Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 750 Kč s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky 13 750 Kč od 14. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 3 563,96 Kč, dále co do 15 % zákonného úroku z prodlení z částky 3 563,96 Kč od 14. 11. 2022 do zaplacení, dále co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 251,19 Kč, co do úroku 15 % ročně z částky 15 169,33 Kč od 14. 2. 2023 do zaplacení, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 796,92 Kč od 25. 10. 2022 do 13. 2. 2023 a co do 15 % zákonného úroku z prodlení z částky 17 313,96 Kč od 14. 2. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 789,10 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 13. 2. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 17 313,96 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 9. 3. 2022 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota] a podpisem úvěrové smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky a žalovaná podpisem úvěrové smlouvy stvrdila, že se s těmito seznámila, považuje je za srozumitelné, určité a souhlasí s nimi. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované. V průběhu trvání úvěrového vztahu v souladu s úvěrovou smlouvou a úvěrovými podmínky bylo možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 15 490 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v úvěrové smlouvě a výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala celkem částku 15 490 Kč. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 1 740 Kč. Žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalobkyně proto využila svého oprávnění a zesplatnila úvěr a požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalovaná byla vyzývaná k úhradě dlužné částky a ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 10. 10. 2022, výzva ke splacení celého úvěru, poté nic nezaplatila. Žalované byla zaslána také předžalobní výzva uhradit dlužné částky. [adresa] 313,96 Kč se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 15 169,33 Kč, dále z poplatku za pojištění ve výši 204,43 Kč, z nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 040,20 Kč.
2. V dané právní věci byl Okresním soudem v [adresa] vydán dne 19. 9. 2023 elektronický platební rozkaz, tento se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, byl proto usnesením soudu ze dne 20. 11. 2023 zrušen.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.[právnická osoba] jednání dne 16. 10. 2025 se nedostavil právní zástupce žalobkyně, omluvil svou neúčast u jednání s tím, že žalobkyně na žalobě v celém rozsahu trvá, když žalovaná nic dlužné části nezaplatila. Žalovaná se k jednání nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení na základě listinných důkazů.5. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k těmto relevantním skutkovým zjištěním:Ze smlouvy o úvěru z 9. 3. 2022 soud vzal za prokázáno, že dne 9. 3. 2022 byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, coby klientem, smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovaném bezúčelový revolvingový úvěr ve výši 15 490 Kč, byla sjednána roční úroková sazba 26,28 %, měsíční úroková sazba 2,19 % a výše měsíční splátky 4 % z dlužné částky, celková částka splatná spotřebitelem ve výši 17 695 Kč. Ve smlouvě byly dále uvedeny informace o příjmu žalované, a to hlavní příjem zaměstnanec, čistý měsíční příjem 20 000 Kč, celkový čistý měsíční příjem 20 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 32 000 Kč, zaměstnavatel [právnická osoba]., zaměstnána od 10/2020. Ve smlouvě bylo uvedeno, že podpisem smlouvy žalovaná potvrzuje, že před jejím uzavřením převzala formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.Z úvěrových podmínek společnosti [právnická osoba]. – [Anonymizováno] soud vzal za prokázáno, že tyto úvěrové podmínky jsou platné od 1. 8. 2021, jsou závazné a tvoří nedílnou součást smlouvy o úvěru.Z listiny Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik z 13. 2. 2023 soud vzal za prokázáno, že žalobkyně potvrzení ze dne 13. 2. 2023 uvedla ohledně klientky – žalované, že společnost [právnická osoba]. provedla před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 9. 3. 2022 ověření bonity klienta, specifikace klienta: stav svobodna, druh bydlení: státní byt, počet dětí 0, finanční zdroje: zdroj příjmů klienta zaměstnanec, výše příjmu 20 000 Kč, příjem partnera: 32 000 Kč, splátky jiným společnostem uvedené v žádosti: 3 500 Kč.Z listiny Posouzení úvěruschopnosti klienta soud vzal za prokázáno, že žalobkyně v této listině uvedla, jakým způsobem žalobkyně posuzuje úvěruschopnost klienta s tím, že žalobkyně coby věřitel naplňuje svoji zákonnou povinnost posuzování úvěruschopnosti spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Listina obsahuje metodiku výklad s tím, že prostřednictvím výpočtu MLS věřitel ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuální posuzované žádosti. MLS je vypočítáván vždy jak na žadatele, tak i na domácnost žadatele a tyto dva výpočty se porovnávají a využije se ten, který je nižší.Z výpisu čerpání splátek a úhrad soud vzal za prokázáno, že žalovaná na základě smlouvy o revolvingovém úvěru z 9. 3. 2022 načerpala od žalobkyně celkem částku 15 490 Kč, tato částka se dostala do dispozice žalované.Z výzvy ke splácení celého úvěru z 10. 10. 2022 soud vzal za prokázáno, že žalobkyně dne 10. 10. 2022 vyzvala žalovanou ke splácení celého úvěru čerpaného na základě úvěrové smlouvy č. [hodnota] a žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši celkem 18 360 Kč, nejpozději do 14 dnů na uvedený bankovní účet.Z podacího archu [právnická osoba] soud vzal za prokázáno, že dne 11. 10. 2022 byla podána u [právnická osoba] výzva ke splacení úvěru adresovaná žalované na adresu [adresa], a že se zásilka dostala do dispoziční sféry žalované.Z předžalobní výzvy k plnění z 3. 11. 2022 soud vzal za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 3. 11. 2022 vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 18 693,39 Kč nejpozději do 7 dnů na uvedený bankovní účet. Žalované bylo sděleno, že pokud nedojde k úhradě, bude žalobou zahájeno soudní řízení.Z podacího archu [právnická osoba] soud vzal za prokázáno, že předžalobní výzva z 3. 11. 2022 byla podána u [právnická osoba] dne 4. 11. 2022, a že předžalobní výzva se dostala do dispoziční sféry žalované.Z nesporných skutkových tvrzení soud vzal za prokázáno, že žalovaná uhradila žalobkyni z čerpaného úvěru částku 1 740 Kč a doposud neuhradila žalobkyni částku 13 750 Kč.6. Z jiných v řízení provedených důkazů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění.7. Na základě provedených listinných důkazů soud nemá za prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru a při uzavření této smlouvy řádně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Provedenými důkazy, které byly navrženy ze strany žalobkyně, nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně ověřovala schopnost žalované úvěr splácet, zejména nebylo prokázáno, že by řádně ověřovala veškeré výdaje žalované, a to výdaje na bydlení, domácnost, jídlo, dopravu, telefon a úhradu dalších nezbytných základních potřeb žalované. Soud má za to, že žalobkyně zkoumá příjmovou stránku žalované, avšak neověřila si dostatečně řádně výdajovou stránku žalované a její náklady týkající se veškerých výdajů včetně domácnosti. Soud tak uzavírá, že před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru nebyla ze strany žalobkyně coby věřitel řádně prověřená úvěruschopnost žalované. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně posoudila dostatečně s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, tak dle názoru soudu žalobkyně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované a soud s ohledem na to dospěl k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru z 9. 3. 2022 je smlouva absolutně neplatná, když žalobkyně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované, tedy nesplnila povinnost vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy nesplnění této povinnosti má v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Soud byl připraven poučit žalobkyni u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., jednak k doplnění tvrzení ohledně ověřování výdajů žalované a rovněž, aby žalobkyně navrhla důkazy k prokázání doplněných tvrzení, nicméně žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nebylo proto možno u jednání, aby byla žalobkyně ze strany soudu poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že předmětná smlouva o revolvingovém úvěru je smlouva absolutně neplatná.8. Zjištěný skutkový stav soud po provedeném dokazování posuzoval v souladu se ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), v souladu s ustanovením § 2993 o. z., § 1908 o. z., § 1970 o. z., v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen částečně, a to co do částky 13 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 490 Kč, a to na základě neplatné smlouvy o revolvingovém úvěru a bylo prokázáno, že žalovaná přijala plnění ve výši 15 490 Kč bez právního důvodu. Žalovaná z plnění přijatého bez právního důvodu žalobkyni uhradila pouze částku 1 740 Kč a na úkor žalobkyně se tak obohatila bezdůvodně o částku 13 750 Kč, kterou žalobkyni dosud nevrátila. Provedeními důkazy bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou z 3. 11. 2022 do 7 dnů, předžalobní výzva se dostala do dispoziční sféry žalované a počínaje dnem 14. 11. 2022 se žalovaná dostala do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, a to v souladu s ustanovením § 1970 a 1968 o. z. Soud tak přiznal žalobkyni vedle jistiny ve výši 13 750 Kč také 15% zákonný úrok z prodlení z této částky od 14. 11. 2022, přičemž výše zákonného úroku z prodlení je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila a ani ničím neprokázala, že by z plnění přijatého bez právního důvodu ve výši 13 750 Kč již žalobkyni něco vrátila.9. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, neboť nárok v tomto rozsahu ze strany žalobkyně po žalované požadovaný je založen na absolutně neplatné smlouvě o revolvingovém úvěru z 9. 3. 2022. S ohledem na skutečnost, že je neplatný hlavní závazek, tak nemohou být platná ani vedlejší ujednání, která se týkají poplatků, nákladů na vymáhání smluvních pokut, poplatků na pojištění. S ohledem na výše uvedené soud proto nárok žalobkyně ve zbývajícím rozsahu shledal za nedůvodný a v rozsahu uvedeném ve výroku II. žalobu zčásti zamítl.10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky celkem 20 362,07 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 13 750 Kč (výrok I. tohoto rozsudku) a neúspěšná byla ve zbývajícím rozsahu (výrok II. tohoto rozsudku). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 67,52 % a neúspěch žalobkyně činí 35,04 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 35,04 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly (67,52 % - 32,48 % = 35,04 %). Soud žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, účinný do 31. 12. 2024, tj. 3 x 300 Kč, dále přiznal náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. 3 x 100 Kč a náhradu ve výši 21% DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. v částce 252 Kč. V případě plného úspěchu ve věci by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení ve výši celkem 2 252 Kč. Žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení pouze v rozsahu 35,04 %, tedy v částce 789,10 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši celkem 789,10 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, když soudu je z úřední činnosti známo, že ve věci žalobkyně u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky, a jsou tak splněny podmínky pro aplikaci § 14b advokátního tarifu.11. Lhůta k plnění je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.