Výrok
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 121 883,88 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 95 266,89 Kč od 27. 2. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 30 % ročně z částky 83 722,52 Kč od 17. 2. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 1 219 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 121 883,88 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 95 266,89 Kč od 27. 2. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 30 % ročně z částky 83 722,52 Kč od 17. 2. 2023 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO], uzavřela dne 2. 10. 2022 s žalovanou Smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Před uzavřením smlouvy věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované úvěr získat a splácet. Žalovaná mu předložila své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje a věřitel si vyžádal informace z veřejných registrů (zejm. ISIR, SOLUS, NRKI). Na základě uzavřené smlouvy poskytl věřitel žalované dne 6. 10. 2022 peněžní prostředky ve výši 87 000 Kč bezhotovostním převodem. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků a úroků v 60 měsíčních splátkách po 4 291 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. V souladu s čl. 6 část B) smlouvy je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek o více než 65 dní, věřitel proto úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou dopisem ze dne 16. 2. 2023 k úhradě dlužné částky 96 942,89 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. 17. 2. 2023 má věřitel nárok na zaplacení úroku ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny 83 722,52 Kč až do zaplacení a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny 95 266,89 Kč, která je tvořena součtem původní dlužné částky 83 722,52 a přirostlých úroků ke dni zesplatnění ve výši 11 544,37. Pohledávka byla postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Žalovaná uhradila částku 4 291 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení nové dlužné jistiny 95 266,89 Kč, dlužného poplatku za pojištění 278 Kč, dlužné smluvní pokuty vyčíslené ke dni 9. 11. 2023 ve výši 26 338,99 Kč, vše spolu s příslušenstvím. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila.
2. Na výzvu soudu žalobkyně dále doplnila a upřesnila svá skutková tvrzení. Žalobkyně v podání ze dne 22. 8. 2024 podrobně popsala zkoumání úvěruschopnosti žalované a proces kontraktace. Žalobkyně dotvrdila, že žalované byl dne 2. 10. 2022 v 7:45 hod. v příloze e-mailu zaslán náhled smluvní dokumentace, téhož dne v 7:46 hod. byla na její účet odeslána 1 Kč s vygenerovaným VS [var. symbol], který sloužil jako podpisový kód žalované. Žalovaná poté podepsala Návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota], Dodatek č. 1 a další dokumenty ze svého telefonního čísla dne 2. 10. 2022 v 11:28 hod. SMS zprávou, kterou vyjádřila svůj souhlas s těmito dokumenty (SMS zpráva „Souhlasím [jméno FO] [Anonymizováno] “). Kód [Anonymizováno] je pak týž den propsán v podpisovém řádku žalované v Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] a v podpisovém řádku na Dodatku č. 1. Žalovanou podepsaný návrh smlouvy a Dodatku č. 1 pak předchůdce žalobkyně akceptoval podepsáním akceptační doložky dne 6. 10. 2022. Dne 2. 10. 2022 uzavřely smluvní strany i Dohodu o konsolidaci, v níž si sjednaly, že část úvěru ve výši 80 128 Kč bude použila na předčasné splacení úvěru ze smlouvy o úvěru č. [hodnota].
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 16. 12. 2022 podepsala společnost [právnická osoba]. jako poskytovatel úvěru akceptační doložku smlouvy o úvěru. Žalovaná jako klient byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, dále zde bylo uvedeno její telefonní číslo, email a číslo účtu. Poskytovatel úvěru se smlouvou zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 84 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky běžícími od poskytnutí peněžních prostředků v 60 splátkách ve výši 4 291 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 55,35 % ročně. V Příloze č. [hodnota] je sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr. Měsíční úhrada pojištění byla sjednána ve výši 139 Kč. V místě podpisu smlouvy i přílohy č. [hodnota] žalovanou je uvedeno „Jedinečný kód [Anonymizováno] “ (zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] včetně Přílohy č. [hodnota]). Předmětem Dodatku č. 1 k této smlouvě je žádost žalované o podpis návrhu smlouvy elektronicky a uzavření smlouvy elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. V místě podpisu žalované je uvedeno „Jedinečný kód [Anonymizováno] “ (zjištěno z Dodatku č. [hodnota] ke Smlouvě o úvěru č. [hodnota]).
5. Z Dohody o konsolidaci ke Smlouvě o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že tato smlouva je navázána za uzavřenou úvěrovou smlouvu. V čl. 1.2. této dohody klient požaduje, aby při poskytnutí úvěru byla provedena konsolidace jeho níže uvedených dluhů tak, že úvěr bude přednostně použit na úhradu jeho dluhů vůči třetím osobám, případně dojde k započtení pohledávky na vyplacení prostředků na pohledávku poskytovatele za klientem z jiné smlouvy o úvěru I. a všech dalších dluhů klienta vůči poskytovateli vyplývajících z této jiné smlouvy o úvěru ve výši 80 128 Kč, a to smlouvy o úvěru [Anonymizováno]. Čl. 4.1.2 písm. a) stanovil: „Smluvní strany se dohodly, že pohledávka klienta za poskytovatelem ze smlouvy na poskytnutí částky prostředků ve výši 80 128 Kč se dle dohody smluvních stran ke dni poskytnutí úvěru dle smlouvy započítává na shora uvedenou pohledávku poskytovatele za klientem na zaplacení celkové částky, kterou je třeba uhradit za účelem předčasného splacení celého úvěru dle jiné smlouvy o úvěru I. a všech dalších dluhů klienta vůči poskytovateli vyplývajících z této jiné smlouvy o úvěru I. Provedením tohoto zápočtu tak dochází v rozsahu započtení ke splnění povinností poskytovatele poskytnout klientovi úvěr dle smlouvy.“ Čl. 4.1.3 této dohody stanovil, že prostředky ve výši 3 872 Kč budou vyplaceny na bankovní spojení klienta.
6. Z listiny Hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná je zaměstnána u společnosti [právnická osoba]. s čistým měsíčním příjmem 15 807 Kč. Na výdaje byla započtena částka životní minima ve výši 4 620 Kč, částka 2 299 Kč na splátky [právnická osoba]., částka 3 568 Kč na bydlení, tj. celkové výdaje 10 487 Kč. V doplňujících údajích byla uvedena adresa zaměstnavatele, informace o rodinném stavu žalovaného, dosaženém vzdělání a formě bydlení (u rodičů). Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou (zjištěno z Potvrzení o výkonu zaměstnání). Tvrzenou výši příjmů prokazují listiny Potvrzení o příchozích úhradách za 4-9/2022, z nichž soud dále zjistil, že žalované byla za 4/2022 vyplacena mzda 21 142 Kč, za 5/2022 byla vyplacena mzda 20 908 Kč, za 6/2022 byla vyplacena mzda 16 186 Kč a nemocenská 890 Kč, za 7/2022 byla žalované vyplacena nemocenská 11 130 Kč a mzda 5 386 Kč a za 8/2022 byla vyplacena nemocenská 7 168 Kč a mzda 6 663 Kč. K datu 2. 10. 2022 07:20:57 nebyly uvedeny k výsledku hledání podle rodného čísla žalovaného v registru SOLUS žádné negativní informace (zjištěno z Výpisu záznamů z registru SOLUS). Z předložené listiny Ověření v registru NRKI soud zjistil, že žalovanému bylo přiděleno skóre 461, tj. kategorie III. maximální počet bodů do interní Score Card, nízké riziko, nejlepší segment klientů.
7. Z listiny Potvrzení o odeslání emailu bylo zjištěno, že dne 2. 10. 2022 07:46:31 je evidováno odeslání emailu z adresy [e-mail] na email [e-mail] s Náhledem smluvní dokumentace ke smlouvě č. [hodnota] a dne 7. 10. 2022 07:14:32 emailu Smlouva o úvěru a oznámení o schválení úvěru č. [hodnota]. Z listin Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru č. [hodnota] - náhled a Dodatek č. [hodnota] k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru č. [hodnota] - náhled bylo zjištěno, že jejich obsah je totožný se Smlouvou o úvěru č. [hodnota] a Dodatku č. [hodnota] k této smlouvě. Společnost [Anonymizováno] eviduje ke smlouvě č. [hodnota] telefonní číslo: [hodnota], email: [e-mail], č. účtu: [č. účtu], datum žádosti, datum podpisu shodně dne 2. 10. 2022 a datum vyplacení dne 6. 10. 2022 (zjištěno z listiny Základní informace o klientovi). Dne 2. 10. 2022 7:46:09 potvrdila společnost [právnická osoba]. odeslání 1 Kč na účet [č. účtu] s VS [var. symbol] (zjištěno z Potvrzení o odeslání 1 Kč). Dne 2. 10. 2022 7:47:11 byla odeslána na tel. č. [tel. číslo] SMS: „Vážený kliente na váš BU jsme odeslali platbu ve výši 1 Kč. VS této platby použijte jako podpisový kód pro odpovědní SMS na tuto zprávu ve tvaru: Souhlasím Jmého Příjmení PodpisovyKod. Tímto z vaší strany dojde k podpisu těchto dokumentů: Návrh smlouvy, Příloha č. [hodnota] ke smlouvě, Dodatek konsolidace, Dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru, Prohlášení klientů, Informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, formulář Hodnocení klienta, Čestné prohlášení politicky exponované osoby, Souhlasy se zpracováním osobních údajů – Přehled – další souhlasy (zjištěno z listiny Textová zpráva žalované). Společnost [právnická osoba]. potvrdila, že dne 2. 10. 2022 v 11:28 hod. jí byla doručena potvrzovací SMS: „Souhlasím [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] “ z telefonního čísla [hodnota] (zjištěno z Výpisu odeslaných SMS).
