Výrok
I. Zletilá [Jméno osvojence], narozená [Datum narození osvojence], r. č. [RČ], trvale bytem [adresa] se osvojuje.
II. Osvojitelem se stává [Jméno osvojitele], narozený [Datum narození osvojitele], r. č. [RČ], trvale bytem [adresa].
III. Osvojená bude užívat příjmení „[jméno FO] “.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Osvojitel se svou žalobou došlou soudu dne 26. 6. 2026 domáhal vydání rozhodnutí o osvojení [Jméno osvojence], když se jedná o osvojení obdobné nezletilému, a to z důvodu, že osvojitel s osvojenkyní žije ve společné domácnosti od doby, kdy této bylo sedm let, v době, kdy měla deset let, uzavřel dne 24. 10. 1992 sňatek s matkou osvojenkyně paní [jméno FO], nyní [jméno FO], a nadále žili ve společné domácnosti. Vztah mezi osvojitelem a osvojenkyní se stal velmi hlubokým, pevným, odpovídajícím vztahu otce a dcery, přičemž s uvedeným souhlasí jak osvojenkyně, tak její matka.
2. Osvojenkyně [Jméno osvojence] uvedla, že s návrhem [Jméno osvojitele] naprosto souhlasí, bude velmi ráda, pokud bude i formálně jejím otcem, stejně jako hodlá přijmout jeho příjmení.
3. Z provedeného dokazování byl zjištěn tento závěr o skutkovém stavu:
4. Osvojitel s osvojenkyní žijí ve společné domácnosti od r. 1990, kdy osvojenkyni bylo sedm let, osvojitel se podílel na její výchově do doby zletilosti, v r. 1992 osvojitel uzavřel manželství s matkou osvojenkyně [jméno FO], nyní [jméno FO]. Otec osvojenkyně [jméno FO] zemřel dne 2. 12. 2014.
5. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že návrhu lze zcela vyhovět a dle ust. § 847 odst. 1 písm. c), písm. d) zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) rozhodl o osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, když byly splněny zákonné podmínky, a to skutečnost, že osvojitel osobně pečoval o osvojenkyní v době její nezletilosti do doby její zletilosti, a to od sedmi let věku osvojenkyně, a dále v jejich deseti letech uzavřel manželství s matkou osvojenkyně [jméno FO], nyní [jméno FO] a nadále žili ve společné domácnosti. Osvojenkyně vyjádřila vůli být osvojenou osvojitelem. Pokud pak soud posuzoval, zda by rozhodnutí o tomto osvojení bylo v rozporu se zájmy biologických rodičů, matka osvojenkyně [jméno FO] vyjádřila souhlas s tímto osvojením, otec osvojenkyně [jméno FO] dne 2. 12. 2014 zemřel, tento rozpor tak soud neshledal. Výrokem I. a II. bylo zcela návrhu vyhověno.
6. Co do výroku III. bylo rozhodnuto o tom, že o osvojenkyně příjme příjmení osvojitele, když oba s uvedeným souhlasili.
7. Výrokem IV. bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žádný z účastníků tuto nepožadoval, prokazatelně jim nevznikly.