Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 067 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 20. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7 183 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 20. 5. 2023 do zaplacení a částku 1 527 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 4. 2024 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkové částky ve výši 13 250 Kč, když svou žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dne 28. 11. 2022 smlouva o zápůjčce ve vztahu k částce 10 000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta, žalobce dále požaduje poplatek ve výši 3 250 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 527 Kč. Ze strany žalovaného byla uhrazena částka ve výši 3 933 Kč. Spolu s dlužnou částkou žalobce požaduje zákonný úrok z částky 13 252 kč od 20. 5. 2023 do zaplacení.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. K jednání se nikdo z účastníků ani jejich zástupců nedostavil, když zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání písemně omluvil. S ohledem na nepřítomnost účastníků a jejich zástupců soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Po provedeném dokazování byl soudem zjištěn tento závěr o skutkovém stavu:
5. Žalovaný obdržel dne 28. 11. 2022 od žalobce částku ve výši 10 000 Kč, zaplatil 3 933 Kč.
6. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že částka ve výši 10 000 Kč byla žalovanému poskytnuta na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 28. 11. 2022, když tuto soud nevyhodnotil jako neplatnou z důvodu, že obsahovala dohodu ve vztahu k poplatkům za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč, která je dle zákona o spotřebitelském úvěru neplatná pro nepřiměřenost. Pro uvedené soud vycházel toliko ze skutečnosti, že došlo k poskytnutí finančních prostředků žalobcem žalovanému ve výši 10 000 Kč, tyto žalovaný obdržel, uhradil 3 933 Kč, na jistině tedy zbývá zaplatit částku ve výši 6 067 Kč, kdy se jedná na straně žalovaného dle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) o bezdůvodné obohacení a tento je povinen částku žalobci zaplatit vč. úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. Ve zbylé části pak byla žaloba výrokem II. zamítnuta pro nepřiměřenou výši požadovaného poplatku a neprokázání vynaložení nákladu spojených s uplatněních pohledávky, když nebylo možno vycházet z předložené smlouvy, která není platnou. Co do částky 3 933 Kč, kterou žalobce odečetl od poskytnuté zápůjčky, soud má za to, že uvedená platba měla být zohledněna, a to primárně na jistinu jako takovou. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
7. Výrokem III. pak bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce měl částečný úspěch ve věci, avšak v rozsahu nižším než žalovaný, tudíž by náhrada nákladů řízení svědčila žalovanému, ten však náklady řízení neuplatnil, prokazatelně mu nevznikly.