8. Dne 6. 10. 2022 byla odeslána žalované na její běžný účet částka 3 872 Kč (zjištěno z Dokladu o vyplacení úvěru a Potvrzení o příchozích úhradách). Částka 80 128,20 Kč byla poukázána na účet [právnická osoba] č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] pod VS [var. symbol] (zjištěno z Dokladu o vyplacení úvěru ve spojení). Z listiny označené jako Transakční historie soud zjistil, že dne 6. 10. 2022 byla vyplacena částka 84 000 Kč a dne 16. 11. 2022 byla uhrazena částka 4 291 Kč. Dopisem ze dne 16. 2. 2023 oznámil poskytovatel úvěru žalované zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] a vyzval ji k uhrazení částky 96 942 Kč (zjištěno z Oznámení). U této listiny nebylo prokázáno odeslání a ani doručení žalované. Pohledávka společnosti [právnická osoba]. za žalovanou ze smlouvy č. [hodnota] byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek včetně přílohy č. [hodnota]). Dne 10. 10. 2023 žalobkyně odeslala žalované na adresu bydliště uvedenou ve smlouvě Oznámení o postoupení pohledávky. Výzva byla doručena žalované dne 11. 10. 2023 (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky ve spojení s Podacím lístkem a Sledováním zásilky). Dne 20. 11. 2023 žalobkyně odeslala žalované na adresu bydliště uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu, jíž žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky v celkové výši 151 808,27 Kč nejpozději do 5. 12. 2023. Výzva byla doručena žalovanému dne 5. 2. 2024 (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem a Sledováním zásilky).
9. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba]. za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.
10. Po právní stránce soud hodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou původním věřitelem jako podnikatelem v rámci podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na uzavřenou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen „ZoSÚ“).
11. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).
12. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, K. A. C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018.
15. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
16. Soud nevzal za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, neboť původní věřitel vůbec nezkoumal výdajovou stránku žalované, když v této oblasti se omezil na uvedení ničím nepodložených částek. Žalované byl poskytnut úvěr za situace, kdy původní věřitel bezpečně znal pouze příjem žalované. Dle hodnocení klienta v registru NRKI dosáhla žalovaná skóre, které řadí její smlouvu do nízkého rizika. V registru SOLUS nebyl u žalované žádný záznam. Zjištěná výše příjmu žalované ze zaměstnání byla prokázána předloženým potvrzením potvrzeními o připsání příjmu na účet žalované. Současně však původní věřitel bezpečně věděl, že žalovaná má problém splácet předchozí poskytnutý úvěr z jiné smlouvy o úvěru č. [hodnota], když téměř celá částka sjednaného úvěru byla určena na konsolidaci. Původní věřitel pak vůbec neprováděl zjištění a ověření výdajové stránky žalované. Skutečnost, že použil státem publikované údaje o životním minimu, jej nezbavuje povinnosti řádně zkoumat skutečnou výdajovou stránku. Zákonem stanovená výše životního minima je pouze minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Tato částka následně slouží jako podklad pro výpočet případných dalších nároků. Rozhodně se nejedná o částku, za kterou průměrný člověk dlouhodobě žije a z níž uspokojí všechny své dlouhodobější potřeby. Tato částka nic nevypovídá o skutečných výdajích žadatele o úvěr. Rovněž tak původní věřitel nijak neověřoval ani údaje žalované o způsobu bydlení (u rodičů) a nákladech vynakládaných na bydlení. Co se týče ověření bonity klienta prostřednictvím údajů z bankovního účtu, tak si nechal předložit klientem pouze výpis prokazující připsání výplaty od zaměstnavatele na jeho účet. Ze všech žalobkyní předložených důkazů jednoznačně vyplývá, že prověření úvěruschopnosti klienta bylo provedeno pouze za účelem formálního zajištění dostatku podkladů pro poskytnutí úvěru. Na základě provedených zjištění nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru č. [hodnota] pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).
