Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 944 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně za dobu od 27. 12. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se v části, kdy se žalobkyně domáhala po žalované dále zaplacení částky 8 625,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně za dobu od 27. 12. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se svou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 1. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 14 569,95 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 5. 2025 uzavřené se společností [právnická osoba]. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 25. 3. 2024 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byla žalované poskytnuta peněžitá půjčka ve výši 13 000 Kč bankovním převodem na účet žalované č. [č. účtu], která měla být splacena nejpozději dne 20. 3. 2027. Žalovaná se následně dostala do prodlení se splácením úvěru, v důsledku čehož došlo dne 26. 12. 2024 v souladu se smlouvou k zesplatnění veškerých závazků, přičemž žalobkyně uplatňuje smluvní úrok pouze za období od data poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění, tedy za období od 25. 3. 2024 do 26. 12. 2024, kdy kapitalizované úroky činí částku ve výši 8 625,95 Kč. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu oznámením právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 26. 12. 2024 a následně i formou předžalobní upomínky ze dne 30. 9. 2025 prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné částky ve výši 14 569,95 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka je uvedena již po zohlednění dílčích plateb ze strany žalované celkem ve výši 7 056 Kč.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal a rozhodl bez nařízení jednání a současně ji poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože žalobkyně s rozhodnutím bez jednání již dříve souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízeného jednání.Po v řízení provedeném dokazování vzal soud za prokázáno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 25. 3. 2024, že jako poskytovatel úvěru je uvedena společnost [právnická osoba]. a jako klient je uvedena žalovaná, která je zde identifikována rodným číslem, adresou trvalého pobytu a adresou pro doručování, s uvedeným bankovním účtem č. [účet]. Z návrhu dále vyplývá, že spotřebitelský úvěr byl smluven ve výši 13 000 Kč, doba trvání spotřebitelského úvěru byla stanovena na 36 měsíců, celková částka, kterou je třeba zaplatit byla při výpůjční úrokové sazbě 87,75 % stanovena ve výši 37 152 Kč, RPSN bylo stanoveno ve výši 133,25 %, měsíční splátka byla sjednána ve výši 1 176 Kč, měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr byla stanovena ve výši 144 Kč, a smluvní pokuta za prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů byla stanovena ve výši 499 Kč. V tomto návrhu je v místě, kde má být umístěn podpis žalované, uvedeno datum 25. 3. 2024, čas 11:55:26 a jedinečný kód 7251512031. Téhož dne byl návrh podepsán společností [právnická osoba]. Z Dodatku č. [hodnota] Návrhu smlouvy o úvěru ze dne 25. 3. 2024 vzal soud za prokázáno, že se strany dohodly na uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Z Hodnocení klienta ze dne 25. 3. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalovaná uvedla příjem ze zaměstnání na hlavní pracovní poměr u [právnická osoba]., ve výši 12 970 Kč měsíčně a celkové výdaje 10 406 Kč měsíčně, z toho 5 546 Kč na bydlení, žalovaná je svobodná a žije sama. Zároveň z Hodnocení klienta vyplývají volné zdroje ve výši 1 564 Kč. Z Oznámení o schválení úvěru ze dne 26. 3. 2024 vzal soud za prokázáno, že úvěr byl dne 26. 3. 2024 schválen a z Dokladu o vyplacení úvěru dále vyplývá, že částka ve výši 13 000 Kč byla na bankovní účet č. [č. účtu] vyplacena již dne 25. 3. 2024. Z potvrzení společnosti [právnická osoba]. vzal soud za prokázáno, že uvedený bankovní ústav potvrdil, že bankovní účet č. [č. účtu] patří žalované. Z výpisu z Nebankovního registru klientských informací ze dne 24. 3. 2024 vzal soud za prokázáno, že žalovaná při expozici 18 785 spadá do kategorie II a při limitu 0,00 spadá žalovaná do kategorie I s nejvyšším rizikem, že nebude úvěr splácet. Z Oznámení ze dne 26. 12. 2024 vzal soud za prokázáno, že společnost [právnická osoba]. vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to do deseti dnů od data odeslání oznámení. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 9. 2025 vzal soud za prokázáno, že společnost [právnická osoba]. žalované oznámila, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 5. 2025 na žalobkyni. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 30. 9. 2025 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě svého dluhu před podáním žaloby, kdy tato Výzva byla odeslána žalované dne 2. 10. 2025. Ze Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 13. 5. 2025 vzal soud za prokázáno že dne 12. 2. 2025 byla mezi smluvními stranami, a to mezi společnostmi [právnická osoba]. a [Jméno žalobkyně]., uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, mezi nimiž byla postoupena i pohledávka za žalovanou, a to s účinností k 9. 5. 2025. Z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázáno, že žalovaná uhradila do zesplatnění úvěru celkem částku 7 056 Kč.Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., poskytla dne 25. 3. 2024 žalované částku 13 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet, jehož je žalovaná majitelkou, žalovaná uhradila do zesplatnění úvěru celkem částku 7 056 Kč. Předmětná pohledávka pak byla s účinností ke dni 9. 5. 2025 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně žalovanou zároveň dne 30. 9. 2025 vyzvala k zaplacení dlužné částky na označený účet do tří dnů, žalovaná však dosud uhradila pouze částku ve výši 7 056 Kč.Po právním zhodnocení výše uvedeného skutkového stavu podle níže uvedených zákonných ustanovení s přihlédnutím k ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie k výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva, v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES tak, aby byl dosaženo jí zamýšleného výsledku a právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. [spisová značka], z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka a věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje a pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem, soud dospěl k závěru, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále také jen „OZ“), ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti, kdy uvedenému hodnocení odpovídá i znění § 87 odst.
1 ZosÚ ve znění novely provedené zákonem č. 96/2022 Sb., účinné od 29. 5. 2022.Podle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst.
2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Soud učinil závěr, že nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, neboť tato dle názoru soudu dostatečně nezkoumala výdajovou stránku žalované, když se omezila toliko na uvedení ničím nepodložených (minimálních) částek, aniž by zkoumala, zda tyto částky skutečně reflektují poměry žalované, neboť v řízení nebylo žádnými listinnými důkazy prokázáno, že by si právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala údaje poskytnuté žalovanou o její výdajové stránce, když tato uvedla zcela nerealisticky nízké výdaje na bydlení ve výši 5 546 Kč měsíčně a výdaje na životní potřeby ve výši minima 4 860 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, soud dospěl k závěru, že pokud byla smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 3. 2024 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena, tato je neplatná pro rozpor se zákonem (ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k této neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 OZ). Vzhledem k přijatému právnímu hodnocení o absolutní neplatnosti smlouvy, která je v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, soud dospěl k závěru, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované plnění na základě neplatné smlouvy, a to ve výši 13 000 Kč a žalovaná této uhradila toliko částku 7 056 Kč. Pohledávka společnosti [právnická osoba]. byla platně postoupena v souladu s ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku na žalobkyni, která je tak ve věci aktivně legitimovaná. Soud shrnuje, že žalobkyně má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytla její právní předchůdkyně žalované, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené jistině ve výši 5 944 Kč, která byla nejpozději splatná na základě zaslané výzvy ke dni 26. 12. 2024, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 5 944 Kč a dále v souladu s ustanovením § 1970 OZ i úrok z prodlení, ve výši určené podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tedy v části, kdy se žalobkyně dále domáhala po žalované zaplacení částky 8 625,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně za dobu od 27. 12. 2024 do zaplacení, soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl, neboť při přijatém závěru o neplatnosti smlouvy nelze přiznat nároky plynoucí z uzavřené smlouvy.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná (žalobkyně úspěšná v rozsahu 41% a žalovaná v rozsahu 59%), když procesně úspěšnější žalované vzniklo právo na částečnou náhradu nákladů řízení, avšak této dle obsahu spisu žádné prokazatelné a účelně vynaložené náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.Lhůty k plnění byly určeny v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.