Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s 14,75% zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč za dobu od 21. 12. 2024 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 042,01 Kč s 12,75% zákonným úrokem z prodlení z částky 10 042,01 Kč za dobu od 21. 11. 2024 do zaplacení a 12,75% zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč za dobu od 21. 11. 2024 do 20. 12. 2024 zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 159 Kč k rukám [Jméno advokáta], advokáta, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] dne 18. 2. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 042,01 Kč s 12,75% zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 21. 11. 2024 do zaplacení, s odůvodněním, že mezi žalovaným a společností [jméno FO] (dříve [jméno FO]) byla uzavřena dne 23. 7. 2024 smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal prostředky až do výše 30 042,01 Kč, přičemž bylo sjednáno, že žalovaný je povinen úvěr splatit nejpozději do 20. 11. 2024. Žalovaný prostředky čerpal, plnění bylo poskytováno žalovanému na jeho účet číslo [č. účtu] pod VS [var. symbol], avšak do dne splatnosti prostředky nevrátil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky ww.ferratum.cz, na které se žalovaný zaregistroval s udáním svých osobních údajů, čímž zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru. Po dokončení registrace na daných webových stránkách zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po pověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný čerpal částku 30 042,01 Kč, když daná částka mu byla poskytovaná na účet žalovaného pod číslem [č. účtu]. Žalovaný nesplnil své povinnosti ze smlouvy. Následně takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené 27. 1. 2020 mezi společností [jméno FO] a žalobkyní postoupena na žalobkyni. Přestože postoupení žalovanému bylo oznámeno a byl vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne 14. 12. 2024, dlužnou částku žalobkyni nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K soudnímu jednání konanému dne 31. 3. 2026 se zástupce žalobkyně omluvil, žalovaný se bez předchozí omluvy nedostavil, soud tedy za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, kdy vycházel z žalobních tvrzení, listinných důkazů doložených žalobkyní a obsahu spisu.
4. Po provedeném dokazování učinil soud tato zjištění z těchto listinných důkazů:
5. Z listiny označené jako standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že se zde nacházejí informace obecného rázu vztahující se k možnosti poskytování úvěru, které však nebyly nikterak signovány žalovaným.
6. Z listiny označené jako úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřené s klientem dne 23. 7. 2024 bylo zjištěno, že je zde jako klient označený žalovaný jménem, příjmením, telefonním číslem a rodným číslem, částka prvního čerpání je 5 000 Kč, celkový úvěrový limit je 20 000 Kč; tato smlouva není nikterak žádnou ze stran podepsána.
7. Z listiny označené jako standardní podmínky taktéž nebylo zjištěno, že by se s těmito jakkoli žalovaný seznámil.
8. Z listiny označené jako faktura VS [var. symbol] adresované právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný učinil výběry z daného účtu dne 24. 7. 2024 5 000 Kč, 25. 7. 2024 4 000 Kč, 26. 7. 2024 5 000 Kč, 26. 7. 2024 4 000 Kč a dne 29. 7. 2024 2 000 Kč, celkem tedy 20 000 Kč na základě bankovního převodu z čísla účtu [č. účtu].
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností [jméno FO] (dříve [jméno FO]), co by postupitelem, a žalobkyní, co by postupníkem, včetně následného dodatku č. [hodnota] uzavřeného mezi týmiž subjekty ke dni 18. 11. 2021, bylo prokázáno, že tímto došlo k postoupení pohledávek vzniklých společnosti [jméno FO] na žalobkyni, a to včetně takto vzniklé pohledávky za žalovaným.
10. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 12. 2024 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně dle § 1882 odst. 1 o. z. oznámila žalovanému, že na ni byla postoupena daná pohledávka vzniklá společností [jméno FO] za žalovaným.
11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 12. 2024 bylo zjištěno, že tímto právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 39 625,01 Kč z titulu poskytnutého revolvingového úvěru, a to ve lhůtě do 3 dnů.
12. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva k úhradě před podáním žaloby včetně oznámení o postoupení pohledávky byla podána na poště dne 14. 12. 2024.
13. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 24. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem účtu číslo [č. účtu] u této banky, s tím, že zde přišly v roce 2024 tyto platby: pod VS [var. symbol] dne 23. 7. 2024 5 000 Kč, 25. 7. 2024 4 000 Kč, 26. 7. 2024 5 000 Kč, 26. 7. 2024 4 000 Kč a dne 29. 7. 2024 2 000 Kč, celkem tedy 20 000 Kč na základě bankovního převodu z čísla účtu [č. účtu].
14. Dalších důkazů soud neprováděl, když dospěl k závěru, že skutkový stav byl náležitě objasněn v takovém rozsahu, aby soud mohl ve věci meritorně rozhodnout.
15. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
16. Soud předně konstatuje, že nevzal za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jakožto věřitelem, a žalovaným, jakožto dlužníkem, byla uzavřena smlouva o obsahu tvrzeném žalobkyní. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu, tj. návrh smlouvy, nicméně z této listiny se nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a takto uzavřena. V řízení navíc nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, a to dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, což vedlo soud k závěru, že daná smlouva by byla neplatná i za předpokladu, že by se její uzavření v řízení prokázalo. Naproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč postupnými převody na účet, jak bylo zjištěno a že byl žalovaný formou předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení žalované částky, když tato výzva byla řádně podána na poště dne 14. 12. 2024, s tím, že žalovaný je povinen tuto částku zaplatit do 3 dnů od doručení výzvy. K tomuto sdělení bylo také podáno oznámení o postoupení pohledávky za žalovaným z původního věřitele na žalobkyni.
17. Po právním zhodnocení tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný toliko částečně, a to co do částky 20 000 Kč s odpovídajícím příslušenstvím, když je zřejmé, že žalobkyni přísluší toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a následujících z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) a nárok na příslušenství z této částky, který plyne z ustanovení § 1970 o. z., když výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 20 000 Kč, žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 20 000 Kč, a to včetně příslušenství z této částky, ovšem až od 21. 12. 2024, když žalobkyně prokázala doloženou výzvou k plnění s podacím lístkem, že tato byla podána dne 14. 12. 2024 na poště, tudíž ve smyslu § 573 o. z. se považuje za doručenou třetím dnem po odeslání, tj. 17. 12. 2024. Jestliže byla v dané výzvě stanovena lhůtě k plnění v trvání 3 dnů, žalovaný se dostal do prodlení k datu 21. 12. 2024, přičemž od tohoto data má žalobkyně nárok na příslušenství z přiznané částky. Ve zbytku byl z důvodů výše uvedených shledán nárok neopodstatněným, když nebylo prokázáno, že smlouva o úvěru byla platně uzavřena a že žalobkyni přináleží další nároky vyplývající ze smluvního ujednání, a dále nebylo prokázáno, že žalobkyni náleží příslušenství z přiznané částky 20 000 Kč již od požadovaného data 21. 11. 2024, neboť nebylo osvědčeno, že v tom čase byl žalovaný již v prodlení se splněním peněžitého závazku vůči žalobkyni; na základě výše uvedeného byl žalobní nárok ve zbylé části zamítnut tak, jak je uvedeno v odstavci II. tohoto rozhodnutí.
18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 66 % a neúspěšná v rozsahu 34 % (když soud při stanovení míry úspěchu zohledňoval nejen úspěch co do jistiny, ale také co do kapitalizovaného příslušenství z dlužné částky ke dni vydání rozhodnutí), za užití ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy byl od úspěchu odečten neúspěch žalobkyně, má nárok na přiznání nákladů řízení v rozsahu 32 % vzniklých nákladů řízení. V případě plné náhrady nákladů řízení by žalobkyni příslušel nárok na náklady řízení ve výši 3 622 Kč sestávající z nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 1 202 Kč, z odměny advokáta za 2 úkony právní služby á 500 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 (převzetí zastoupení a sepis předžalobní výzvy), z 1 úkonu právní služby á 700 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT) za sepis žaloby, z náhrady hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 6 AT, a z 21% DPH ve výši 420 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Jestliže tedy celkové náklady představují částku 3 622 Kč, pak přiznaných 32 % z těchto nákladů představuje částku 1 159 Kč (po zaokrouhlení), kterou soud přiznal žalobkyni, jak je uvedeno v odstavci III. výroku tohoto rozhodnutí. Povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně plyne z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.
19. Lhůta k zaplacení přiznané částky a jejího příslušenství je odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.