Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

35 C 67/2024

Soud: Okresní soud v OstravěDatum rozhodnutí: 12. 11. 2024Č. j.: 35 C 67/2024-24Samosoudkyně: Mgr. et Mgr. Kristýna ČernáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 6. 1. 2025Předmět řízení: o zaplacení 13 189,20 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOV:2024:35.C.67.2024.1
postoupení pohledávkyrodičovská dovolená
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 189,20 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 297,92 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 247,40 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 28. 9. 2023 do 13. 11. 2023 a úroku ve výši 29,70 % ročně z částky 7 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na soudním poplatku částku 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 13 189,20 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 2. 2022, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 3 570 Kč, poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 621 Kč a poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč v 52 týdenních splátkách po 264 Kč. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr tak, že se žalované dotázala na její majetkovou situaci, zjistila, že má příjem „z mateřské dovolené“ ve výši 7 600 Kč měsíčně, další příjmy její domácnosti činí 10 000 Kč a že nesplácí další úvěry. Tyto informace ověřila z výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky a potvrzení o příjmu, dále lustrovala žalovanou v insolvenčním rejstříku. Žalovaná však předchůdkyni žalobkyně nic neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, která po žalované požaduje nesplacenou jistinu ve výši 7 000 Kč, poplatek ve výši 6 189,20 Kč a dále úrok ve výši 29,70 % ročně z jistiny 7 000 Kč od 10. 7. 2022 do 27. 9. 2023 v kapitalizované výši 1 247,40 Kč a úrok ve výši 29,70 % ročně z jistiny 7 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Vzhledem k prodlení žalované žalobkyně požaduje též úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z neuhrazené jistiny 7 000 Kč od 10. 7. 2022 do 27. 9. 2023 v kapitalizované výši 1 297,92 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z jistiny 7 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Dále již žalovaná nic nezaplatila ani přes výzvu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud proto jednal v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a z provedených důkazů vzal za prokázané následující skutečnosti. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ze dne 24. 2. 2022 včetně smluvních podmínek soud zjistil, že se v této listině předchůdkyně žalobkyně zavazuje poskytnout žalované prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavazuje vrátit celkovou částku ve výši 13 691 Kč skládající se z dlužné jistiny a z částky 6 691 Kč představující úrok ve výši 3 570 Kč, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 621 Kč a poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, a to v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 264 Kč (poslední splátka činí pouze 227 Kč), splatných vždy ke konci splátkového období, kterým je doba sedmi dnů, přičemž první splátkové období začíná dnem uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě potvrdila, že od předchůdkyně žalobkyně v hotovosti částku ve výši 7 000 Kč převzala. Z listiny označené jako zákaznická karta - žádost o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je svobodná, žije v nájmu, je vyučená a vyživuje jednu osobu, její zdroj příjmů je z mateřské/rodičovské dovolené a dosahuje výše 7 600 Kč, další příjem domácnosti dosahuje výše 10 000 Kč, jiné příjmy nemá. Její odhadované měsíční výdaje činí 1 300 Kč, jiné spotřebitelské úvěry nesplácí. Dále je zde zaškrtnuto, že čistý příjem žadatele byl ověřen potvrzením o příjmu a výměrem důchodu, podpory nebo rozhodnutím o přiznání dávky. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná předchůdkyni žalobkyně nic nezaplatila. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem dohodla dne 21. 9. 2023 na postoupení pohledávky za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalovanou dopisem odeslaným dne 27. 10. 2023 o oznámení pohledávky vyrozuměla a vyzvala ji k úhradě dluhu do deseti dnů od obdržení dopisu. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalované dne 28. 3. 2024 odeslala předžalobní výzvu, kterou ji vyzvala k zaplacení dluhu.

4. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně žalované dne 24. 2. 2022 v hotovosti poskytla částku ve výši 7 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru z téhož dne. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalované splácet úvěr tak, že se žalované dotázala na její příjmy, výdaje a osobní poměry. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2023 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což žalované oznámila. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni nic neuhradila, ačkoli ji žalobkyně vyzvala k zaplacení dluhu do deseti dnů dopisem odeslaným dne 27. 10. 2023.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Po právním posouzení věci soud dospěl k následujícím závěrům. Soud nejprve posuzoval, zda předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely platnou smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., a dospěl k závěru, že nikoli. Žalovaná je ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně, jakožto poskytovatelce spotřebitelského úvěru, v postavení spotřebitelky, a proto se dle § 2 ZSÚ na jejich vztah použije také tento zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně však ani přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v řízení neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 ZSÚ, zejména že by s náležitou péčí zkoumala a ověřila příjmy a výdaje žalované, aby vyhodnotila, zda žalované její majetková situace umožňuje splnit dluh ve lhůtě splatnosti. Předchůdkyně žalobkyně se spolehla na pouhé tvrzení žalované o jejích příjmech, výdajích a poměrech, blíže se však poměry žalované nezabývala a údaje žádným způsobem neprověřila. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). Žalobkyně nedoložila, že by si předchůdkyně žalobkyně od žalované vyžádala zejména potvrzení o jejím příjmu a dalším příjmu domácnosti žalované, nájemní smlouvu, evidenční list nájemce, nedoložila, že by ověřila pravidelné výdaje žalované, výši případných dalších dluhů žalované a zda žalovaná tyto dluhy řádně splácí, případné exekuce žalované, insolvenční řízení vedené proti žalované, ale i další poměry žalované. Žalobkyně sice tvrdila, že si předchůdkyně žalobkyně vyžádala „potvrzení o příjmu“ a „výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky“, ale ani toto tvrzení neprokázala, nadto ani netvrdila, jaké konkrétní údaje z těchto listin údajně předložených žalovanou zjistila, zda se zabývala blíže také dalším příjmem domácnosti žalované, z čeho se tento příjem skládá a podobně. Samotná karta klienta, kterou žalobkyně doložila, neprokazuje, že by předchůdkyně žalobkyně svou povinnost řádně splnila, naopak je z ní zřejmé, že schopnost žalované splácet úvěr nebyla řádně zkoumána zejména co se týče výdajové stránky, jelikož ve formuláři je v kolonce výdajů zaznamenána souhrnná částka 1 300 Kč, která jen stěží mohla pokrýt veškeré výdaje žalované, které jistě měla minimálně na bydlení, stravování, ošacení, drogerii, to vše pro žalovanou i žalovanou vyživované dítě, náklady na dopravu, také lze předpokládat výdaje spojené s trávením volného času, platby za telefon, internet, příležitostný nákup předmětů osobní potřeby, vybavení domácnosti apod. Je tak zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet úvěr zkoumala toliko formálně a zejména skutečnými výdaji žalované se vůbec nezabývala, ani se nedotázala, z čeho se uvedená částka skládá, natož aby výdajovou stránku žalované jakkoli ověřila. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatelka spotřebitelského úvěru řádně neposoudila schopnost žalované úvěr splácet, je smlouva o úvěru ze dne 24. 2. 2022 absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 580 o. z. Dle jazykového výkladu § 87 odst. 1 ZSÚ by sice soud měl přihlížet k neplatnosti smlouvy pouze k námitce spotřebitele, toto ustanovení je ale nutno vyložit eurokonformně v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen „směrnice 2008/48/ES). Česká právní úprava, stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele pouze relativní neplatnost, je totiž v rozporu s požadavky směrnice 2008/48/ES, jelikož zakotvuje nižší standard ochrany spotřebitele. Ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ je proto nutno vykládat tak, že soud zkoumá z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18 OPR). Nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit činí smlouvu od počátku absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. Uvedený přístup je naplněním zásady ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K neplatnosti smlouvy o úvěru tak soud přihlédl i bez námitky žalované.

10. V řízení však současně bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez právního důvodu, na základě neplatné smlouvy o úvěru, částku 7 000 Kč, a žalovaná se tak přijetím finančních prostředků bezdůvodně obohatila, proto je povinna toto bezdůvodné obohacení ve výši 7 000 Kč vrátit dle § 2991 o. z. ve spojení s § 2993 o. z. Pohledávka z titulu smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., proto je žalovaná povinna zaplatit svůj dluh žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že žalovaná předchůdkyni žalobkyně nic neuhradila a žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by nějakou částku zaplatila, proto soud uložil žalované uhradit žalobkyni celou nevrácenou jistinu ve výši 7 000 Kč. Splatnost bezdůvodného obohacení nastává dle § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy věřitele. Žalobkyně žalovanou poprvé prokazatelně vyzvala k zaplacení dlužné částky výzvou odeslanou dne 27. 10. 2023. Dle § 573 o. z. se tak má za to, že žalované zásilka došla dne 1. 11. 2023, a žalovaná byla následně povinna uhradit dlužnou částku dle výzvy do 13. 11. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh včas neuhradila, dostala se do prodlení a žalobkyně má rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky dle § 1970 o. z. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, tzn. od 14. 11. 2023. Výše úroku z prodlení je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 14. 11. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu žalobu zamítl.

11. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého by měla převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalované však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

12. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, a proto zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč dle položky 2 bod 1 písm. b) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán, soudní poplatek tak činí 1 000 Kč dle položky 1 bod 1 písm. a) ve spojení s položkou 2 bod 2 přílohy k zákonu o soudních poplatcích. Soud proto soudní poplatek doměřil a výrokem IV. zavázal žalobkyni k zaplacení doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací