34 C 782/2023

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 23. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 54 972,54 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení za dobu od 30. 5. 2023 do zaplacení, částky 4 435,42 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení za dobu od 30. 5. 2023 do zaplacení a úhrady dalších dílčích částek v celkové výši hodnotě 8 551,09 Kč. K odůvodnění svého nároku žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru konsolidaci půjček č. [tel. číslo], na základě které se zavázala žalobkyně poskytnout žalované úvěr 90 000 Kč, když v čl. 2 odst. 3 smlouvy o úvěru bylo sjednáno splacení úvěru v počtu pevně stanovených měsíčních anuitních splátek v ujednané výši, skládajících se z platby na jistinu a úroku ve výši 2 329,70 Kč. Žalobkyně v souladu s požadavky § 86 zákona č. 257/2014 Sb., případně § 9 zákona č. 145/2010 Sb. provedla s odbornou péčí a v souladu s jí nastavenou politikou obezřetného úvěrování přísně individuální posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, když vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalované splácet daný úvěr z informací získaných od spotřebitele, zároveň si požádala o informace dotazem na BRKI, NRKI a insolvenčního rejstříku ISIR, databáze MV ČR a jiné. Při vyhodnocování rizik u úvěrovaného zároveň žalobkyně porovnala získané informace o příjmové a výdajové stránce žalované s historickými daty ČSÚ. Porovnáním příjmové a výdajové stránky úvěrovaného stanovila žalobkyně výši disponibilních příjmů klienta, kterou poměřila výdajovou stránku úvěrovaného, jež výši si ověřila z interních a externích zdrojů. Žalobkyně tedy s ohledem na výše uvedené kladla na posouzení úvěruschopnosti velký důraz, přičemž v případě nesplnění nezbytných podmínek ze strany žalované by žalobkyně úvěr žalované neposkytla. Po provedeném individuálním hodnocení klienta v pozici žalované žalobkyně žádosti žalované vyhověla a poskytnutí úvěru ve sjednané výši schválila. Úvěr ve výši 90 000 Kč žalovaná čerpala tak, že v souladu se smluvním ujednáním byla část úvěru použita na úhradu stávajících závazků úvěrovaného a případná zbývající část byla načerpána převodem na bankovní účet úvěrovaného – viz čl. 3 smlouvy o úvěru. K uvedenému pak žalobkyně soudu přikládala výpis z úvěrového účtu. Protože ze strany žalované docházelo k opakovanému porušení smluvních ujednání při prodlení s úhradou měsíčních splátek, žalobkyně v souladu s čl. 31 písmena d) ve spojení s čl. 32 písmena a) všeobecných obchodních podmínek zaslala žalované oznámení o prohlášení úvěru za splatný, kde žalovanou informovala o prohlášení úvěru za splatný ke dni 26. 9. 2022 a současně ji vyzvala k úhradě již splatné částky. Žalovaná pohledávka sestává z těchto položek: načerpaná neuhrazena jistina úvěru v částce 54 972,54 Kč (výše dlužné jistiny je dána jako rozdíl mezi čerpáním ze strany žalované a úhradami připadajícími na dlužnou jistinu, kdy v přiložené platební historii jsou pak úhrady viditelné v sloupci označeném jako jistina), obchodní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky v částce 4 435,42 Kč (částka dlužného obchodního úroku je počítána při ujednané úrokové sazbě), pohledávka tvořená úrokem počítaným z částky dlužné jistiny a kapitalizovaný ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře, tj. ke dni 29. 5. 2023 v částce 4 256,27 Kč (jedná se o úrok počítaný v zákonné sazbě z částky jistiny za období následující po prodlení dlužníka s úhradou splatné jistiny dluhu, tj. do 29. 5. 2023), pohledávka tvořená úrokem z prodlení počítaným z částky dlužného obchodního úroku a kapitalizovaného ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře ke dni 29. 5. 2023 v částce 439,82 Kč (úrok z prodlení počítaný v zákonné sazbě z částky obchodního úroku za období následující po prodlení dlužníka s úhradou splatného obchodního úroku, tj. do 29. 5. 2023), pohledávka ve výši 1 155 Kč (dílčí poplatky předepsané žalovanému dle platného sazebníku – poplatek za prohlášení úvěru za splatný, poplatek za odeslání upomínky k úhradě, případně též dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr, bylo-li toto sjednáno), platba 2 700 Kč jako pohledávka tvořená dílčími poplatky předepsanými žalované, jako se jedná o poplatky uvedené v přiloženém sazebníku – poplatek za prohlášení úvěru za splatný, poplatek za odeslání upomínky k úhradě dluhu, popřípadě též dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr, jak bylo v úvěrové smlouvě sjednáno, když jednotlivé pohledávky jsou uvedeny v platební historii). Přestože žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve smyslu § 142a o. s. ř., žalovaná dluh žalobkyni nezaplatila.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudnímu jednání konanému dne 22. 2. 2024 omluvila a žalovaná se bez předchozí omluvy k jednání nedostavila, soud za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, kdy vycházel z žalobních tvrzení, obsahu spisu a žalobkyní doložených důkazů.

4. Po provedeném dokazování soud učinil tato zjištění:

5. Z listiny označené jako žádost o úvěru konsolidace půjček bylo zjištěno, že jako žadatel zde byla uvedena žalovaná, jako poskytovatel žalobkyně, když zde bylo uvedeno, že tímto žalovaná žádá o poskytnutí úvěru ve výši 90 000 Kč, které se zavazuje splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách splatných k 22. dni v měsíci. Dále bylo zde uvedeno, že průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce žadatelky je 15 623 Kč, když nejsou prováděny žádné srážky ze mzdy a jiné měsíční splátky, s tím, že nemá žalovaná žádnou vyživovací povinnost. Dále zde byl uveden výčet současných závazků žalované, a to úvěr ve výši 56 698 Kč vyplývající ze smlouvy č. [tel. číslo] s měsíční splátkou 1 972,23 Kč, s tím, že zde byla žádost o ukončení této smlouvy. Tato listina byla vyplněna žalovanou ke dni 29. 10. 2019.

6. Z listiny označené jako smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet konsolidace půjček bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou ke dni 29. 10. 2019, předmětem byl úvěr ve výši 90 000 Kč s datem čerpání ke dni 29. 10. 2019, kdy byla stanovena měsíční anuitní splátka 2 329,70 Kč, úhrada pojištění ve výši 231 Kč, byla sjednána poslední měsíční anuitní splátka a úhrada pojištění při řádném splácení 1 729,09 Kč, když bylo stanoveno, že měsíční anuitní splátka a úhrada pojištění jsou splatné k 22. dni v měsíci, počínaje dne 22. 11. 2019. Byla sjednána roční úroková sazba 18,90 % ročně, RPSN 21,75 %. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že tyto prostředky budou poukázány na úvěrový účet č. [č. účtu] v částce 56 698,24 Kč, přičemž zbývající část jistiny úvěru neúčelové bude vyplacena ve prospěch účtu č. [č. účtu].

7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že tato listina byla signována dne 29. 10. 2019 žalovanou, bylo zde uvedeno, že se sjednává spotřebitelský úvěr 90 000 Kč, který bude hrazen formou 60 splátek ve výši 2 329,70 Kč splatných vždy ke každému 22. dni příslušného kalendářního měsíce, celková částka k zaplacení je 140 745,39 Kč, byla sjednána pevná úroková sazba 18,90 % po celou dobu trvání smlouvy, která je neměnná, roční procentová sazba nákladů ve výši 21,75 %.

8. Z výpisu z běžného účtu na jméno žalované bylo zjištěno, že konečný zůstatek na tomto účtu byl stanoven ke dni 8. 11. 2019 v částce 19 675,91 Kč, kdy debetní obrat byl stanoven na částku 33 411,67 Kč a obrat kreditní 52 898,82 Kč.

9. Z listiny označené jako vyjádření se k procesu úvěruschopnosti vystavené žalobkyní bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalované byl za poslední dobu tří měsíců v částce 15 623 Kč, když doba pracovního poměru byla sjednána na dobu určitou, s tím, že bylo uvedeno, že roční měsíční příjem domácnosti žalované byl stanoven na částku 40 000 Kč, podíl nákladů na bydlení byl stanoven v částce 39,06 %. K tomuto vyčíslení byl předán toliko doklad o potvrzení příjmu vystavené firmou [jméno FO] s.r.o., kde bylo uvedeno, že za dobu posledních tří měsíců byl čistý měsíční příjem žalované celkem 62 020 Kč hrubého, což bylo 46 869 Kč čistého. Toto potvrzení bylo vystaveno ke dni 1. 10. 2019.

10. Z listiny označené jako oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 28. 9. 2022 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně oznámila žalované, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr na částku 90 000 Kč splatný ke dni 26. 9. 2022 a že tímto současně zaniká pojištění u [Anonymizováno] Celková dlužná částka je 63 559,15 Kč, kdy nesplacená jistina je 54 972,54 Kč, smluvní úrok je 4 435,42 Kč, úroky z prodlení ke dni prohlášení 296,19 Kč, dlužné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu a náklady na upomínání 3 555 Kč, náklady upomínání 300 Kč, celkem tedy 63 559,15 Kč, s tím, že dlužná částka, nechť je uhrazena do 12. 10. 2022.

11. Z listiny o podání této listiny bylo zjištěno, že tato byla podána na poště dne 30. 9. 2022.

12. Z výpisu z úvěrového účtu vypracovaného ke dni 6. 4. 2023 bylo zjištěno, že konečný zůstatek dluhu je 54 972 Kč na jistině, splatný úrok smluvní 4 435,42 Kč, splatný úrok z prodlení 3 406,67 Kč z jistiny, splatný úrok z prodlení úroku 371,18 Kč, splatné poplatky, pojištění a pokuty v částce 3 855 Kč, celkem částka 67 040,81 Kč.

13. Z listiny označené jako platební historie vystavené žalobkyní bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že byl čerpán celkový úvěr 90 000 Kč při minimální splátce 2 329,70 Kč s dlužnou částku 67 882,53 Kč a poslední přijatou platbou 2 524,68 Kč, s tím, že zde byly popsány jednotlivé splátky a jiné další platby.

14. Z předžalobní upomínky ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 5. 6. 2023 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky, kdy tuto listinu poslala na dvě adresy a řádně ji podala na poště dne 5. 6. 2023.

15. Pokud soud provedl další důkazy a neuvedl je v tomto rozhodnutí, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné významné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr a zjištěný skutkový stav.

16. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla podepsána dne 29. 10. 2019 listina označená jako žádost o úvěru konsolidace půjček a smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, kdy na základě níž byla žalované poskytnuta částka 90 000 Kč, kterou dle této smlouvy měla žalovaná zaplatit formou splátek, když měsíční anuitní splátka byla stanovena ve výši 2 329,70 Kč, úhrada pojištění 231 Kč, měsíční anuitní splátka a úhrada pojištění tedy představovala částku 2 560,70 Kč a poslední měsíční anuitní splátka stanovovala částku 1 498,090 Kč, splátky měly být placeny vždy ke každému 22. dni v měsíci, počínaje dnem 22. 11. 2019, byla sjednána roční úroková sazba úvěru ve výši 18,90 %. Tyto peněžní prostředky byly zaslány žalobkyní žalované ve prospěch účtu č. [č. účtu] v částce 56 698,24 Kč, což bylo osvědčeno. Při uzavírání této smlouvy vyplnila žalovaná formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a doložila potvrzení od zaměstnavatele o výši čistého měsíčního příjmu za poslední tři měsíce v částce 46 869 Kč, a to k datu 1. 10. 2019. Jelikož žalovaná neplnila řádně své povinnosti a neplatila řádně splátky, došlo ke dni 28. 9. 2022 k oznámení o prohlášení úvěru za splatný ke dni 26. 9. 2022, kdy bylo stanoveno, že celková dlužná částka je 63 559,15 Kč, kdy nesplacená jistina je 54 972,54 Kč, smluvní úrok je 4 435,42 Kč, úroky z prodlení ke dni prohlášení 296,19 Kč, dlužné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu a náklady na upomínání 3 555 Kč, náklady upomínání 300 Kč, celkem tedy 63 559,15 Kč, celkem tedy 63 559,15 Kč, s tím, že dlužná částka, nechť je uhrazena do 12. 10. 2022, s tím, že dlužná částka, nechť je uhrazena nejpozději do 12. 10. 2022. Tato výzva byla řádně podána žalobkyní na poště ke dni 30. 9. 2022. Dále žalobkyně vyzvala žalovanou pro nesplnění této povinnosti předžalobní výzvou ze dne 5. 6. 2023 k zaplacení této dlužné částky ve smyslu § 142a o. s. ř., když tato výzva byla řádně podána ke dni 5. 6. 2023 na poště.

17. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.1. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.2. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.3. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.4. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy5. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Soud v prvé řadě konstatuje, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o. z., na kterou je nutno aplikovat rovněž ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru dle § 86 a § 87 ZoSÚ upravující povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná. S ohledem na výše uvedená zjištění však soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně při uzavření předmětné smlouvy řádně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to jak jeho příjmovou, tak výdajovou stránku v kontextu jejich konkrétních osobních poměrů. Žalobkyní předložená listina „žádost o úvěr“ není schopna sama o sobě poměry žalované objektivně prokázat, obsahuje sice údaj o příjmech žalované a jejich výdajích, avšak bez dalších podkladů, nelze z ní proto zjistit relevantní informace o pravidelném hospodaření žalované za delší časové období. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, zejména stran jeho výdajové stránky (bydlení, atd.) a poučit ji podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne 22. 2. 2024 připravila o možnost tohoto poučení. Soud tak dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy pro rozpor se zákonem podle § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 580 odst. 1 o. z., kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti dané smlouvy vychází z eurokonformního výkladu shora citovaných ustanovení ZoSÚ (srovnej rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18). Bylo tedy zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr, kdy nesplacená část tohoto úvěru představovala jistinu v částce 54 972,54 Kč, kterou žalovaná žalobkyni nezaplatila a tímto se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, a tudíž má žalobkyně v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu bylo poskytnuto žalované, a proto soud shledal žalobu žalobkyně důvodnou jen co do plnění co do částky 54 972,54 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od 30. 5. 2023 do zaplacení, neboť je zřejmé, že při zesplatnění úvěru ke dni 28. 9. 2022 byla žalovaná žalobkyní řádně vyzvána k zaplacení celkové částce 63 559,15 Kč, když tato výzva byla řádně podána na poště, a tudíž, pokud měla zaplatit tuto částku do 12. 10. 2022, pak je nepochybné, že se dostala do prodlení se zaplacením této částky vůči žalobkyni již dnem následným po tomto dni, a proto požadavek na zákonný úrok z prodlení od 30. 5. 2023 je zcela důvodný. Pokud se týká zbylých nároků žalobkyně, tyto důvodnými shledány nebyly, a to na základě skutečností výše uvedených, kdy navíc soud podotýká, že žalobkyně ani řádně netvrdila a již vůbec neprokázala požadavky na jednotlivé poplatky spojené s úvěrem ve výši 1 155 Kč a 2 700 Kč, kdy toliko odkazovala na přiloženou platební historii, aniž by řádně objektivizovala, z čeho se tyto dvě částky vlastně sestávají a z jakého titulu tyto uplatňuje. Navíc z důvodů výše uvedených, kdy soud dospěl k závěru, že nelze přihlížet ke smluvním ujednáním o jednotlivých úrocích ze zapůjčené částky, nemohla být žaloba shledána ve všech ostatních zbylých nárocích důvodnou, a proto byla zamítnuta tak, jak je uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozhodnutí.7. Výrokem III. soud rozhodl o nákladech řízení v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 11 311,744 Kč, když vycházel z poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně. Žalobkyně byla úspěšná se svým nárokem v rozsahu 82 % a neúspěšná v rozsahu 18 % (soud při posuzování úspěchu a neúspěchu žalobkyně rovněž vycházel kromě jistiny i z kapitalizované částky jednotlivých příslušenství). Jestliže tedy byla žalobkyně úspěšná co do 82 %, přináleží po odečtení neúspěchu v rozsahu 18 % nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 64 %. Při plném úspěchu žalobkyně by celkově přiznané náklady představovaly částku 17 674,60 Kč, když sestává z těchto položek: 2 719 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 3 820 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 300 Kč, dle § 13 odst. 4 vyhlášky, 21% DPH z takto vyčíslených nákladů řízení v částce 2 595,60 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Jestliže žalobkyni přísluší toliko náhrada nákladů řízení v rozsahu 64 %, soud z takto vyčíslené částky celkových nákladů řízení v rozsahu 17 674,60 Kč přiznal žalobkyni částku 11 311,74 Kč, jak je uvedeno v odstavci III. výroku tohoto rozhodnutí. Soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně za užití ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.21. [adresa] k zaplacení přiznané částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.