Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

56 C 44/2024

Soud: Okresní soud v OstravěDatum rozhodnutí: 30. 9. 2024Č. j.: 56 C 44/2024-31Samosoudkyně: Mgr. Zuzana HrudováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 10. 12. 2024Předmět řízení: o zaplacení 25 650 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOV:2024:56.C.44.2024.1
smlouva o úvěruvzájemné plnění
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (10) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 940 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 940 Kč od 11. 4. 2022 do 8. 12. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 940 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 980 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 710 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 937 Kč k rukám zástupce [tituly před jménem] [Anonymizováno], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 650 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předmětná pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne 11. 3. 2022 mezi ní a žalovaným distančním způsobem na adrese [Anonymizováno] (dále jen „smlouva“), na základě které se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 19 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu se sjednaným příslušenstvím dle smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy je mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále též jen „VOP“). Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za jejich poskytnutí a další poplatky za objednané volitelné služby. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [Anonymizováno] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost (celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti majících příjem, pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy, ověřené čisté měsíční příjmy a další). Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází ve veřejných registrech. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, k čemuž poskytl žalovaný svůj předchozí souhlas. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., především pak požadavky stanovené v § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně takto nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného se závěrem, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku, ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka, a to jednak získaných prostřednictvím licence AISP (PSD2), případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyně ověřila čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 35 688 Kč, také provedla lustraci dokladu předloženého v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdil ve smlouvě a toto odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy. Smlouva se žalovaným byla uzavřena elektronicky. Nadto se žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval (potvrdil správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení). Úvěr byl dne 11. 3. 2022 vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně v částce 19 000 Kč. Splatnost úvěru nastala dne 10. 4. 2022. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši 24 920 Kč, sestávající z jistiny 19 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 4 940 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 980 Kč. Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. 6.4 VOP a čl. 3 Sazebníku požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, kterou počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení a jíž je oprávněna požadovat z celkové dlužné částky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z listiny označené Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, že jako smluvní strana je zde uvedena žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník s tím, že předmětem této smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku až do výše 19 000 Kč jako spotřebitelský úvěr, první tranše úvěru činí 19 000 Kč, RPSN 1 564,08 %, celkem splatná částka 23 940 Kč dne 10. 4. 2022, včetně poplatku ve výši 4 940 Kč. Smlouva není datována, je opatřena podpisem za žalobkyni, za žalovaného podpisem opatřena není (v závěru smlouvy je pouze uveden údaj, že smlouva byla dlužníkem podepsána SMS kódem dne 11. 3. 2022).- z listiny označené Identifikované příjmy, že žalobkyní byl ověřen čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 35 688 Kč.- z listiny označené Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru, Souhlas se zpracováním osobních údajů, Všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 8. 2020, že ani jedna z listin není opatřena podpisy účastníků.- z listiny označené Výpis o posouzení úvěryschopnosti u společnosti [právnická osoba]. ze dne 11. 3. 2022, že v těchto jsou uvedeny základní údaje o osobních a majetkových poměrech žalovaného.- z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ze dne 11. 3. 2022, že uvedeného dne byla na účet č. [č. účtu] zaslána platba v částce 19 000 Kč.- ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 7. 3. 2024, že dne 11. 3. 2022 byla na účet č. [č. účtu] připsána částka 19 000 Kč a že majitelem označeného účtu byl žalovaný.- z výzvy k úhradě ze dne 30. 11. 2022 ve spojení podacím lístkem, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 28 301,36 Kč do tří dnů, jež byla téhož dne odeslána na adresu žalovaného.

5. Pokud soud provedl další důkazy (Sazebník platný od 1. 9. 2020, Obecné principy posuzování a filozofie Společnost, fotokopie OP žalovaného, Autorizace ověření totožnosti), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Žalobkyně dne 11. 3. 2022 poskytla žalovanému částku 19 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet, jehož je majitelem. Žalovaný byl dne 30. 11. 2022 vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3 dnů.

7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla platně uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listiny nadepsané jako „Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru“, „Souhlas se zpracováním osobních údajů“, „Všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 8. 2020“ a „Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“, nicméně tyto nebyly opatřeny podpisy smluvních stran, pouze na listině „Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“ je umístěn podpis osoby jednající za žalobkyni. Z označených listin tak nelze dovodit, že by došlo k uzavření smlouvy s žalovaným, potažmo že by žalovaný v těchto listinách projevil svou vůli uzavřít závazek pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 odst. 1 o. z. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění důkazů stran uzavření smlouvy a poučit ji podle § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne 30. 9. 2024 připravila o možnost tohoto poučení.

10. Nadto soud nevzal ani za prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet, a to jeho příjmovou, výdajovou stránku, v kontextu konkrétních osobních poměrů žalovaného. Žalobkyní předložené listiny „Výpis o posouzení úvěryschopnosti u společnosti [právnická osoba].“ a „Identifikované příjmy“, kdy nejsou způsobilé samy o sobě poměry žalovaného prokázat.

11. Bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 19 000 Kč převodem na bankovní účet, jehož je majitelem. Žalovaný pak netvrdil ani neprokázal, že by tuto částku žalobkyni uhradil. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalovanému, žalobu tak shledal důvodnou co do částky 19 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od 9. 12. 2022 do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaný tak byl podle 1958 odst. 2 o. z. povinen dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaný byl vyzván k úhradě dne 30. 11. 2022, přičemž výzva mu byla ve smyslu § 573 o. z. doručena dne 5. 12. 2022. S ohledem na uvedenou tří denní lhůtu k plnění byl tak povinen plnit do 8. 12. 2022. Lze tedy shrnout, že od 9. 12. 2022 je žalovaný v prodlení s úhradou žalované částky. Úrok z prodlení byl pak soudem přiznán v intencích požadované výše dle žaloby.

13. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.

14. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně v řízení úspěšná v rozsahu 68,6 % a neúspěšná v rozsahu 31,4 % (když soud při stanovení míry úspěchu zohledňoval nejen úspěch co do jistiny, ale také co do kapitalizovaného příslušenství z dlužné částky ke dni vydání rozhodnutí), za užití ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy byl od úspěchu odečten neúspěch žalobkyně, má nárok na přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu 37,2 % vzniklých. V případě plné náhrady nákladů řízení by žalobkyni příslušel nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 518 Kč sestávají z nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 1 066 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), ze náhrady hotových výdajů 3 x režijní paušál á 100 Kč dle §14b odst. 5 AT, a z nároku na 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s.ř. Jestliže celkové náklady představují částku ve výši 2 518 Kč, pak přiznaných 37,2 % z těchto nákladů představuje 937 Kč (po zaokrouhlení), kterou soud přiznal žalobkyni, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Pokud žalobkyně požadovala odměnu advokáta ve smyslu § 7 AT, soud se s tímto neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru touž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti, když předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč a v němž byla přiznána žalobkyni náhrada nákladů řízení, tedy popsaná situace zcela koresponduje s § 14b AT.

15. Povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni náklady k rukám právního zástupce žalobkyně plyne z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

16. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a sice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací