Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 24 016 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 11. 2. 2023 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 24 016 Kč od 11. 2. 2023 do 27. 6. 2023, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 5 546,49 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 11. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 16 152,48 Kč od 10. 8. 2022 do 10. 2. 2023 a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 5 546,49 Kč od 11. 2. 2023 do 27. 6. 2023, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 9. 2023 se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkové částky ve výši 34 111,55 Kč s odůvodněním, že dne 9. 6. 2022 byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou smlouva č. [hodnota] o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno], na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky formou bezhotovostního převodu ve výši 30 000 Kč. Sjednaný úrok dle zápůjční úrokové sazby, tzv. smluvní úrok, činil 111,33 % ročně. Za dobu od uzavření smlouvy do doby zesplatnění úvěru, k němuž došlo 10. 2. 2023, žalovaná zaplatila 11. 7. 2022 částku ve výši 2 992 Kč a dne 9. 8. 2022 částku ve výši 2 992 Kč. Z jednotlivých částek pak byla v prvém případě započtena částka 2 782,94 Kč na zápůjční úrokovou sazbu a na jistinu pak 209,06 Kč, ve druhém případě na zápůjční úrokovou sazbu 2 763,55 Kč a na jistinu 228,45 Kč. Dlužná částka k zesplatnění činila 29 562,49 Kč, což představuje jistinu a z této pak za dobu od 10. 8. 2022 do 10. 2. 2023 kapitalizovaný úrok ve výši 16 152,48 Kč. Dále žalobce požadoval smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 29 562,49 Kč od 11. 2. 2023 do 27. 6. 2023, tj. ve výši 4 549,06 Kč. Spolu s dlužnou částkou dále žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z částky 29 562,49 Kč ve výši 15 % ročně od 11. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 16 152,48 Kč za dobu od 10. 8. 2022 do 10. 2. 2023 a smluvní pokutu ve výši 4 549,06 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. K jednání se nikdo z účastníků ani jejich zástupců nedostavil, když zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání písemně omluvil. S ohledem na nepřítomnost účastníků a jejich zástupců soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Ve věci byl zjištěn tento závěr o skutkovém stavu:
5. Žalobce poskytl žalované částku ve výši 30 000 Kč, tato dne 11. 7. 2022 zaplatila částku ve výši 2 992 Kč, dne 9. 8. 2022 pak částku ve výši 2 992 Kč, smluvní pokuta mezi žalobcem a žalovanou v případě neplacení dlužné částky byla ujednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. K zesplatnění úvěru došlo 10. 2. 2023.
6. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že smlouva ze dne 9. 6. 2022 o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] je platná toliko zčásti, tato byla uzavřena mezi účastníky ve vztahu k poskytnuté částce 30 000 Kč, když soud nemá důvodu pochybovat o tom, když žalovaná se jakkoliv nevyjádřila, že tato částka byla žalované poskytnuta, přičemž na poskytnutí finančních prostředků lze usuzovat i částečnou úhradou ze dne 11. 7. 2022 ve výši 2 992 Kč a 9. 8. 2022 ve výši 2 992 Kč. Vzhledem k sjednanému smluvnímu úroku ve výši 111,33 % ročně dle skutkových tvrzení učiněných žalobcem v žalobě lze konstatovat, že výše tohoto úroku je zjevně nepřiměřená a v této části smlouva o poskytnutí půjčky uzavřená mezi žalobcem a žalovanou je neplatná. Toto bylo zohledněno ve výroku o přiznání dlužné částky, totožně pak kapitalizovaného úroku ve výši 16 152,48 Kč za dobu od 10. 8. 2022 do 10. 2. 2023. Co do samotné jistiny, z této byly odečteny reálné platby žalované, když soud navýšení co do smluvního úroku neaproboval. Pokud pak byla žaloba zamítnuta v části smluvní pokuty, jedná se o částku, z níž byla tato stanovena, pokud žalobce požadoval smluvní pokutu z částky 29 562,49 Kč, kde byl zohledněn také smluvní úrok za zapůjčení předmětné částky, soud vycházel toliko z reálně nezaplacené jistiny ve výši 24 016 Kč, v tomto rozsahu byla smluvní pokuta přiznána, neboť její výše je akceptovatelná, narozdíl od výše smluvního úroku, a proto i částka, z níž byla smluvní pokuta stanovena, pak byla snížena na reálnou žalovanou dosud nezaplacenou hodnotu. V souladu s ust. § 2991 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), když bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta předmětná částka a tuto dosud právnímu předchůdci žalobce či žalobci nezaplatila, jedná se tak o bezdůvodné obohacení na straně žalované. Co do smluvní pokuty tato byla žalované uložena dle ust. § 2048 a násl. o. z. V souladu s ust. § 1970 o. z. byla žalované dále uložena povinnost zaplatit úrok z prodlení z reálně nezaplacené částky. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo žalované uloženo zaplatit dlužnu částku ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve zbytku pak výrokem II. byla žaloba částečně zamítnuta.
7. Výrokem III. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy oba účastníci měli poměrně obdobný procesní úspěch ve věci a soud tedy rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.