Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

57 C 74/2026

Soud: Okresní soud v OstravěDatum rozhodnutí: 9. 9. 2026Č. j.: 57 C 74/2026-39Samosoudce: Mgr. David ŠeremekAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 23. 10. 2026Předmět řízení: o 10 872 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOV:2026:57.C.74.2026.39
náklady řízeníneplatnost smlouvydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (10) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč, spolu s úroky z prodlení ve výši 11,5 % ročně za dobu od 9. 12. 2025 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 760 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [Jméno Zástupce], advokátky se sídlem [adresa], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, kdy se žalobkyně po žalovaném dále domáhala zaplacení částky 3 372 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 372 Kč za dobu od 11. 10. 2024 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 500 Kč za dobu od 11. 10. 2024 do 8. 12. 2025 a dále v části, kdy se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 7 500 Kč za dobu od 9. 12. 2025 do zaplacení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 8. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 872 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2025 uzavřené se společnosti Emma´s credit s.r.o, IČ [IČO], jako společností, která uzavřela se žalovaným dne 10. 9. 2024 smlouvu o úvěru č. [spisová značka], na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta peněžitá půjčka ve výši 7 500 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. [č. účtu], která měla být splacena nejpozději dne 10. 10. 2024. Žalovaný do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 150,08 Kč a úroků ve výši 221,92 Kč nevrátil. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Žalovaný na dlužnou částku ke dni podání žaloby ničeho neuhradil.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že je pravdou, že dne 10. 9. 2024 uzavřel se společností Emma´s credit s.r.o. smlouvu o úvěru na že mu byla poskytnuta částka 7 500 Kč, když navrhl, aby byla přezkoumána oprávněnost dalších uplatněných smluvních nároků, zejména poplatku za sjednání úvěru.

3. Po v řízení provedeném dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru, formulářem předsmluvních informací, posouzením úvěruschopnosti vzal soud za prokázáno, že žalovaný uzavřel dne 10. 9. 2024 se společností Emma´s credit s.r.o. IČ [IČO] smlouvu o úvěru č. [spisová značka] na základě, které poskytla společnost Emma´s credit s.r.o. žalovanému úvěr v celkové výši 7 500 Kč a žalovaný se zavázal tento splatit do 10. 10. 2024. Žalovaný neuhradil na dlužnou částku ničeho. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy č. [hodnota] vzal soud za prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni 7. 11. 2025 postoupena na žalobkyni, když hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 10 872 Kč, sestávající se z nesplacené jistiny ve výši 7 500 Kč, z poplatku za sjednání úvěru ve výši 3 150,08 Kč a ze smluvního úroku ve výši 221,92 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Z oznámení o postoupení pohledávky, potvrzení o podání zásilky a předžalobní výzvy vzal soud za prokázáno, že výzvou ze dne 3. 12. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 10 872 Kč. Soud výše uvedená skutková zjištění převzal pro jejich stručnost i jako závěr o skutkovém stavu.

4. Po právním zhodnocení výše uvedeného skutkového stavu podle ust. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný na základě smlouvy o úvěru obdržel na svůj bankovní účet od právní předchůdkyně žalobkyně částku 7 500 Kč, kterou nevrátil ani nezaplatil sjednaný úrok a poplatek za sjednání úvěru. Soud proto zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni částku 10 872 Kč, včetně úroků z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše byla určena dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

5. Po právním zhodnocení výše uvedeného skutkového stavu podle níže uvedených zákonných ustanovení a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, s přihlédnutím k ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie k výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva, v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES tak, aby byl dosaženo jí zamýšleného výsledku a právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. [spisová značka], z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka a věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje a pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem, soud dospěl k závěru, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále také jen „OZ“), ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti, kdy uvedenému hodnocení odpovídá i znění § 87 odst. 1 ZosÚ ve znění novely provedené zákonem č. 96/2022 Sb., účinné od 29. 5. 2022. Podle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném od 29. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti a provedené důkazy učinil závěr, že nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, když nedoložila doklady o výši příjmů a výdajů, žádné výpisy z bankovního účtu či výplatní pásky žalovaného, lustrace žalovaného v registrech, žádné jiné důkazy, z nichž by bylo seznatelné, že žalobkyně zkoumala rovněž výdaje žalovaného, když listina posouzení úvěruschopnosti datovaná ke dni 10. 9. 2024 neobsahuje údaje, z jakých konkrétních zdrojů byly v ní uvedené údaje čerpány a jak byly ověřeny. Žalobkyně tak k žalobě dostatečně nedoložila, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně ověřila jak příjmovou, tak výdajovou stránku žalovaného v kontextu jeho konkrétních osobních poměrů. Žalobkyně proto neunesla důkazní břemeno ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, soud tedy dospěl k závěru, že pokud byla smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 10. 9. 2024 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena, tato je neplatná pro rozpor se zákonem (ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k této neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 OZ). Vzhledem k přijatému právnímu hodnocení o absolutní neplatnosti smlouvy, která je v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, soud dospěl k závěru, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému plnění na základě absolutně neplatné smlouvy ve výši 7 500 Kč a žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka společnosti Emma´s credit s.r.o. byla platně postoupena v souladu s ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku až na žalobkyni, která je tak ve věci aktivně legitimovaná. Soud shrnuje, že žalobkyně má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy bylo poskytnuto žalovanému, ponížené o to, co plnil žalovaný, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené jistině ve výši 7 500 Kč, která byla splatná na základě zaslané výzvy ze dne 3. 12. 2025, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč, a dále v souladu s ustanovením § 1970 OZ i úrok z prodlení, ve výši určené podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tedy v části, kdy se žalobkyně dále domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 372 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 372 Kč za dobu od 11. 10. 2024 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 500 Kč za dobu od 11. 10. 2024 do 8. 12. 2025 a dále v části, kdy se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 7 500 Kč za dobu od 9. 12. 2025 do zaplacení, soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl, neboť při přijatém závěru o neplatnosti smlouvy nelze přiznat nároky plynoucí z uzavřené smlouvy.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení částečně procesně úspěšná. Soud proto náhradu dle výše cit. ustanovení o. s. ř. poměrně rozdělil, když po odečtení procesního úspěchu žalovaného ve výši 31 % od procesního úspěchu žalobkyně v rozsahu 69 % žalobkyni náleží požadované náklady řízení rozsahu 38 %. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny právního zástupce ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč, určené dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal dále náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč, celkem tedy 300 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 2 000 Kč pak náleží žalobkyni 38 %, což představuje částku 760 Kč. Soud postupoval při určení odměny zástupce žalobkyně dle § 14b vyhlášky, neboť je soudu z úřední činnosti známo, že žalobkyně podává opakovaně obdobné formulářové žaloby, jedná se o věc typově i skutkově jednoduchou a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. [adresa] plnění k rukám právní zástupkyně bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

9. Lhůty k plnění byly určeny v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací