Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

59 C 229/2026

Soud: Okresní soud v OstravěDatum rozhodnutí: 30. 9. 2026Č. j.: 59 C 229/2026-24Samosoudce: JUDr. Matěj Černý LL.M.Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 13. 11. 2026Předmět řízení: o 24 507,22 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOV:2026:59.C.229.2026.1
náklady řízenívzájemné plněnílhůtydokazovánínáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (10) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 15 000 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 9 507,22 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24 507,22 Kč od 14. 8. 2025 do 16. 3. 2026, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 507,22 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 436 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 24 507,22 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy] ze dne 13. 8. 2024 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČ: [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezhotovostním převodem na jím označený účet částku ve výši 15 000 Kč, jehož splatnost byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovaný však všechny čerpané peníze dosud nevrátil, pročež žalobkyně vedle dlužné jistiny požadovala zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z listiny označené smlouva o spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy], že jako smluvní strany jsou v této uvedeny právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako klient, předmětem smlouvy je závazek věřitele, že poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč bezhotovostně na účet zde uvedený. Žalovaný se zavazuje úvěr vrátit ve sjednaných měsíčních splátkách. Smlouva není opatřena podpisem žalovaného;- z potvrzení o provedení platbě ze dne 9. 3. 2026, že pod variabilním symbolem [var. symbol] byla ve prospěch účtu č. [č. účtu] odeslána platba dne 15. 8. 2024 v částce 15 000 Kč;- ze sdělení společnosti [právnická osoba]. ze dne 21. 8. 2026, že žalovaný má právo nakládat s účtem č. [č. účtu] s tím, že na označený účet byla od právní předchůdkyně žalobkyně připsána platba dne 16. 8. 2024 v částce 15 000 Kč;- z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2023, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2026 a oznámení o postoupení ze dne 7. 4. 2026, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 7. 3. 2026;- z předžalobní výzva ze dne 7. 3. 2026 vč. potvrzení o odeslání ze dne 10. 3. 2026, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky zástupcem žalobkyně v celkové výši 46 965,01 Kč do tří dnů na označený bankovní účet, výzva byla zaslána na adresu žalovaného.

5. Pokud soud provedl další důkazy (Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné (další) skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 16. 8. 2024 poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. [č. účtu], jehož je žalovaný majitelem. Žalovaný byl dne 7. 3. 2026 vyzván prostřednictvím zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ve lhůtě do tří dnů na označený účet, dne 10. 3. 2026 byla výzva zaslána na adresu žalovaného.

7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy]“ nicméně tato nebyla opatřena podpisem žalovaného. Nelze tak dovodit, že by došlo k platnému uzavření smlouvy s žalovaným, potažmo že by žalovaný v této listině projevil svou vůli uzavřít závazek pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 odst. 1 o. z., jak tvrdila žalobkyně. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění důkazů ohledně uzavření předmětné smlouvy a poučit ji podle § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne 30. 9. 2026 připravila o možnost tohoto poučení.

10. Nadto soud nevzal ani za prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření smlouvy řádně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet, a to jak jeho příjmovou, tak výdajovou stránku v kontextu konkrétních osobních poměrů žalovaného, když k tomu žalobkyně nenavrhla ani nezaložila žádný důkaz.

11. Bylo však zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného právního důvodu, a to celkem částku 15 000 Kč převodem na shora označený bankovní účet, jehož je žalovaný majitelem. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalovanému. Žalovaný v řízení netvrdil, natož prokázal, že by žalobkyni čehokoliv dalšího uhradil. Předmětná pohledávka pak byla řádně postoupena na žalobkyni a postoupení žalovanému oznámeno v souladu s § 1879 a násl. o. z. Soud tak žalobu shledal důvodnou co do neuhrazené částky 15 000 Kč, tak jak požadovala žalobkyně a jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od 17. 3. 2026 do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaný tak byl podle 1958 odst. 2 o. z. povinen dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dne 7. 3. 2026, přičemž výzva mu byla ve smyslu § 573 o. z. doručena dne 13. 3. 2026. S ohledem na uvedenou tří denní lhůtu byl pak povinen plnit do 16. 3. 2026. Lze tedy shrnout, že od 17. 3. 2026 je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky. Úrok z prodlení byl soudem přiznán v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že jeho výše činila (v první polovině roku 2025) 11,50 %.

13. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního (ne)úspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se domáhala původně zaplacení celkem částky 27 696,18 Kč (úrok z prodlení byl kapitalizován ke dni rozhodnutí soudu), úspěšná byla co do částky 15 935,75 Kč, celkový úspěch žalobkyně tak představuje 58 % a neúspěch 42 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 16 % nákladů řízení, které jí vznikly. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek (po doplacení) ve výši 1 226 Kč, odměna zástupce za 3 úkony právní služby po 400 Kč (za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“), ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. 1 200 Kč, dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3 x 100 Kč) dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky. Plná náhrada nákladů řízení by tak činila 2 726 Kč, z níž náleží žalobkyni 16 %, tj. částka 436 Kč, jíž je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Pokud žalobkyně požadovala odměnu advokáta ve smyslu § 7 AT, soud se s tímto neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru touž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti, když předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč a v němž byla přiznána žalobkyni náhrada nákladů řízení, tedy popsaná situace zcela koresponduje s § 14b AT.

15. Dlužnou částku včetně příslušenství byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací