Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do smluvní pokuty ve výši [částka], zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], a to distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz (dále jen „smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše [částka] s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy je mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, s nimiž byl žalovaný před podpisem smlouvy seznámen. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím výše uvedené internetové stránky vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila od žalovaného informace o počtu členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy, kdy žalovaný musel vyplnit příslušné údaje. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází ve veřejných registrech. Žalobkyně provedla prověření úvěruschopnosti prostřednictvím interní metodiky schválené ČNB. Žalobce nejprve nahlédl do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti dlužníka, konkrétně do databází vedených spol. CNCB, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, kdy bylo zjištěno, že žalovaný není veden v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka prostřednictvím licence AISP, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila [částka], která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalobkyní. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt[e-mail] telefonní číslo [tel. číslo] číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdil ve smlouvě a toto odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy. Smlouva se žalovaným byla uzavřena elektronicky. Žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval prostřednictvím služby Kontomatik společnosti Kontomatik UAB, sídlem ul. Upes 23, LT-[PSČ obec], Litva, registrované pod číslem [hodnota], tím, že výše uvedené společnosti Kontomatik zpřístupnil svůj bankovního účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl Žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (S. E. Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jím uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl žalovanému vyplacen žalobkyní na účet č. [č. účtu] prostřednictvím bezhotovostního převodu z účtu žalobkyně v období od [datum] do [datum] v celkové částce [částka]. Žalovaný žalobkyni na uvedený úvěr postupně uhradil celkem částku [částka]. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru, žalobkyně vypověděla smlouvu emailem ze dne [datum] k témuž dni. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne [datum]. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši [částka], poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši [částka] (dle čl. VII. Odst. 2 a čl. VI smlouvy činí tento poplatek 1,99 % z vyplacené tranše), smluvního úroku ve výši [částka], tj. 0,93 denně z nesplacené části jistiny) a poplatku za službu klidné spaní ve výši [částka]. Žalobce dále po žalovaném požaduje smluvní pokutu dle čl. VIII odst. 1 smlouvy za prodlení žalovaného ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za prvních 90 dnů prodlení, a to od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Pokud by soud neměl nárok žalobkyně dle uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, pak žalobkyně uplatňuje tento nárok v části žalované jistiny z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.
3. K jednání konanému dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila a požádala o projednání věci v její nepřítomnosti, žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) věc projednal v nepřítomnosti účastníků.
4. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny označené jako Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník, předmětem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku až do výše [částka] jako spotřebitelský úvěr, který lze čerpat postupně i opakovaně, RPSN činí 1 395,05 %, úroková sazba činí 0,933 % denně, celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru činí 1,99 % z čerpané částky. V odst. VIII bodu 1. je uvedeno, že v případě prodlení má věřitel vůči klientovi nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, s jejíž úhradou je klient v prodlení. V místě podpisu žalovaného jako klienta absentuje podpis žalovaného či jiný prostředek způsobilý jej nahradit. V listině označené jako Výpis posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]. je uvedeno, že v domácnost žalovaného tvoří 2 osoby, z toho jeden člen má příjem, výše pravidelných měsíčních výdajů uvedeného spotřebitelem není doplněna, u výše čistého příjmu uvedeného spotřebitelem je uvedena částka [částka], u výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného je uvedena částka [částka]. Dále jsou zde uvedeny vypočítané minimální výdaje [částka] a údaj, že posouzení úvěruschopnosti bylo úspěšné, uvedená listina není podepsána žalobkyní ani žalovaným. Z uvedené listiny je zřejmé, že žalobkyně žádným způsobem nezjišťovala a neověřovala výdaje žalovaného. V listině označené jako identifikované příjmy je uvedeno, že žalobkyní byl ověřen čistý měsíční příjem žalovaného ve výši [částka], a to prostřednictvím bankovních výpisů z účtu č. [IBAN] a z účtu č. [IBAN], kdy jsou zde uvedeny příjmové transakce, uvedená listina není podepsána žalobkyní ani žalovaným. Z listiny autorizace ověření totožnosti vyplývá, že žalobkyně měla totožnost žalovaného ověřit přímým náhledem na bankovní účet č. [č. účtu]. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli vyplývají jednotlivé výplaty částek na účet č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka]. Z výzvy ze dne [datum] odeslané na email [e-mail], bylo zjištěno, že žalobkyně na uvedený email zaslala výzvu k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], a to do tří dnů. Podacím lístkem bylo prokázáno, že uvedená výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]. Ze sdělení ČSOB a. s. ze dne [datum] bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem bankovního účtu č. [č. účtu] je žalovaný. Výpisem připsaných částek na uvedený účet v období od [datum] do [datum] pod VS [var. symbol] poskytnutých ČSOB a. s. bylo prokázáno, že v uvedeném období žalobkyně vyplatila na bankovní účet žalovaného celkem částku [částka].
