Výrok
I. Manželství uzavřené mezi manželkou [Jméno zainteresované osoby 0/0], rozenou [Anonymizováno] a manželem [Jméno zainteresované osoby 1/0] dne [datum] v [adresa] -[Anonymizováno], [adresa], před [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno] [adresa] se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manželka se svým návrhem podaným u Okresního soudu v Ostravě dne [datum] domáhala rozvodu manželství, které uzavřela s manželem dne [datum] před[Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa], a to v [adresa] -[Anonymizováno], [adresa], když dne [datum] se z manželství účastníků narodila nezletilá dcera [Anonymizováno]. Byla provedena úprava výkonu rodičovské zodpovědnosti i na dobu po rozvodu rozsudkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], [Anonymizováno], když rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Manželka dále uváděla, že jejich manželství se stalo pouze formálním svazkem dvou lidí, kteří k sobě nic necítí a intimně se nestýkají, když příčiny rozvratu způsobily narůstající problémy, které manželé nedokázali řešit, vzájemně se citově odcizili a jakékoli obnovení společného rodinného soužití oba účastníci považují za nemožné. Manželé žijí 1 rok odděleně, přičemž manžel sdílí domácnost s jinou partnerkou, se kterou plánuje budoucnost.
2. U jednání manželka uvedla, že v žádném případě nemá zájem na obnovení manželského soužití a navrhuje, aby jejich manželství bylo rozvedeno.
3. Manžel s návrhem na rozvod souhlasil, když uvedl, že taktéž nemá zájem na obnovení manželského soužití.
4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že návrh manželky je důvodný. V řízení bylo prokázáno oddacím listem, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa], a to přesněji v [adresa] -[Anonymizováno], [adresa], když z manželství se narodila dne [datum] nezletilá dcera [Anonymizováno]. Rozsudkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], [Anonymizováno] bylo rozhodnuto o svěření do péče a výživném tak, že soud schválil dohodu, na základě kteréžto byla nezletilá dcera [Anonymizováno] svěřena do výchovy matky a otci bylo stanoveno výživné v částce 5 000 Kč měsíčně s účinností od [datum], s tím, že tato dohoda platí i pro dobu po rozvodu manželství; rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Ze shodných výpovědí obou účastníků bylo prokázáno, že tito od počátku r. 2023 se intimně nestýkají, nehospodaří spolu a nesdílejí společnou domácnost, kdy v průběhu manželství, asi před rokem, navázal známost s novou partnerkou manžel a asi před ½ rokem navázala manželka také známost s novým partnerem.
5. Za daných okolností tedy soud dospěl závěru, že byly zcela naplněny předpoklady dané § 755 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), tzn. že v řízení bylo prokázáno, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, když nelze očekávat jeho konsolidaci, neboť ani jeden z účastníků neprojevil kvalifikovaný zájem na obnovení manželského soužití. Manželství neplní ani jednu ze svých funkcí, tj. biologickou, když se manželé více než rok intimně nestýkají, ani ekonomickou a výchovnou, když od počátku r. 2023 nežijí manželé společně, nehospodaří spolu a nezletilá dcera [Anonymizováno] bydlí se svou matkou. Za těchto okolností má soud za to, že manželství účastníků je svazkem ryze formálního charakteru, na jehož zachování není dán zájem společnosti, a proto bylo manželství účastníků za užití § 755 o. z. rozvedeno. Soud je povinován se ve smyslu § 756 o. z. také zabývat příčinami rozvratu manželství, kdy tyto soud shledává na straně obou účastníků, kteří nedokázali manželské problémy vyřešit tak, aby manželství zůstalo zachováno, když k definitivnímu rozvratu manželství nepochybně přispěl fakt, že oba manželé porušili povinnost manželské věrnosti. Ze všech výše uvedených důvodů tedy soud manželství rozvedl tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozhodnutí.
6. Vzhledem k tomu, že oba z účastníků se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdali, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, kdy toto rozhodnutí zcela koresponduje s § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o z. ř. s.