36 C 375/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 31. 3. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 66 876,61 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]. uzavřela se žalovanou dne 19. 11. 2021 smlouvu o úvěru, dle smluvního ujednání jsou součástí smlouvy také Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla banka žalované úvěr ve výši 59 040 Kč, úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala splácet bance čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě, spolu se splátkami úvěru se žalovaná ve smlouvě zavázala hradit úroky z úvěru ve výši 19,99 % a poplatky – ceny za úkony související s poskytnutím a zprávou úvěru, zejména zavedení účtu, případně poplatky za pojištění, a to ve výši podle smlouvy a aktuálního sazebníku [právnická osoba], za tímto účelem byla žalovaná povinna udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Smluvní strany si ve smlouvě sjednaly, že právní předchůdkyně žalobce je oprávněná připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení z úhradu jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byla žalovaná podle smlouvy povinna platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle aktuálního sazebníku [právnická osoba], tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky. Smluvní strany si ve smlouvě sjednaly právo banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaná mimo jiné dostane do prodlení s placením splátky úvěru či jakéhokoliv jeho peněžitého závazku. Vzhledem k tomu, že žalovaná sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácela řádně a včas, tak ji banka několikrát písemně upozornila, aby tento stav napravila a uhradila dlužnou částku v poskytnuté lhůtě. Následně v důsledku trvajícího porušování smluvních povinností ze strany žalované využila banka svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni 27. 8. 2022 zesplatnila a bance tak vzniklo právo požadovat po žalované okamžité splacení veškerých jejich závazků vyplývajících ze smlouvy, o této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem z 27. 8. 2022, ve kterém byla vyzvána k neprodlenému zaplacení zůstatku úvěru, včetně vyúčtované smluvní pokuty za prodlení a dalších poplatků. Dlužná částka ze strany žalované nebyla uhrazena. Pohledávka za žalovanou byla ze strany banky postoupena žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi z ní spojenými na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2022, a to s účinností ke dni 1. 12. 2022, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 13. 12. 2022. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení k 1. 12. 2022 celkem 69 281,85 Kč a skládala se z: neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 61 901,21 Kč, úroku z úvěru ve výši 2 484,40 Kč, úroku z prodlení ve výši 2 405,24 Kč a poplatku ve výši 2 491 Kč. Jistina pohledávky 64 385,61 Kč je tvořená neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 61 901,21 Kč a připsanými úroky úvěru ve výši 2 484,40 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyní nic uhrazeno. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 21. 3. 2023, žalovaná poté nic neuhradila.

2. V dané právní věci byl Okresním soudem v [adresa] vydán dne 26. 7. 2023 elektronicky platební rozkaz, tento se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, byl proto usnesením soudu ze dne 26. 3. 2024 zrušen a poté bylo ve věci nařízeno jednání.

3. V doplnění žaloby žalobkyně dále uvedla, že žalovaná na předmětnou pohledávku za dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem částku 6 934 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdce [právnická osoba]. jako poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalované, které získal při zpracování žádosti žalované o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byla žalována dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla při žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména výší jejího příjmu, dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tento úvěr je dostatečná. Následně po vyhodnocení získaných informací byla teprve žalovanou uzavřena úvěrová smlouva.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. U jednání právní zástupkyně žalobkyně na podané žalobě v celém rozsahu setrvala, rovněž tak na skutkových tvrzeních uvedených v žalobě s tím, že žalovaná nic z dlužné částky nezaplatila. Žalovaná se k jednání nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

6. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím relevantním skutkovým zjištěním:Z listiny Smlouva o úvěru soud vzal za prokázáno, že dne 19. 11. 2021 byla uzavřena Smlouva o úvěru mezi [právnická osoba]. coby úvěrujícím a žalovanou coby úvěrovaným klientem, ve Smlouvě o úvěru se smluvní strany dohodly na tom, že [právnická osoba] poskytuje žalované úvěr v celkové výši 59 040 Kč, který bude veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu], bylo dohodnuto splácení úvěru nejpozději do 15. 8. 2029, výše měsíční splátky v částce 1 262 Kč, smluvní strany se dohodly na úrokové sazbě ve výši 19,99 % ročně, v době uzavření smlouvy byla výše RPSN 22,27 %, bylo dohodnuto, že při řádném splácení úvěru získává žalovaná nárok na finanční odměnu ve formě odpuštění až 12 posledních splátek. Na základě této smlouvy a v rámci produktu „konsolidace“ získala žalovaná úvěr až do výše 59 040 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut účelově, nezajištěný spotřebitelsky úvěr jiný než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami. Bylo dohodnuto, že peníze z úvěru převede [právnická osoba] bez zbytečného odkladu po podpisu smlouvy a splnění případných odkládacích podmínek nejpozději do 14. 12. 2021 na příslušné účty určené ke splácení konsolidovaných dluhů. Žalovaná smlouvu podepsala dne 19. 11. 2021.Ze Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba]. – soukromá klienta soud vzal za prokázáno, že tyto Všeobecné obchodní podmínky doplňují smlouvu a popisují pravidla, kterými se řídí [právnická osoba] v nejčastějších situacích.Z Ceníku pro soukromou klientelu soud zjistil a vzal za prokázáno, že tento ceník je účinný od 22. 1. 2022, obsahuje nabídku služeb, které poskytuje [právnická osoba].Z Výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období od 19. 11. 2021 do 31. 12. 2021 soud vzal za prokázáno, že žalovaná čerpala od [právnická osoba] úvěr ve výši celkem 59 040 Kč.Z listiny Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu soud vzal za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]. žalované dne 27. 8. 2022 zaslala doporučeně rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu s tím, že ve stanoveném termínu nebyla uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu žalované č. [č. účtu], přičemž banka rozhodla, že ode dne 27. 8. 2022 je celá zbývající částka splatná, nestala-li se ze zákona splatnou dříve. Žalované bylo sděleno, že tato úvěrová pohledávka je ode dne 28. 8. 2022 úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení s tím, že ke dni 27. 8. 2022 žalovaná dluží celkovou částku 64 399 Kč a tato částka každým dnem narůstá.Z listiny Poslední výzva k úhradě dlužné částky soud vzal za prokázáno, že [právnická osoba]. zaslala žalované dne 26. 7. 2022 výzvu k úhradě dluhu ve výši 6 012 Kč nejpozději do 27. 8. 2022 a žalované bylo sděleno, že pokud dlužnou částku neuhradí do uvedeného termínu, bude banka požalované požadovat okamžité splacení celého úvěru, jehož výše ke dni 26. 7. 2022 činí 62 221 Kč.Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2022 a přílohy č. [hodnota] - Seznamu pohledávek soud vzal za prokázáno, že dne 16. 11. 2022 byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba]. coby postupitelem a žalobkyní coby postupníkem a na základě této smlouvy přešla na žalobkyni pohledávka za žalovanou.Z Oznámení o postoupení pohledávky soud vzal za prokázáno, že [právnická osoba]. dne 12. 12. 2022 zaslala žalované písemné oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] a žalované bylo sděleno, že celková dlužná částka činí ke dni postoupení 69 281,85 Kč a novým věřitelem je společnost [právnická osoba]. Žalované bylo rovněž sděleno, že v případě nezaplacení bude nový věřitel [právnická osoba]. nucen uplatnit svá práva soudní cestou.Z podacího lístku soud vzal za prokázáno, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno prostřednictvím [právnická osoba] a bylo podáno na poště dne 13. 12. 2022.Z přílohy č. [hodnota] – Potvrzení o zaplacení kupní ceny soud vzal za prokázáno, že [právnická osoba]. dne 2. 12. 2022 potvrdila, že postupník zaplatil kupní cenu na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16. 11. 2022.Z výzvy k plnění ze dne 20. 3. 2023 soud vzal za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně písemně vyzval žalovanou dne 20. 3. 2023 k úhradě celkové dlužné částky ve výši 76 216,13 Kč, nejpozději do 30. 3. 2023.Z podacího lístku soud vzal za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně podal předžalobní výzvu u [právnická osoba] k odeslání dne 21. 3. 2023 a předžalobní výzva se dostala do dispoziční sféry žalované.Z Dohody o úplatě soud vzal za prokázáno, že [právnická osoba]. a žalobkyně se dohodly na úhradě kupní ceny za dodávku pohledávek [právnická osoba]. postupovaných ke dni 1. 2. 2022 uvedených v seznamu, který je přílohou č. [hodnota] ke Smlouvě o postoupení pohledávek.Z výpisu z úvěrového účtu soud vzal za prokázáno, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 6 934 KčZ listiny - Potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance soud vzal za prokázáno, že žalovaná ke dni 9. 11. 2021 byla v pracovním poměru u zaměstnavatele [právnická osoba] ode dne 1. 12. 2015 s pracovním zařazením pracovník restauračního provozu, její průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců činil 15 076 Kč.Z listiny Posouzení úvěruschopnosti klienta soud vzal za prokázáno, že [právnická osoba]. v listině uvedla, že ve věci žádosti žalobkyně byla žádost poskytnuta prostřednictvím interního klientského centra, kdy klientka na žádosti uvedla příjem ve výši 15 076 Kč a pracovník centra příjem zkontroloval na základě doloženého potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatele. Banka mimo jiné uvedla, že mimo jiné ověřila pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík, že klientka nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení a pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík banka ověřila, že zaměstnavatel klientky nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací [Anonymizováno] banka ověřila předchozí splátkovou morálku klientky a z historie v interní evidenci klientů ověřila, že klientka neměla žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách. Banka dále v této listině uvedla, že žalovaná coby klientka na žádosti uvedla výdaje ve výši 2 635 Kč a nájemné ve výši 3 500 Kč a že banka stanovila životní výdaje klientky na základě dat sdělených klientkou.Z výpisu z úvěrového účtu soud vzal za prokázáno, že žalovaná uhradila celkem částku 6 934 Kč. Z nesporných skutkových tvrzení vzal za prokázáno, že žalovaná dosud žalobkyni neuhradila částku 52 106 Kč.

7. Z provedených důkazů soud nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]. posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně sice v žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, když provedla posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr na základě zhodnocení informací získaných od žalované, které banka získala při zpracování žádosti žalované o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byla žalována dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná. Soud však konstatuje, že z provedených důkazů, a to z listiny označené Potvrzení zaměstnance o výši pracovního příjmu zaměstnance, Posouzení úvěruschopnosti klienta, však nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]. řádně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, když dostatečně nezkoumala výdaje poměry žalované, rovněž tak osobní poměry žalované, její náklady na živobytí, bydlení a úhradu základních potřeb. Vzhledem k uvedenému soud dovodil absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne 19. 11. 2021, a to pro rozpor se zákonem, pro rozpor s ustanovením § 86 a 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu v souladu s ustanovením § 588 o. z.

8. Z ostatních v řízeních provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

9. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu:Právní předchůdkyně [právnická osoba]. uzavřela s žalovanou dne 19. 11. 2021 Smlouvu o úvěru, na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 59 040 Kč, úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaná přijala od [právnická osoba]. částku přes 59 040 Kč bez právního důvodu a přijetím této částky se bezdůvodně obohatila, žalovaná z přijatého plnění vrátila žalobkyni částku 6 934 Kč, dosud nevrátila žalobkyni částku 52 106 Kč, o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2022 byla postoupena pohledávka za žalovanou na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, doporučeným dopisem ze dne 13. 12. 2022. Žalovaná byla ze strany žalobkyně předžalobní výzvou vyzvána k úhradě dluhu, předžalobní výzva ze dne 20. 3. 2023 se dostala do dispoziční sféry žalované. Žalovaná do 30. 3. 2023 bezdůvodné obohacení žalobkyni nevydala a žalovaná se na úkor žalobkyně obohatila o částku 52 106 Kč, tuto žalobkyni nevrátila. [právnická osoba]. při uzavření smlouvy o úvěru neposoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet.

