Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 968 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 698 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 428 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 20 968 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce vykonává správu bytu č. [hodnota] v domě č.p. [Anonymizováno] č. or. [Anonymizováno] na [adresa]. Žalobce uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o nájmu bytu č. ev. [Anonymizováno] na dobu určitou od 1. 10. 2019 do 31. 3. 2020. Nájemní vztah trval do 31. 3. 2022. Žalovaná v bytě setrvala a byt byl exekučně vyklizen dne 23. 5. 2023. Žalovaná nadále užívala byt a ničeho za užívání neplatila. Žalobce má nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo nezaplacením nákladů za skutečně potřebované služby spojené s užíváním předmětného bytu. Za rok 2023 činil skutečný náklad za služby 28 441,32 Kč (zaokr. 28 442 Kč), z toho teplo ve výši 17 023,49 Kč, teplá voda ve výši 7 884,67 Kč, studená voda ve výši 3 293,38 Kč, osvětlení ve výši 233,33 Kč, STA ve výši 6,45 Kč. Na zálohách na služby žalovaná uhradila 7 744 Kč, žalobce tedy požaduje uhradit 20 698 Kč. Protokol o vyúčtování služeb za kalendářní rok 2023 žalovaná převzala dne 17. 4. 2024. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] uzavřel žalobce jako pronajímatel s žalovanou jako nájemcem smlouvu o nájmu bytu č. [hodnota] v domě na [adresa], a to původně na dobu určitou od 1. 10. 2019 do 31. 3. 2020 s možností dalšího prodloužení vždy o 1 rok (zjištěno ze Smlouvy o nájmu bytu č. ev. [Anonymizováno] ve spojení s Informacemi z katastru nemovitostí). Výzvou ze dne 6. 4. 2022 byla žalovaná vyzvána k vyklizení bytu, a to z důvodu zániku nájemního vztahu ke dni 31. 3. 2022 (zjištěno z Výzvy k vyklizení bytu). Výzva byla doručena žalované dne 13. 4. 2022. Rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] byla žalované uložena povinnost vyklidit předmětný byt. Žalobce vyúčtoval žalované spotřebované služby za rok 2023 částkou v celkové výši 28 441,32 Kč, zaplacené zálohy na služby 7 744 Kč. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě nedoplatku, který byl splatný doručením tohoto protokolu o vyúčtování služeb (zjištěno z Vyúčtování služeb za období 2023/1-2023/12). Protokol vyúčtování služeb za rok 2023 si žalovaná převzala dne 17. 4. 2024 (zjištěno z Doručenky). Dne 10. 6. 2024 byla žalované doručena výzva k úhradě dlužné částky za spotřebované služby ve výši 20 698 Kč (zjištěno z Přehledu předpisů a jejich uhrazení ve spojení s Výzvou k úhradě a Dodejkou).
5. Po právní stránce soud uzavírá, že mezi žalobce jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla ve smyslu ustanovení § 2235 a násl. zák. č. 99/1963 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalovaná užívala byt uvedený v této smlouvě, přičemž byla povinna hradit sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním předmětného bytu. Tento nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 3. 2022. Za rok 2023 byly žalované vyúčtovány náklady spojené s užíváním předmětného bytu po zaokrouhlení ve výši 28 442 Kč, na něž byly započteny uhrazené zálohy ve výši 7 744 Kč, dluh žalované tak činil 20 698 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by tuto částku uhradila. Soud proto žalovanou zavázal zaplatit žalobci částku 20 698 Kč. Jelikož žalovaná dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradila a dostala se do prodlení, rozhodl zároveň soud o její povinnosti zaplatit žalobci úrok z prodlení dle § 1970 o. z. stanovený dle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.
6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud zavázal žalovanou zaplatit v řízení plně úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 428 Kč, která sestává paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč za dva úkony (1. zaslání předžalobní výzvy, 2. sepis a podání žaloby) podle ust. § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. a zaplaceného soudního poplatku ve výši 828 Kč. Soud žalobci nepřiznal náhradu za úkon účasti u jednání dne 26. 1. 2024, neboť toto jednání se nekonalo.
7. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.