Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 25. 1 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám zástupce žalobce [tituly před jménem] - advokáta, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby soud zavázal žalovaného zaplatit jí 15 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, ze které žalovaný řádně neplnil, přičemž uzavření smlouvy žalobkyně není schopna prokázat, proto požaduje pouze částku jistiny ve výši 15 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Původní věřitel poskytl žalovanému první částku dne 14. 9. 2022 prostřednictvím platby z bankovního účtu původní věřitele na bankovní účet žalovaného. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 14. 1. 2024, tudíž žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení od 25. 1. 2024. Žalobkyně určila datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice adresáta - žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala s žalovaným o uzavření smlouvy o úvěru, což však není schopna prokázat, žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, a to bankovním převodem na účet žalovaného. Dne 14. 12. 2023 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným společnost [právnická osoba] a dne 8. 6. 2023 tato společnost pohledávku postoupila smlouvou na žalobkyni. Žalovaný byl opětovně vyzýván ke splnění své povinnosti vrátit jistinu úvěru, naposledy předžalobní výzvou z 14. 1. 2024, ovšem bezvýsledně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K ústnímu jednání dne 23. 7. 2024 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků.
4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele předchůdkyně žalobkyně a na straně klienta žalovaný. Z obsahu této listiny soud nezjistil, že by smlouva o tomto obsahu byla mezi stranami uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalovaného, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku.
6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 14. 9.2022, že předchůdkyně žalobkyně poskytla částku 15 000 Kč na účet žalovaného č. [č. účtu].
7. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy vč. podacího lísku soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby seznámen se skutečností, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za ním přešla na žalobkyni a zároveň byl vyzván k plnění výzvou odeslanou 14. 1. 2024 s třídenní lhůtou k plnění. Postoupení pohledávky tak, jak je tvrzeno v žalobě, soud zjistil též ze smlouvy o postoupení pohledávek.
8. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.
9. Z provedeného dokazování soud vzal za prokázaný následující skutkový stav:
10. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalovaného dne 14. 9. 2022 a k plnění ho vyzvala výzvou odeslanou 14. 1. 2024 s třídenní lhůtou k plnění.
11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni.
14. S ohledem na vše výše uvedené má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaný povinen toto obohacení v celkovém rozsahu 15 000 Kč vrátit. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 1. 2024, která mu byla odeslána dne 14. 1. 2024 a soud tak má podle § 573 o. z., za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného třetí pracovní den po odeslání (tj. 17. 1. 2024), přičemž žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do 3 dnů od doručení výzvy, dostal se tak do prodlení dne 21. 1. 2024 a žalobkyně tak má podle § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I, přičemž lhůta splatnosti byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Tato se sestává z odměny advokáta ve výši 900 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), přičemž výše odměny za jeden úkon vychází z § 14b odst. 1 AT (3 x 200 Kč), náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Nakonec soud přiznal žalobkyni 21 % DPH z částky 900 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a částky 800 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku.
16. Dlužnou částku včetně příslušenství byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 o. s. ř.