Výrok
I. Manželství uzavřené mezi manželem [jméno FO] a manželkou [Jméno manželky], rozenou [Anonymizováno] dne [datum] před [adresa], [adresa] se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manžel se svým návrhem podaným u soudu dne [datum], následně doplněným podáním ze dne [datum], domáhal rozvodu se svou manželkou, s odůvodněním, že je toho času ve výkonu trestu odnětí svobody na [Anonymizováno] let ve věznici [adresa] a má za to, že jsou zde dány důvody, aby jejich manželství bylo rozvedeno, když podle jeho názoru jejich manželství nemá žádnou budoucnost. Manžel uváděl, že z jejich soužití se narodila dne [datum] dcera [Anonymizováno], dne [datum] syn [Anonymizováno] a za trvání manželství dne [datum] syn [Anonymizováno], když manželství účastníci uzavřeli dne [datum]. Manžel uváděl, že rok poté, co nastoupil do výkonu trestu, se manželka dopustila cizoložství s jiným mužem, přičemž se dopustila nevěry již v letech 2015 a 2016, což jí však odpustil. Manžel tvrdil, že manželka zneužívala a dále zneužívá poskytnutých sociálních dávek, nikdy poctivě nepracovala a podle něj nikdy ani pracovat poctivě nebude. Manžel uvedl, že již takového soužití „má dost“ a mít dále takovou partnerku není pro něj akceptovatelné. Manžel s manželkou telefonicky o možnosti rozvodu hovořil a ta jeho návrh akceptovala.
2. Manželka uvedla, že přestože měla zpočátku snahu s manželem dobře vycházet, posílala mu do výkonu trestu balíky, manžel ji neustále z něčeho obviňoval, zejména z nevěry, což nakonec vedlo k tomu, že dospěla k závěru, že dále setrvávat v tomto manželství není možné.
3. Soud za souhlasu manžela v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti manžela.
4. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: V řízení bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [adresa], [adresa], přičemž ze soužití účastníků se narodila dne [datum] nezletilá dcera [Anonymizováno], dne [datum] nezletilý syn [Anonymizováno] a za trvání manželství nezletilý syn [Anonymizováno]. Rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j.[Anonymizováno] [č. účtu] bylo rozhodnuto o svěření do péče a o výživném na dobu před i po rozvodu manželství, a to tak, že všechny tři nezletilé děti narozené [rodné přijmení] soužití účastníků a z manželství účastníků byly svěřeny do výchovy matky, otci bylo stanoveno výživné, s tím, že tato úprava platí i na dobu po rozvodu manželství; rozsudek nabyl právní moci jako celek [datum]. V řízení vypověděla manželka jako účastnice řízení, že stejně jako manžel, nemá zájem na obnovení manželského soužití. Manžel je ve výkonu trestu od května roku 2024, byl odsouzen k trestu odnětí svobody na [Anonymizováno] let. Zpočátku se s manželem kontaktovali při povolených návštěvách a telefonátech, manžel však měl neustále k ní výhrady, podezříval ji z nevěry, což ji deprimovalo, a nakonec to vedlo k tomu, že při poslední návštěvě u manžela v květnu 2025 již nabyla přesvědčení, že v takovémto manželství setrvat nechce a manželovi oznámila, že se chce rozvést. S manželem nemá intimní kontakty od jeho nástupu do výkonu trestu, samozřejmě od té doby také nemají žádné společné finance. Děti jsou informovány o rozvodovém řízení a jsou s tímto stavem srozuměny. Před devíti měsíci se poznala s jiným mužem a asi čtyři měsíce spolu žijí ve společné domácnosti, známost hodnotí jako vážnou a neumí si představit, že by v manželství, které je zcela nefunkční, nadále setrvávala.
5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že návrh manžela je zcela důvodný. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků je svazkem trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceným, u nějž nelze očekávat jeho obnovení a za splnění předpokladů daných ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v platném znění (dále jen o. z.) soud manželství rozvedl, aniž by zkoumal příčiny rozvratu manželství v souladu s ustanovením § 756 o. z.
6. Vzhledem k tomu, že manželka se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala, manželovi rovněž nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení, soud za užití ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.