56 C 292/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 3. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 863,02 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností [Anonymizováno] [jméno FO] p.l.c. (dříve [Anonymizováno] [jméno FO] p.l.c.) jako původním věřitelem a postupitelem a společností [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 12. 7. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 15 863,02 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 18. 11. 2023. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.ferratum.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace na webových stránkách www.ferratum.cz zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal v částce 15 863,02 Kč, a splatností dne 18. 11. 2023. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání dne 22. 1. 2025 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoliv oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v účinném znění (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Z listiny označené Smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že tato listina není podepsána žádnou ze smluvních stran. Jako klient je zde uveden žalovaný označený svým jménem, příjmením, rodným číslem, telefonním číslem a e-mailem. Věřitel [Anonymizováno] [jméno FO] p.l.c. (dříve [Anonymizováno] [jméno FO] p.l.c.) se zavázal poskytnout klientovi úvěr do výše sjednaného úvěrového limitu a klient se zavázal takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky, další poplatky a splnit veškeré povinnosti podle smlouvy. Úvěrový rámec podle smlouvy činil 10 000 Kč. Ve smlouvě je dále uvedena úroková sazba 146,949 % ročně a RPSN 299,98 %. Ze listiny označené Standardní infomace o spotřebitelském úvěru, že věřitelem je [Anonymizováno] [jméno FO] p.l.c., celková výše spotřebitelského úvěru je 10 000 Kč, úvěr je sjednáván na dobu neurčitou, celková částka k úhradě činí 17 959,74 Kč, listina není podepsána ani datována. Z listiny označené Platební informace, že aktuální dlužná částka činí 15 943,54 Kč, není uvedeno k jakému datu Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že dne 22. 12. 2023 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky ve výši 23 268,02 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru na bankovní účet žalobkyně do tří dnů. Z poštovního podacího archu se podává, že výzva byla žalovanému odeslána doporučeně poštou dne 17. 6. 2022. Ze součinnosti [právnická osoba]. ze dne 21. 1. 2025, že bankovní účet [Anonymizováno] /[Anonymizováno] soud zjistil, že bankovní účet je veden na jméno žalovaného a dne 12. 7. 2023 na tento účet byla připsána platba ve výši 10 000Kč pod VS [var. symbol] od protistrany [Anonymizováno] [jméno FO]. Ze dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že na základě této smlouvy uzavřené mezi společností [Anonymizováno] [jméno FO] p.l.c., reg. č. C [Anonymizováno] jako postupitelem a společností [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] jako postupníkem nabyla společnost [Jméno žalobkyně]. předmětnou pohledávku za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že společnost [Anonymizováno] [jméno FO] p.l.c. oznámila dne 22. 12. 2023 žalovanému, že pohledávka ve výši 15 863,02 Kč vzniklá z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] byla postoupena na žalobkyni.

5. Pokud soud provedl důkazem listiny nazvané Loan application info, z této listiny v návaznosti na níže prezentovaný názor soudu nebylo zjištěno ničeho.

6. Podle ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci bylo prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [Anonymizováno] [jméno FO] p.l.c. (dříve [Anonymizováno] [jméno FO] p.l.c.) za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

7. Soud dále konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listiny nadepsané jako „Loan application info“ nebo „Smlouva o revolvingovém úvěru“, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalovaného, když na těchto listinách není připojen podpis žalovaného ani jiný nástroj způsobilý jeho podpis nahradit. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi žalovaným a společností Ferratum [jméno FO] p.l.c. uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě Internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 o. z. postupem, který žalobkyně uvedla v žalobě. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 12. 7. 2023 částku 10 000 Kč převodem na jeho bankovní účet.

8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu celkem částku 10 000 Kč, a proto má nyní žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. V tomto případě bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta celkem částka 10 000 Kč, a proto soud žalobě vyhověl ohledně částky 10 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 22. 12. 2023 výzvu k úhradě dluhu, přičemž soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného 29. 12. 2023. Jelikož byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do tří dnů od doručení této výzvy, tj. do 2. 1. 2024, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od 3. 1. 2024 do zaplacení (výrok I.). S ohledem na výše uvedené soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (výrok II.).

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se touto žalobou domáhala zaplacení celkem částky 18 666,77 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 11 555,84 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 7 110,93 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 62 % a neúspěch 38 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 24 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. V dané věci zástupce žalobkyně učinil v řízení 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky). Soud žalobkyni přiznal odměnu za celkem [hodnota] úkony právní služby, a to za převzetí věci, odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) vyhlášky a písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky). Odměna za úkony byla stanovena podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) plus DPH 21 % celkem 315 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal i náhradu hotových výdajů, a to za úkony podle ust. § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) plus DPH 21 % celkem 252 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 2 252 Kč pak náleží žalobkyni 24 %, což představuje částka 540 Kč. Celkem tedy na náhradě nákladů bylo žalobkyni přiznáno 540 Kč. Pokud žalobkyně požadovala odměnu advokáta ve smyslu § 7 AT, soud se s tímto neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru touž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti, když předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč a v němž byla přiznána žalobkyni náhrada nákladů řízení, tedy popsaná situace zcela koresponduje s § 14b AT.

10. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.