17. S ohledem na vyslovený závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, jsou neplatné i všechny přílohy uzavřené spolu s touto smlouvy. Žalobkyni tak nevznikl platně ani nárok na úhradu sjednaného pojištění schopnosti splácet úvěr.
18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. V posuzované věci bylo dokazováním zjištěno, že původní věřitel poskytl žalované na její účet dne 6. 10. 2022 finanční prostředky toliko ve výši 3 872 Kč. Ohledně částky 80 128 Kč bylo zjištěno, že se strany v Dohodě o konsolidaci, která byla uzavřena v návaznosti na neplatnou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] dohodly na tom, že závazek předchůdce žalobkyně spočívající v závazku vydat žalované částku 80 128 Kč nezanikne splněním, ale započtením, což je způsob nahrazující splnění.
20. Shora citovanou dohodu o konsolidaci (viz odstavec 5.) soud posoudil jako neurčitou, neboť v ní nejsou konkrétním a jednoznačným způsobem identifikovány pohledávky předchůdkyně žalobkyně z úvěrové smlouvy č. [hodnota], oproti kterým měla být dohodou započtena pohledávka žalované vůči předchůdkyni žalobkyně na vyplacení částky ve výši 80 128 Kč. Není tak zřejmé, co konkrétně má částka 80 128 Kč po skutkové stránce představovat, zda se jedná o pohledávku z jistiny či z jiných nároků podle této smlouvy majících různý skutkový základ, tj. pohledávku na zaplacení úroků či poplatků a jakých, zda se jedná o pohledávku na zaplacení odměny za hotovostní inkaso splátek apod. Po takto provedeném zápočtu tak není možno ani dovodit, jaké závazky žalované z této smlouvy o úvěru zanikly, a vzhledem k tomu, že neurčitost nelze odstranit ani výkladem, který nemůže nahrazovat tu část projevu vůle, která v samotném právním jednání zcela schází, je nutno vyhodnotit celou dohodu o konsolidaci jako zdánlivou ve smyslu ust. § 553 odst. 1 a § 554 o. z., k níž se nepřihlíží, na základě které proto nemohla pohledávka žalované na vyplacení částky 80 128 Kč zaniknout, nemohla vyvolat zamýšlené účinky, ani pokud jde o zánik závazku žalované z jiné smlouvy o úvěru I. č. [hodnota]. Za této situace proto nelze částku obsaženou v zápočtu ve výši 80 128 Kč považovat za plnění, které by byla žalovaná povinna žalobkyni dle § 2993 či § 87 o. z. a § 87 odst. 1 ZoSÚ vydat (srov. rozsudek Krajského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka]). Soud nevyhověl návrhu žalobkyně, aby si obstaral od původního věřitele potvrzení o splacení závazku ze smlouvy o úvěru č. [hodnota], neboť potvrzení o úhradě by nemělo žádný vliv na shora vyslovený závěr.
21. Pro úplnost soud dodává, že z předložených důkazů nevzal za prokázáno, že by žalovaná písemně uzavřela s původním věřitelem smlouvu o úvěru včetně všech příloh a dodatků. Původní věřitel použil k písemnému uzavření smlouvy s žalovanou formou prostředků komunikace na dálku kombinaci e-mailu a SMS komunikace. Předloženými důkazy však nebylo prokázáno, že se text všech žalobkyní tvrzených dokumentů dostal do dispozice žalované a žalovaná by projevily s jejich obsahem souhlas.
22. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 3 872 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaná uhradila ještě původnímu věřiteli částku 4 291 Kč, tj. uhradila více než dostala. S ohledem na vše výše uvedené soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul (výrok I.).
23. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
24. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků částku 4 876 Kč. Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. b) činí částku 6 095 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem III. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 1 219 Kč. Pohledávku je žalobkyně povinna uhradit na účet Okresního soudu v Ostravě vedený u ČNB [adresa], číslo účtu [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol].