Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 116 Kč, 15 % zákonný úrok z prodlení z částky 12 116 Kč za dobu od 15. 9. 2023 do zaplacení, a to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 487,18 Kč s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 487,18 Kč za dobu od 1. 8. 2023 do zaplacení, 15 % zákonný úrok z prodlení z částky 12 116 Kč za dobu od 1. 8. 2023 do 14. 9. 2023, kapitalizovaný úrok ve výši 1 069,43 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč, částku ve výši 2 676,87 Kč, 15 % zákonný úrok z prodlení z částky 2 676,87 Kč za dobu od 26. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 495 Kč k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] dne 26. 1. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 16 280,05 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] a žalovanou byla dne 17. 12. 2022 uzavřena smlouva pro poskytování bankovních produktů a služeb č. [hodnota]. Takto žalovaná podepsala žádost o úvěru, která obsahovala základní parametry požadovaného úvěru. Žádost mohla být žalovanou podepsána fyzicky či v portálu internetového bankovnictví. Na základě uzavřené smlouvy byla za žalovanou zprostředkovateli uhrazena kupní cena zboží ve výši 16 035 Kč, když byla právní předchůdkyní žalobkyně poukázána na bankovní účet zprostředkovatele úvěru, který se žalovaná zavázala splácet formou převodu 11 pravidelných měsíčních anuitních splátek s uvedením variabilního symbolu [var. symbol] se splatností první splátky k 17. 1. 2023 a každé další splátky vždy do stejně číselně označeného dne následujícího měsíce; měsíční splátka byla sjednána ve výši 1 619 Kč. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku 17 809 Kč. Dále byla sjednána mezi zúčastněnými stranami úroková sazba ve výši 21,49 % ročně a RPSN sazba ve výši 23,95 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala pravdivost tvrzení žalované ohledně příjmu a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru v interních a externích databázích třetích subjektů. Žalovaná však neplnila řádně své povinnosti, když uhradila na dlužné částce toliko 3 919 Kč. Takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16. 8. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, a to s účinností ke dni 21. 8. 2023, kdy bylo postoupení žalované oznámeno. Dlužná částka požadovaná žalobkyní představuje: nesplacenou jistinu 13 603,18 Kč, nesplacený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků 1 069,43 Kč, nesplacená pokuta ve výši 269,11 Kč. Tato dlužná částka žalovanou nebyla zaplacena, a to přesto, že byla předžalobní výzvou ze dne 11. 1. 2024 vyzvána k zaplacení dlužné částky, když tato výzva byla řádně podána na poště.
2. Žalovaná se k žalobnímu nároku nikterak nevyjádřila.
3. Žalobkyně se k ústnímu jednání konanému dne 17. 12. 2024 omluvila, žalovaná se bez předchozí omluvy k jednání nedostavila, soud za užití § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, kdy vycházel z žalobních tvrzení a žalobkyní doložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování soud učinil tato zjištění:
5. Z listiny označené jako Žádost/smlouva o klasickém úvěru č. [hodnota] podepsané mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] a žalovanou ke dni 17. 12. 2022 bylo zjištěno, že jejím předmětem je poskytnutí úvěru v částce 16 035 Kč se stanovením splatnosti 11 dnů od splatnosti první splátky, splátky byly stanovené ve výši 1 619 Kč s termínem dodání půjčky ke dni 17. 12. 2022, přičemž bylo ujednáno, že bude částka 16 035 Kč vyplacena převodem na účet. Byla sjednána roční úroková sazba 21,49 %. Bylo zjištěno, že žalovaná má čistý měsíční příjem 20 000 Kč, nebyly uvedeny žádné údaje o výdajích žalované. Krom uvedených splátek na hypotéku ve výši 4 000 Kč nebyly uvedeny žádné náklady domácnosti.
6. Z akceptace dané smlouvy sdělené právní předchůdkyní žalobkyně ze dne 20. 12. 2022 bylo zjištěno, že byl žalované poskytnut úvěr 16 035 Kč s účinností od 19. 12. 2022 při roční úrokové sazbě 21,49 % s tím, že bylo stanoveno, že první měsíční splátka je splatná ke dni 17. 1. 2023 a další splátek bude 11 v měsíční výši 1 619 Kč.
7. Z přehledu vztahujícího se k platbám daného úvěru bylo zjištěno, že žalovaná uhradila splátky v celkové výši 3 919 Kč.
8. Z oznámení o odstoupení od smlouvy ze dne 27. 6. 2023 bylo zjištěno, že tímto právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru č. [hodnota], neboť žalovaná neplnila řádně své povinnosti splácet řádně úvěr.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ke dni 16. 8. 2023 bylo zjištěno, že takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 21. 8. 2023, kdy toto postoupení bylo žalované oznámeno podáním ze dne 28. 8. 2023, kdy z podacího listu ze dne 29. 8. 2023 bylo zjištěno, že toto oznámení bylo podáno na poště.
10. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky žalobkyní ve smyslu § 142a o.s.ř., když tato výzva podána řádně na poště.
11. Pokud soud provedl další důkazy neuvedené v tomto rozhodnutí, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné významné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr a zjištěný skutkový stav.
12. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru o tomto skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 17. 12. 2022 podepsána listina, na základě níž byla žalované poskytnuta částka 16 035 Kč převodem na účet s tím, že bylo stanoveno, že tento dluh bude splácet formou 11 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 619 Kč, přičemž první splátka byla stanovena ke dni 17. 1. 2023. Dále bylo ujednáno, že smluvní úroková sazba ze zapůjčené částky bude ve výši 21,49 % a RPSN ve výši 23,95% ročně. Žalovaná z této dlužné částky zaplatila 3 919 Kč; následně, v důsledku neplnění povinností došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k odstoupení od smlouvy, a to ke dni 27. 6. 2023. Takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ke dni 16. 8. 2023 s účinností od 21. 8. 2023, když postoupení pohledávek žalobkyní bylo žalované oznámeno, a to podáním ze dne 28. 8. 2023, které bylo na poště podáno dne 29. 8. 2023, přičemž touto výzvou byla vyzvána žalovaná k úhradě dlužné částky do 14. 9. 2023.
13. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy18. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Soud v prvé řadě konstatuje, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o. z., na kterou je nutno aplikovat rovněž ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, zejména § 86 a § 87 ZoSÚ upravující povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná. S ohledem na výše uvedená zjištění však soud nevzal za prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření předmětné smlouvy řádně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to jak jeho příjmovou, tak výdajovou stránku v kontextu jeho konkrétních osobních poměrů. Žalobkyní předložená listina „žádost o úvěr“ není schopna sama o sobě poměry žalované objektivně prokázat, obsahuje sice údaj o příjmech žalované a jejich výdajích, avšak bez dalších podkladů, nelze z ní proto zjistit relevantní informace o pravidelném hospodaření žalované za delší časové období. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, zejména stran jeho výdajové stránky, a poučit ji podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne 17. 12. 2024 připravila o možnost tohoto poučení. Soud tak dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy pro rozpor se zákonem podle § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 580 odst. 1 o. z., kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti dané smlouvy vychází z eurokonformního výkladu shora citovaných ustanovení ZoSÚ (srovnej rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18). Bylo tedy zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované plnění na základě neplatné smlouvy ve výši 16 035 Kč, když takto pohledávka za žalovanou byla řádně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno v souladu s § 1879 a následujících o. z. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na dlužnou částku uhradila 3 919 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu bylo poskytnuto žalované, žalobu tak shledal důvodnou co do částky 12 016 Kč po zohlednění částečné úhrady ze strany žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od 15. 9. 2023 do zaplacení. Splatnost nebyla platně sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaná tak byla podle § 1958 odst. 2 o. z. povinna dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dopisem žalobkyně ze dne 28. 8. 2023, kterým byla vyzývána, nechť zaplatí dlužnou částku do 14. 9. 2023, když tato výzva byla podána na poště dne 29. 8. 2023; dopis byl žalované doručen dle § 573 o. z. tři dny po podání na poště, tedy dne 1. 9. 2023, tudíž dne 14. 9. 2023 byl poslední den k plnění žalované, tzn. dnem následným, tj. 15. 9. 2023 se žalovaná ocitla v prodlení se splněním peněžitého závazku vůči žalobkyni, a to ve smyslu § 1968, § 1970 o. z.20. Z důvodu výše uvedených pak ve zbytku shledal soud žalobní nárok zcela nedůvodný a tento zamítl tak, jak je uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozhodnutí, když smluvení úroky z prodlení, poplatky a jiné platby spojené v souvislosti s uzavřením spotřebitelského úvěru žalobkyni nepřísluší, neboť smlouva nebyla uzavřena platně.21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná toliko částečně, a to v rozsahu 61 % (když soud při stanovování míry úspěchu vycházel i z kapitalizovaného příslušenství ke dni vyhlášení rozhodnutí) a byla neúspěšná co do 39 %, pak po odečtení neúspěchu od úspěchu přísluší žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 22 %. Při plném úspěchu byl žalobkyni příslušel nárok na náklady řízení ve výši 2 252 Kč sestávající z těchto položek: 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Jestliže přináleží žalobkyni nárok na 22 % z celkových nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, pak soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 495 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.