Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 000 Kč s 11,5% zákonným úrokem z prodlení z částky 14 000 Kč za dobu od 4. 7. 2025 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 294 Kč, 14,75% zákonný úrok z prodlení z částky 20 294 Kč za dobu od 19. 5. 2024 do 3. 7. 2025, 14,75% zákonný úrok z prodlení částky 6 294 Kč za dobu od 4. 7. 2025 do zaplacení a 3,25% zákonný úrok z prodlení částky 14 000 Kč za dobu od 4. 7. 2025 do zaplacení zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 879 Kč k rukám [Jméno advokátky], advokátky, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou u Okresního soudu v [adresa] dne 4. 9. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 294 Kč se 14,75% zákonným úrokem z prodlení za dobu od 19. 5. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr na základě smlouvy o úvěru, která byla uzavřena dne 18. 4. 2024, kdy právní zástupkyně žalobkyně takto vyplatila žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu úvěru, s tím související poplatek ve výši 5 879,75 Kč a úrok stanovený dle článku II.2. písmeno b) smlouvy ve výši 414,25 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [Anonymizováno], když žalovaný zaslal na tuto webovou stránku žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, po prověření schopnosti žalovaného úvěru splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší a splatností úvěru. Poté, co původní věřitel naznal, že nejsou dány žádné důvody pro neposkytnutí úvěru, s ohledem na posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet, byl vyplácen ve výši 14 000 Kč se stanovením splatnosti ke dni 18. 5. 2024, přičemž úvěr byl poskytnut žalovanému na jeho účet u [Anonymizováno] číslo účtu [č. účtu]. Žalovaný však neplnil své povinnosti dlužníka a nezaplatil ve stanovené době dlužnou částku. Smlouva byla uzavřena se společností [právnická osoba]., když takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2025 na společnost [právnická osoba]. a následně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2025 mezi společností [právnická osoba]. a žalobkyní takto přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávek spolu s předžalobní výzvou k plnění ze dne 25. 6. 2025. Žalovaný však dlužnou částku žalobkyni nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K ústnímu jednání konanému dne 24. 3. 2026 se zástupce žalobkyně omluvil, žalovaný se bez předchozí omluvy nedostavil, soud tedy za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, kdy vycházel z žalobních tvrzení a žalobkyní doložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování učinil soud tato zjištění z těchto listinných důkazů:
5. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru datované 18. 4. 2024 bylo zjištěno, že jako strana úvěrující je zde označena společnost [právnická osoba]., jako strana úvěrovaná žalovaný a jejím předmětem bylo poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 14 000 Kč s pevnou úrokovou sazbou 36 % ročně, se stanovením kapitalizovaného úroku 414,25 Kč a RPSN 1573,42 %, kdy bylo stanoveno, že doba splatnosti je 30 dnů ode dne odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému, celková částka ke splacení představuje 20 294 Kč. V kolonce, kde se má nacházet podpis za [právnická osoba]. je podpis osoby, která byla zřejmě oprávněna zastupovat tuto stranu, nicméně u osoby úvěrovaného je uvedeno, že žalovaný potvrzuje, že si dokument přečetl a z jeho obsahem souhlasí, na důkaz toho byl podpis proveden dne 18. 4. 2024 elektronickým kódem 56312. Částka 14 000 Kč měla být zaplacena na číslo účtu [č. účtu].
6. Z listiny označené jako formulář o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že tento formulář je signován taktéž pouze tak, že zde prohlašuje žalovaný, že si dokument přečetl, s jeho obsahem souhlasí a na důkaz toho, že byl podpis učiněn je opatřen elektronickým kódem 56312, s tím, že jak u smlouvy, tak u formuláře nebylo nikterak doloženo ověření identity žalovaného.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba]. jako postupitelem a firmou [právnická osoba]. jako postupníkem bylo zjištěno, že byla pohledávka za žalovaným postoupena na tuto společnost.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2025 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. jakožto postupitel takto vzniklou pohledávku postoupila na žalobkyni, o čemž svědčí i seznam přiložených pohledávek.
9. Z oznámení o postoupení pohledávek, jakož i z výzvy k úhradě před podáním žaloby, bylo zjištěno, že dne 25. 6. 2025 žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávek a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky 48 244,76 Kč ve lhůtě do 3 dnů, tato výzva byla podána na poště dne 25. 6. 2025.
10. Ze sdělení [Anonymizováno] ze dne 9. 1. 2026 bylo zjištěno, že účet pod číslem [č. účtu] je evidován na jméno žalovaného, s tím, že ke dni 18. 4. 2024 zde byla zaslána částka 14 000 Kč s názvem účtu [právnická osoba].
11. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
12. Soud předně konstatuje, že nevzal za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jakožto věřitelem, a žalovaným, jakožto dlužníkem, byla uzavřena smlouva o obsahu tvrzeném žalobkyní. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu, tj. návrh smlouvy, nicméně z této listiny se nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a takto uzavřena. V řízení navíc nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, a to dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, což vedlo soud k závěru, že daná smlouva by byla neplatná i za předpokladu, že by se její uzavření v řízení prokázalo. Naproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 14 000 Kč postupnými převody na účet, jak bylo zjištěno a že byl žalovaný formou předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení žalované částky, když tato výzva byla řádně podána na poště dne 25. 6. 2025, s tím, že žalovaný je povinen tuto částku zaplatit do 3 dnů od doručení výzvy. K tomuto sdělení bylo také podáno oznámení o postoupení pohledávky za žalovaným z původního věřitele na žalobkyni.
13. Po právním zhodnocení tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný toliko částečně, a to co do částky 14 000 Kč s odpovídajícím příslušenstvím, když je zřejmé, že žalobkyni přísluší toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a následujících z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) a nárok na příslušenství z této částky, který plyne z ustanovení § 1970 o. z., když výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 14 000 Kč, žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 14 000 Kč, a to včetně příslušenství z této částky, ovšem až od 4. 7. 2025, když žalobkyně prokázala doloženou výzvou k plnění s podacím lístkem, že tato byla podána dne 25. 6. 2025 na poště, tudíž ve smyslu § 573 o. z. se považuje za doručenou třetím dnem po odeslání, tj. 30. 6. 2025. Jestliže byla v dané výzvě stanovena lhůtě k plnění v trvání 3 dnů, žalovaný se dostal do prodlení k datu 4. 7. 2025, přičemž od tohoto data má žalobkyně nárok na příslušenství z přiznané částky. Ve zbytku byl z důvodů výše uvedených shledán nárok neopodstatněným, když nebylo prokázáno, že smlouva o úvěru byla platně uzavřena a že žalobkyni přináleží další nároky vyplývající ze smluvního ujednání, a dále nebylo prokázáno, že žalobkyni náleží příslušenství z přiznané částky, jak bylo požadováno v žalobě, neboť nebylo osvědčeno, že v tom čase byl žalovaný již v prodlení se splněním peněžitého závazku vůči žalobkyni; na základě výše uvedeného byl žalobní nárok ve zbylé části zamítnut tak, jak je uvedeno v odstavci II. tohoto rozhodnutí.
14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 69 % a neúspěšná v rozsahu 31 % (když soud při stanovení míry úspěchu zohledňoval nejen úspěch co do jistiny, ale také co do kapitalizovaného příslušenství z dlužné částky ke dni vydání rozhodnutí), za užití ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy byl od úspěchu odečten neúspěch žalobkyně, má nárok na přiznání nákladů řízení v rozsahu 38 % vzniklých nákladů řízení. V případě plné náhrady nákladů řízení by žalobkyni příslušel nárok na náklady řízení ve výši 2 312 Kč sestávající z nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 812 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby á 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), z náhrady hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT. Jestliže tak celkové náklady představují částku 2 312 Kč, pak přiznaných 38 % z těchto nákladů představuje částku 879 Kč (po zaokrouhlení), kterou soud přiznal žalobkyni, jak je uvedeno v odstavci III. výroku tohoto rozhodnutí. Povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně plyne z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.
15. Lhůta k zaplacení přiznané částky a jejího příslušenství je odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.