5. Z ostatních provedených důkazů (informace pro spotřebitele, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, souhlas se zpracováním osobních údajů, všeobecné obchodní podmínky, předpis denních splátek, bank ID výpis, obecné principy a posuzování a filozofie společnosti), soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.
6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně v období od [datum] do [datum] zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] celkem částku [částka]. Žalovaný žalobkyni postupně uhradil celkem [částka]. Žalovaný byl výzvou ze dne [datum] odeslanou téhož dne vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů.
7. Po provedeném dokazování soud konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena žalobkyní tvrzená smlouva o úvěru. Žádné žalobkyní předložené listiny neprokazují, že by jejich obsah odpovídal vůli žalovaného, neboť tyto nejsou podepsány smluvními stranami. Pouze na listině označené jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru“ je umístěn podpis osoby jednající za žalobkyni, vlastnoruční podpis žalovaného či jiný prostředek způsobilý podpis žalovaného nahradit chybí. Z žalobkyní navržených a předložených listin tak nelze dovodit, že by mezi účastníky došlo k uzavření jakékoli smlouvy ať už postupem ve smyslu § 562 odst. 1 o. z či jinak. Žalobkyně soudu nepředložila ani nenavrhla žádné důkazy způsobilé prokázat uzavření smlouvy o úvěru o jí tvrzeném obsahu s žalovaným prostřednictvím webových stránek žalobkyně, tj. prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, či jiným způsobem. Pro úplnost soud uvádí, že v případě, že by žalobkyně prokázala uzavření předmětné smlouvy o úvěru, bylo by nutno na tuto vedle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, aplikovat rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ), a to s ohledem na to, že žalobkyně při uzavírání smlouvy vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. a žalovaný v postavení spotřebitele podle § 419 o. z. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 ZoSÚ. Žalobkyní předložené listiny „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba].“ a „Identifikované příjmy“ nejsou způsobilé samy o sobě poměry žalovaného prokázat, neboť se jedná o listiny vystavené žalobkyní, tyto nejsou opatřeny podpisem žalovaného. Nadto co se týče výdajové stránky žalovaného, tak touto se žalobkyně vůbec nezabývala. Žalobkyně nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o jeho příjmech a výdajích. I v případě, že by mezi účastníky skutečně došlo k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy, byla by tato dle § 87 odst. 1 ZoSÚ absolutně neplatná. K této neplatnosti je soud povinen v souladu s § 87 ods.t 1 ZoSÚ přihlédnout i bez návrhu. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o.s.ř., nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. Na druhou stranu bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně žalovanému zaslala na jeho bankovní účet [částka].
8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla bez právního důvodu částku [částka]. Žalovaný se přijetím uvedené částky bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 o. z. a podle § 2991 o. z. je povinen toto bezdůvodného obohacení vydat. Žalobkyně sama uvedla, že žalovaný jí uhradil částku [částka]. Žalovaný pak netvrdil ani neprokázal žádné další úhrady. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 právo na vrácení částky [částka] ([částka] mínus [částka]). Jelikož mezi účastníky nedošlo k uzavření smlouvy, nebyla ani sjednána splatnost závazku. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení se tak řídí § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum] odeslanou téhož dne, a to ve lhůtě tří dnů. Výzva mu byla ve smyslu § 573 o. z. doručena dne [datum], lhůta k plnění tak končí dne [datum]. Lze tedy konstatovat, že od [datum] je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky podle § 1968 o. z. Od uvedeného data tak žalobkyni vzniklo v souladu s § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče výzvy žalobkyně ze dne [datum], tak tato byla zaslána na email [e-mail], kdy soud nevzal za prokázáno, že se jednalo o emailovou adresu používanou žalovaným.
9. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl. Nebyla-li totiž uzavřena smlouva o úvěru, nelze požadovat poplatek za sjednání úvěru, smluvní pokutu ani jiné poplatky dle smlouvy.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
11. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.