36 C 562/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 2. 5. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 67 034,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 15. 2. 2023 smlouvu o hotovostním úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok a nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Podpisem smlouvy přistoupil žalovaný také k rámcové pojistné smlouvě, jejíž předmětem je pojištění schopnost splácet předmětný úvěr. Na základě smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 3 593 Kč, která se skládala ze splátky pojištění, jistiny a úroku 15,49 % ročně, a to vždy k 18. dni v měsíci, počínaje dnem 18. 3. 2023 a dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 1 600 Kč. Žalobce před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Splátky od 18. 3. 2023 do 21. 9. 2023 byly splaceny, ode dne 21. 1. 2024 žalobkyně neeviduje žádné úhrady od žalovaného do dne zesplatnění. Opakované prodlení s úhradou splátek se žalovaný dopustil porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila dne 27. 3. 2024 ke zesplatnění úvěru a ke dni ze zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši 65 155 Kč. O zesplatnění úvěru žalobce žalovaného informoval. Dluh žalovaného tvoří nesplacená jistina ve výši 65 155,50 Kč, dále nesplacený úrok 2 567,63 Kč, kapitalizovaný do dne předcházejícího dne zesplatnění, dále smluvní pokuta 1 000 Kč, pojistné 879 Kč, smluvní úrok 15,49 % ročně z dlužné jistiny od 27. 3. 2024 do 20. 4. 2024, smluvní úrok 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 21. 4. 2024 do zaplacení a zákony úrok z prodlení z dlužné jistiny od 6. 4. 2024 do zaplacení se zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, poté nic neuhradil.

2. V dané právní věci byl Okresním soudem v [adresa] vydán dne 14. 5. 2024 elektronický platební rozkaz, tento se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto usnesením soudu ze dne 13. 6. 2024 zrušen a poté bylo ve věci nařízeno jednání.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.[právnická osoba] jednání dne 2. 9. 2025 se nedostavila žalobkyně, tato omluvila svou neúčast u jednání s tím, že na podané žalobě v celém rozsahu trvá, kdy žalovaný nic neuhradil. Žalovaný se k jednání nedostavil, byl řádně a včas předvolán. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení na základě předložených listinných důkazů.5. V průběhu řízení žalobkyně doplnila skutková tvrzení v podání ze dne 19. 5. 2025 a tvrdila, že ze strany žalovaného bylo na úvěr č. [hodnota] zaplaceno celkem 25 358 Kč.6. Na základě provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:Smlouvou o úvěru ze dne 15. 2. 2023 má soud za prokázáno, že dne 15. 2. 2023 byla uzavřena smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši celkem 80 000 Kč, žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni celkem částku 98 986,20 Kč s konečnou splatností úvěru ke dni 18. 8. 2025, přičemž bylo dohodnuto, že úvěr bude žalovanému poskytnut hned po podpisu smlouvy a provedení kontrol před načerpáním, výše měsíčních splátek byla sjednána ve výši 3 593 Kč měsíčně.Z listiny Splátkový kalendář soud vzal za prokázáno, že se žalovaný zavázal úvěr vyplývající ze smlouvy č. [hodnota] v celkové výši 80 000 Kč hradit formou měsíčních splátek po 3 300 Kč po dobu 30 měsíců a byl vytvořen splátkový kalendář 28. 3. 2024.Z úvěrových podmínek soud vzal za prokázáno, že tyto úvěrové podmínky jsou nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným a uzavřením smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému sjednaný úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky.Z listiny Výpis běžného účtu soud vzal za prokázáno, že ze strany žalobkyně přišla na účet žalovaného dne 15. 2. 2023 platba ve výši 80 000 Kč, a to na účet č. [č. účtu].Z listiny Ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru z 27. 3. 2024 soud vzal za prokázáno, že dne 27. 3. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 69 620,13 Kč do 10 dnů na účet žalované a žalovaný byl ze strany žalobkyně informován, že pokud dlužnou částku v dané lhůtě neuhradí a nebude reagovat na výzvu, bude žalobkyně nucena obrátit se na soud a požadovat také zákonné úroky.Z listiny Úvěrové podmínky soud vzal za prokázáno, že tyto úvěrové podmínky jsou nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavírané mezi žalovaným a poskytovatelem služby Zonky a společností [právnická osoba].Z listiny Potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. [hodnota] soud vzal za prokázáno, že smlouva o úvěru č. [hodnota] byla podepsána zadáním SMS kódu na webových stránkách Zonky.cz, SMS kód byl zaslán 15. 2. 2023 v 16:48:47 hod. SMS zprávou na telefonní číslo [tel. číslo] uvedené v žádosti o úvěr ve znění: „[Anonymizováno] [Anonymizováno] pro podpis smlouvy o úvěr na částku 80 000 Kč platí do 16:53. Tento kód nikomu nesdělujte. [právnická osoba]. [Anonymizováno] “. Dne 15. 2. 2023 v 16:49:02 hod. byla smlouva podepsána kódem [Anonymizováno].Z listiny Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru soud vzal za prokázáno, že poskytovatel služby Zonky, společnost [právnická osoba]. v potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta, tedy žalovaného, uvedla, že poskytovatelem je žalobkyně, klientem žalovaný a v potvrzení je uvedeno, že poskytovatel před poskytnutím úvěru provedl vyhodnocení úvěruschopnosti klienta v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V potvrzení je uvedeno číslo úvěru, datum uzavření smlouvy 15. 2. 2023, dále poskytnutí úvěru dne 15. 2. 2023, výše úvěru 80 000 Kč, výše měsíční splátky 3 300 Kč a číslo úvěru: [Anonymizováno]. V potvrzení jsou uvedeny informace uvedené klientem žádosti, a to hlavní příjem ze zaměstnání, výše čistého měsíčního příjmu: 22 000 Kč, zaměstnavatel [právnická osoba]., vedlejší příjem výše čistého měsíčního příjmu: 40 000 Kč, rodinný stav: svobodný, druh bydlení v nájmu, domácnost: celkové výdaje včetně splátek úvěru: 25 000 Kč. V potvrzení je uvedeno, že tyto údaje byly ověřeny dokladem, a to bankovním výpisem a ověřený příjem 21 238 Kč. Na základě doložených dokladů byla verifikována výše mzdy 21 238 Kč a bylo provedeno ověřením v bankovním a nebankovním registru klientských informací a ověření v insolvenčním rejstříku bez záznamu. Žalobkyně v potvrzení uvedla, že po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmů 21 238 Kč, vypočetl poskytovatel disponibilní čistý měsíční příjem klienta ve výši 3 607 Kč a poskytovatel dospěl k závěru, že klient bude schopen z disponibilního příjmu splácet úvěr s měsíční splátkou 3 300 Kč, a proto klientovi úvěr poskytl.Z listiny Výpisy soud vzal za prokázáno, že v těchto výpisech uvedená mzda žalovaného v období prosinec 2022 až únor 2023 od odesílatele [právnická osoba], a to v 12/2022 ve výši 21 426 Kč, v lednu 2023 ve výši 20 290 Kč a v únoru 2023 ve výši 21 999 Kč.7. Z jiných v řízení provedených důkazů, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. Soud neprováděl navrhovaný důkaz ze strany žalobkyně k prokázání přijmu žalovaného, když příjmy žalovaného a jejich ověření bylo prokázáno z jiných provedených a zhodnocených důkazů.8. Na základě provedených důkazů soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně ověřovala pouze příjmy žalovaného, nebylo však prokázáno, že by řádně ověřovala výdaje žalovaného, a to výdaje žalovaného na domácnost, na úhradu stravy, dopravu, výdaje na bydlení, výdaje na telefon a výdaje k úhradě základních životních potřeb. K prověření výdajů žalovaného žalobkyně nenavrhla a nedoložila žádné další důkazy. Soud po provedeném dokazování má za to, že žalobkyně si ověřila jen příjmovou stránku žalovaného, avšak neověřila si řádně výdajovou stránku žalovaného a jeho náklady týkající se výdajů domácnosti. Soud uzavírá, že soud byl připraven žalobkyni poučit u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., žalobkyně se k jednání nedostavila a sama se tedy připravila o možnost být takto v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ze strany soudu poučena. Žalobkyně neprokázala, že by řádně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně posoudila dostatečně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, tedy žalobkyně řádně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného, tak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 15. 2. 2023 je neplatná pro rozpor se zákonem. Žalobkyně nesplnila svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a nesplnění této povinnosti má v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o zjištěném skutkovém stavu:Na základě smlouvy o úvěru ze dne 15. 2. 2023 poskytla žalobkyně žalovanému částku 80 000 Kč, žalovaný přijal částku 80 000 Kč bez platného právního důvodu, částka 80 000 Kč byla žalovanému zaslána na jeho bankovní účet a přijetím této částky se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalovaný vrátil z přijatého plnění bez právního důvodu žalobkyni celkem částku 25 358 Kč, tuto částku žalobkyni již uhradil. Žalovaný dosud nevydal žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 54 642 Kč, přičemž předžalobní výzvou ze dne 27. 3. 2024 byl vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů, žalovaný poté žalobkyni bezdůvodné obohacení nevydal, předžalobní výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného a žalovaný se počínaje dnem 7. 4. 2024 dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve výši 54 642 Kč. Žalovaný nic z této částky žalobkyni neuhradil.10. Po provedeném dokazování soud na zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), ustanovení § 2993 o. z., § 573 o. z., § 1968 a 1970 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen zčásti, a to co do částky 54 642 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 7. 4. 2024 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V řízení bylo provedenými důkazy prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši celkem 80 000 Kč, tento se dostal do dispoziční sféry žalovaného, žalovaný přijal tuto částku bez prokázaného právního důvodu. Žalovaný se přijetím částky 80 000 Kč na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, z přijatého plnění bez právního důvodu žalobkyni uhradil částku 25 358 Kč, doposud nevydal a neuhradil bezdůvodné obohacení ve výši 54 642 Kč s příslušenstvím. Předžalobní výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného a bylo tak prokázáno, že žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení a poté žalobkyni nic z částky 1 642 Kč nevrátil. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by cokoliv z částky 54 642 Kč žalobkyni vrátil. Žalovanému tak po provedeném dokazování bylo uloženo vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 54 642 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 7. 4. 2024 do zaplacení, když počínaje dnem 7. 4. 2024 byl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení v souladu s ustanovením § 1968 o. z. a § 1970 o. z. Výše zákonného úroku z prodlení je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.11. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky řízení nebyla platně sjednána smlouva o úvěru, nebyl v řízení prokázán platný závazek, tak byla žaloba ve zbývajícím rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II., zamítnuta, neboť tento požadovaný nárok měl být založen dle tvrzení žalobkyně na absolutně neplatné smlouvě o úvěru. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru jsou neplatné i vedlejší ujednání v této smlouvě obsažená a soud jako nedůvodnou zamítl žalobu ve zbývajícím rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Procesní úspěch žalobkyně byl v této věci v rozsahu 81,51 %, procesní úspěch žalovaného byl v rozsahu 18,49 %, soud tedy po odečtení neúspěchu žalobkyně od jeho úspěchu přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 63,02 % (81,51 % - 18, 49 %). V případě plného úspěchu ve věci by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení ve výši celkem 2 982 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 682 Kč a paušální náhradu ve výši 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyni náleží z celkových nákladů řízení ve výši 2 982 Kč jen 63,02 %, proto byla přiznána žalobkyni náhrada nákladů řízení ve výši celkem 1 879,30 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen plnit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.