10. Po provedeném dokazování soud na zjištění skutkový stav aplikoval ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ustanovení § 2993 o. z., ustanovení § 573 o. z., § 1879 a následující o. z., ustanovení § 1908 o. z., § 1968 o. z. a § 1970 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen zčásti a toho, co do částky 52 106 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení z této částky od 31. 3. 2023 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

11. V řízení bylo prokázáno, že [právnická osoba]. poskytla žalované bez prokázaného právního důvodu částku ve výši 59 040 Kč, tuto žalovaná přijala, a byla povinna žalobkyni bezdůvodné obohacení vrátit. Bylo prokázáno, že žalovaná vrátila pouze částku 6 934 Kč a je proto povinna žalobkyni zbývající plnění vrátit. Na straně žalované se jedná o bezdůvodné obohacení, neboť soud v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 téhož zákona smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudil jako smlouvu absolutně neplatnou, když nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zjišťovala a ověřovala úvěruschopnost žalované, tedy nesplnila řádně povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované a soud proto smlouvu o úvěru shledal jako smlouvu neplatnou pro rozpor se zákonem, přičemž v daném případě se jedná o absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Žalobkyně byla ve věci aktivně legitimována v souladu s ustanovením § 1879 a následující o. z., když pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Bylo prokázáno, že žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána k úhradě a vydání bezdůvodného obohacení. Předžalobní výzva se dostala do dispoziční sféry žalované, žalovaná nevydala bezdůvodné obohacení do 30. 3. 2023 a ode dne následujícího je pak v prodlení s peněžitým plněním vůči žalobkyni. Soud proto uložil žalované, která získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, aby tento majetkový prospěch v celkové výši 52 106 Kč vydala žalobkyni, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 31. 3. 2023 do zaplacení, když počínaje tímto dnem se žalovaná v souladu s ustanovením § 573 o. z. dostala do prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

12. Vzhledem k tomu, že nebyl v řízení prokázán vznik platného závazku, tak žaloba byla ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodná zamítnuta, neboť tento žalobkyní požadovaný nárok měl být založen dle tvrzení žalobkyně na absolutně neplatné smlouvě o úvěru. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru jsou neplatná i vedlejší ujednání v této smlouvě obsažena. Soud jako nedůvodnou zamítl žalobu jednak co do částky 14 770,61 Kč, tak také co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 405,24 Kč, co do 15% zákonného úroku z prodlení z částky 66 876,61 Kč od 2. 12. 2022 do 30. 3. 2023, také co do 15% zákonného úroku z prodlení z částky 14 770,61 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení, dále co do úroku 19,99 % ročně z částky 61 901,21 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení a úroku 19,99 % ročně z částky 2 484,40 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavně závazek, tak nemohou být platná ani vedlejší ujednání týkající se dalších nároků.

13. Výrok o náhradně nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu účastníků řízení. Procesní úspěch žalobkyně v této věci byl v rozsahu 77,91 %, procesní úspěch žalované byl v rozsahu 22,09 %, soud tedy po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 55,82 % (77,91 % - 22,09 % = 55,82 %). V případě plného úspěchu ve věci by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení ve výši celkem 30 372,90 Kč, která se skládá z těchto položek: zaplacený soudní poplatek ve výši 2 676 Kč, 5 úkonů právní služby po 3 780 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), tj. příprava + převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy, účast u jednání dne 24. 10. 2024 a 15. 4. 2025, půl úkonu za účast u jednání 4. 2. 2025, dále 4 režijní paušály po 300 Kč, tj. 1 200 Kč dle § 13 AT, 2 režijní paušály po 450 Kč dle § 13, a to ve znění účinném od 1. 1. 2025 a dále v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. 21% DPH ve výši 4 806,90 Kč, když právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty. Žalobkyni náleží z celkových nákladů řízení ve výši 30 372,90 Kč jen 55,82 %, proto byl žalobkyni přiznán nárok na náhradu nákladů řízení ve výši celkem 16 954,15 Kč. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám jejího právního zástupce, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. Pokud žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení za písemné podání ve věci samé ze dne 19. 11. 2024 a k tomu režijní paušál, tak náklady za tento úkon soud žalobkyni nepřiznal, když dle názoru soudu ze strany žalobkyně se nejedná o účelně vynaložené náklady řízení, neboť řádná a úplná tvrzení týkající se toho, jak žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet a tvrzení, kolik žalovaná uhradila celkem, mělo být obsaženo již v žalobě. Nejedná se proto ze strany žalobkyně o účelně vynaložené náklady a tyto žalobkyni nebyly přiznány. S ohledem na výše uvedené tedy soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 16 954,15 Kč.

14. Lhůta k plnění je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.