo ke komunikaci žalované s ESLP, předmětná podání tohoto orgánu jsou v knize zaevidována, avšak k lednu, respektive únoru 2017 žádná takováto přijatá pošta není, a to zejména ve vztahu k existenci sdělení ESLP o nezabývání se stížností ze dne 20. 1. 2017.
16. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento závěr o skutkovém stavu:
17. Žalovaná jako zástupkyně žalobce podala dne 20. 1. 2027 stížnost u ESLP ve věci řízení vedeného u [Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] ve věci žalobce. V textu stížnosti bylo jako příloha uvedeno usnesení Ústavního soudu III. ÚS 3748/15 a jeho doručení. Dle ESLP v reakci na podanou stížnost nebylo doručení usnesení ÚS žalované doloženo, stížností se tak ESLP nezabýval, o čemž měl žalovanou informovat sdělením ze dne 30. 1. 2017. Žalovaná učinila v únoru a v květnu roku 2020 dotaz u ESLP na stav řízení k stížnosti ze dne 20. 1. 2017, žalobce se u ESLP dotázal na stav řízení v říjnu 2020.
18. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná zastupovala žalobce v řízení vedeném u [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], a to včetně dohody o sepsání a podání stížnosti v této věci u ESLP, což žalovaná učinila dne 20. 1. 2017. Pokud pak ve formuláři bylo jako příloha uvedeno usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 19. 7. 2016 sp. zn. III. ÚS 3748/15 spolu s detailem zprávy o jeho doručení, v řízení nebylo prokázáno, že tato příloha byla skutečně součástí předmětné stížnosti, stejně jako, že nebyla, byť ze strany ESLP bylo sděleno, že se tak nestalo, tato stížnost je již skartována a nebylo možno uvedené ověřit. Pokud pak ze strany ESLP bylo sděleno, že dne 30. 1. 2017 zaslali žalované jako zástupkyni žalobce sdělení o nezaevidování stížnosti pro její nekompletnost, v řízení nebylo prokázáno, že by toto sdělení bylo žalované doručeno, tudíž ani skutečnost, zda a jakým způsobem ESLP toto sdělení zaslal, když k jakékoliv obecné otázce či konkrétnější ve vztahu k danému řízení nebylo ESLP soudu sděleno ničeho jiného, než že předmětná stížnost byla pro nekompletnost nezaevidována a nebyla věcně řešena. Žalovaná jako zástupkyně žalobce se dotázala na stav řízení v únoru, respektive v květnu 2020, tedy po třech letech od jejího podání, soudu jsou z úřední činnosti známy, respektive jsou obecně známy, údaje o množství stížností u ESLP, kdy ročně ESLP vyřizuje asi 50 000 stížností, tomuto přichází zhruba 1 500 dopisů denně, pořadí projednávání stížností pak závisí na jejich důležitosti a naléhavosti předmětu stížnosti a řízení u ESLP probíhá tak, že stížnost je nutno zaslat poštou, jakýkoliv kontakt, který probíhá s ESLP, je činěn písemně, přijetí stížnosti soud nesděluje a je potřeba, aby stěžovatel vyčkal, až jej soud sám kontaktuje. Pokud soud učinil náhled na vyřizování stížností ESLP na stránkách www.eslpns.cz v roce 2017, nejkratší lhůta pro vyřízení pak byla 2 roky. Pokud tedy žalovaná namítá, že nekontaktovala ESLP dříve, když z její praxe již věděla, že lhůty pro vyřizování stížností u ESLP jsou mnohaleté, nelze toto vnímat k tíži žalované mj. s ohledem na shora uvedená statistická data. Pokud pak neinformovala o výsledku sdělení dle své žádosti z února či května 2020 žalobce, lze uvedené vnímat jako pochybení žalované ex post, nikoliv však takové, které by mělo za následek nezabývání se ESLP předmětnou stížností ani příčinou vzniku škody žalobci, kteroužto koncipoval jako částku, kterou vynaložil za předmětné právní služby, když k odstoupení od smlouvy na poskytnutí právních služeb ze strany žalobce nedošlo. I kdyby žalovaná učinila dotaz u ESLP dříve než na počátku roku 2020, stav řízení by nemohla zvrátit, rozhodnutí ESLP z 30. 1. 2017 nezabývat se stížností pro nekompletnost bylo konečné a opětovná stížnost nebyla možná, neboť již uplynula šestiměsíční lhůta pro její podání, tj. od doručení posledního rozhodnutí ve věci v rámci národní soudní soustavy, tj. 25. 7. 2016. Soud má tedy za to, že žalovaná jako zástupkyně žalobce neporušila v rámci povinnosti odborné péče tyto tím, že nekontaktovala ESLP, co se se stížností děje dříve, než tak učinila, respektive i kdyby tak učinila dříve, jak již bylo shora uvedeno, nemělo by to vliv na vyřízení předmětné stížnosti. Co se pak týče neinformování žalobce o výsledku dotazu z února a května 2020, v tomto soud spatřuje pochybení ze strany žalované dle čl. 9 pravidel profesionální etiky, kdy advokát je povinen klienta řádně informovat, jak vyřizování jeho věci postupuje, avšak nejedná se o porušení povinnosti způsobilé vniku škody, kterou žalobce požaduje. Oproti kvalifikaci nároku žalobcem má soud za to, že tento nemůže být uplatněn jako nárok na náhradu škody, když námitky směřují do obsahu právního vztahu mezi účastníky, a to smlouvy o poskytnutí právních služeb žalovanou, za něž obdržela odměnu, tj. kupní cenu. Dle soudu by se tak mohlo jednat o vrácení kupní ceny při odstoupení od smlouvy, ke kterému nadto nedošlo. Co do námitky promlčení, této soud nemohl vyhovět, neboť žalobce se o skutečnosti, že nebyla stížnost u ESLP zaevidována a nebyla meritorně řešena, dozvěděl v říjnu 2020 a žaloba byla podána 2. 10. 2023, tedy před uplynutím tříleté lhůty pro promlčení ve vztahu k uplatnění nároku na vrácení kupní ceny. Žaloba tak byla v celém rozsahu zamítnuta.
19. Výrokem II bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), když žalovaná byla zcela úspěšná ve věci, má právo na plnou náhradu nákladů řízení spočívají v paušální náhradě ve výši 300 Kč jak má na mysli vyhl. č. 254/2015 Sb., a to za 6 úkonů právní služby, tj. podání odporu v lednu 2024, vyjádření ze dne 25. 8. 2025 a 26. 1. 2026, účast u jednání dne 10. 12. 2024, 6. 1. 2026 a 24. 3. 2026, celkem tedy 1 800 Kč, kteréžto je žalobce povinen zaplatit žalované ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.